Kypr upustil od konfiskačních daní, za banky mají platit jen milionáři

Ostrov se připravuje na znovuotevření bank a spořitelen, vláda upřesňuje detaily sanace. Zátěž záchrany kyperského bankovnictví mají nést nakonec jenom majitelé vkladů na 100 tisíc eur ve dvou největších bankách. Chystaná restrukturalizace ale dopadne na všechny.

(pjed)

27.03.2013 17:11

A1

Nikos Anastasiadis je prezidentem teprve několik týdnů. O víkendu přesto zvažoval rezignaci. Foto archiv EPP

Nikoli všichni střadatelé, ale jen majitelé kont s částkami nad 100 tisíc eur (2,6 milionu korun) ve dvou kyperských bankách mají nakonec platit za sanaci ostrovního bankovnictví. Dohodli se na tom zástupci Helénské republiky a trojky, resp. ministři financí eurozóny v noci z neděle na pondělí. Zcela zaniknout má nyní banka Laiki – druhý největší z kyperských bankovních domů. Vklady do 100 tisíc eur, jež jsou dle pravidel EU pojištěné, z ní budou převedeny do Bank of Cyprus. Z vkladů nad 100 tisíc eur v Laiki a právě v Bank od Cyprus pak bude odčerpána významná částka na krytí sanačních nákladů.

„Konkrétní výše (sanační částky) nebyla dosud stanovena. Mohu však potvrdit, že půjde o značnou sumu,“ cituje BBC Michaela Sarrise, kyperského ministra financí.

Podle úterních odhadů přijdou majitelé příslušných tučných kont o 30 až 40 procent uložených peněz. Podle středečního vyjádření samotného Sarrise bude ztráta klientů Laiki ještě vyšší – možná až 80procentní.

Odčerpáním výrazné části vkladů nad 100 tisíc eur z Laiki a Bank of Cyprus chce vláda získat 5,7 až 7,5 miliardy eur, jimiž podmínila trojka – Evropská komise, Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond (MMF) – poskytnutí 10miliardové euro-půjčky ze záchranných fondů eurozóny a MMF. Zcela opuštěn byl přitom první plán z počátku minulého týdne, který počítal se získáním částky zvláštními konfiskačními daněmi ve výši 6,75 procenta pro vklady do 100 tisíc eur a 9,9 procenta pro vyšší částky ve všech kyperských bankách. Tento plán odmítl minulé úterý kyperský parlament, a to i přesto, že jej vláda výrazně upravila.

Ostrované mezitím stále čekají na otevření bankovních poboček, jež bylo několikrát odloženo – naposledy na čtvrtek. Kyperské banky zůstávají zavřené od 15. března. I po otevření poboček má přitom platit omezení maximálního výběru či převodu peněž, aby se zabránilo bankovnímu runu.

Vklady nad 100 tisíc eur v Laiki a Bank of Cyprus – celkem 38 miliard eur – jsou v současnosti zcela nedostupné. Jejich majitelé se ke zbytku peněz dostanou až poté, co vláda, resp. kyperská centrální banka rozhodnou, jak velký podíl z vkladů bude k sanaci zapotřebí.

Za ztrátu mají být vkladatelé odškodněni cennými papíry zachráněné části banky.

Příčiny, reakce, perspektivy
Kypr upadl do stávajících problémů po desetiletí prosperity založeném právě rozvoji bankovnictví, a to bankovnictví netransparentním a jen velice málo regulovaném. Jenom 10procentní zdanění korporačních zisků a 15procentní DPH navíc způsobily, že se stal z ostrova malý ráj evropských daňových uprchlíků.

Kyperské banky též poskytly v minulých letech nekontrolovaně množství úvěrů bankám a dalším klientům v Řecku, čímž po prohloubení tamní recese ohrozily celé ostrovní hospodářství. Analytikové připomínají, že kyperský bankovní sektor výrazně přerůstá velikost kyperské ekonomiky (v roce 2011 osmkrát větší než HDP země), a jeho restrukturalizace je tak objektivně potřebná.

Samotní Kypřané se však dle řady reportáží cítí být zbytkem Evropy zrazeni a obětováni. Podle pozorovatelů se šíří názor, že všechna ujednání směřují k odstranění bankéřské konkurence německým či nizozemským finančním domům, k rozprodeji kyperského majetku a k ovládnutí ložisek plynu pod přilehlým mořem. Lidé protestují i proti nové dohodě, ačkoli přijatý model konfiskace nemá postihnout úspory drtivé většiny z nich.

Podle prezidenta Nikose Anastasiadise a ministra Sarrise se situace uklidní, jakmile dorazí první peníze ze záchranných fondů. K tomu by mělo dojít do několika týdnů. Znalci z agentur jsou ale skeptičtější. Třebaže k sanaci budou nakonec použity pouze peníze milionářů, zemi čeká nejméně rok či dva hospodářského útlumu. A i když proběhne restrukturalizace bankovnictví úspěšně, bude zapotřebí nalézt – a po několik dalších let rozvíjet – nová perspektivní odvětví.

Dosud otevřenými otázkami dle znlaců zůstává, jak se Kypřané s neodvratným útlumem sžijí, na čem obnovu hospodářství založí a kde vezmou na zmíněný rozvoj peníze.


Další informace:
The Guardian Cyprus crisis - live
GreekNewOnLine.com Last-Minute Cyprus Deal in the Eurogroup to Close Laiki Bank, Force Losses – A Tough Path of Austerity and Recession for the Island
eKathimerini.com Cyprus: The eurozone's omnishambles moment
eKathimerini.com Cypriot property valuers suspend work as price falls loom
BBC News Cyprus to bring in weekly cash curbs
BBC New Q&A: Cyprus deal
BBC News Cyprus crisis: What happens next?
France 24 Cypriot banks to remain closed despite bailout deal


A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Ruské zapojení a dopad na EU - dodatek Středa, 27.Března 2013, 17:45:36

Kyperský problém má kromě zmíněných ještě dvě mezinárodní dimenze – otázku zapojení Ruska a dopad na celou eurozónu, resp. EU.

Jak známo z běžného zpravodajství, kyperská vláda v minulém týdnu jednala o poskytnutí zajišťovacích půjček také s Ruskem. Dle spíše polooficiálních informací za ně nabízela i práva na zmíněnou těžbu plynu; jednání ale skončila bez úspěchu. Rusko pouze prodloužilo splatnost půjčky 2,5 miliard eur, jíž Kypru poskytlo už v minulosti.

Někteří analytikové ovšem připomínají, že Rusko, resp. ruští občané, i přesto Kypru přispějí, a to podobnou měrou jako daňoví poplatníci v EU. Rusové totiž mají v ohrožených kyperských bankách uloženo asi 20 miliard eur. V drtivé většině jde přitom o vklady nad 100 tisíc eur – tedy ty, z nichž vláda bude odčerpávat zmíněnou sanační částku.

Problém dopadu na celou eurozónu a EU se potom řeší zejména ve dvou rovinách – otázce, zda může být kyperský postup zopakován i jinde (přičemž čelní představitelé EU dnes všude popírají pondělní výrok předsedy euroskupiny Jeroena Dijsselbloema, že může), a v otázce, nakolik poškodí kyperská krize důvěru v bankovnictví v ostatních členských zemích.

Analytikové dosud nedávají ani na jednu z těchto otázek jednoznačnou odpověď.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

A ještě několik faktů Středa, 27.Března 2013, 18:12:46

Podle kyperské centrální banky je v ohrožených bankách na ostrově v současnosti uloženo asi 68,3 miliardy eur. 42,7 miliardy patří Kypřanům, 4,7 miliardy občanům ostatních zemí eurozóny a 20,9 miliard občanům dalších zemí.

Více než polovina všech vkladů v zemi byla uložena právě v Laiki a v Bank of Cyprus.

Polovinu vkladů v Laiki tvoří částky nad půl milionu eur.

Náklady sanace, restrukturalizace a záchrany zbytků kyperského bankovnictví byly v minulých týdnech odhadovány na 17,5 miliardy eur, nyní se ale mluví o tom, že budou mnohem vyšší. Kromě 10miliardové euro-půjčky a sanační částky odčerpané z vkladů je má pokrýt i příspěvek od kyperské odnože pravoslavné církve a zřejmě i výnosy z chystaných privatizací.

Pro srovnání: náklady na záchranu bankovnictví v ČR ve dvou minulých dekádách vyčíslil kolektiv autorů z VŠE na 517 miliard korun – to jest při dnešním kurzu 20,2 miliardy eur.

Kypr má asi milion obyvatel.

Suma vkladů v ohrožených kyperských bankách – zmíněných 68,3 miliardy eur – by pokryla veškeré výdaje rozpočtu ČR na rok a půl.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

co napovídá kyperský mustr Čtvrtek, 28.Března 2013, 16:59:20

Co je třeba podle mne na kyperské kauze vnímat ?
1) Ostrov dosud byl interní daňový ráj (tzv. offshore) v EU (ale také jako Lucembursko) a jsou zde extrémně nízké firemní daně – sazba pouhých 10%. Kypr byl také rájem finančních operací. Úroky z vkladů tu dosahovaly enormních 5-8%.
2) kyperský bankovní sektor je díky tomu nafouknutý – jeho aktiva jsou víc jak sedmkrát větší než celý kyperský HDP a výnosy tvoří až polovinu HDP Kypru. Leží tu peníze od nerezidentů a s nimi se pojí riziko praní špinavých peněz.
3) Princip spoluúčasti Kypru požaduje EU oprávněně – jde o to jak takový „bail-in“ bude vypadat. kromě zdanění depozit je tu ještě výzva k privatizaci veřejného majetku. Likvidace banky lidového spoření Laiki Bank je operace se záporným součtem.
4) Zvýšit nízké firemní daně a nebo také zavést daň z finančních transakcí je a pro Kypr žijící z „offshore byznysu“ politický problém. A restrukturalizace a rekapitalizace kyperského bankovnictví s evropskou pomocí bude trvat.
5) Výše nákladů na sanaci nemusí být konečná – signály o omezení volného pohybu kapitálu vedly k vybírání peněz některých klientů zejm. v londýnské pobočce. Bilance vadných aktiv může být tedy větší.

Naložit část nákladů sanace na investory a velké vkladatele je rozumný krok. Až půjde o použití tohoto modelu v EU, bude to problém (když nepůjde o ruské ale např. německé podnikatele). Splasknutí bankovního sektoru ale otevřelo problém pilířů ekonomického rozvoje země.
Pokud EU už nechce pěstovat tento "offshore", tak kypeeské banky už nidky nebudou co bývaly. A kKromě turistiky nic moc dalšího na ostrově zatím není.
Efekty z předchozí etapy nebyly včas investovány do jiných odvětví. A tak je problém zvažovat odchod z eurozóny po řízeném bankrotu jako na Islandu (nemluvě o tureckém problému na severu země).
Mrňavý ostrov neovlivní EU přímo, ale ta zkušenost ovlivní další vývoj bankovní unie. A tady je asi to nejdůležitější poučení.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pátek, 29.Března 2013, 00:23:47

Jak vlastně vnímáte pane Dolejši příspěvek kyperských komunistů, kteří na ostrově vládli v letech 2008 až 2013? Bavili jste se nimi v rámci GUE/NGL o tom, že ekonomická politika jejich země není vůči zbytku EU zrovna etická? A jestli ano, čím ji hájili?

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

řešení pro Kypr Pátek, 29.Března 2013, 10:22:25

Ano, AKEL tedy strana pracujícího lidu, skutečně vznikl z bývalé komunistické strany Kypru - je to strana podporující EU, ale důležitým
argumetem pro občany byl turecký problém na severu (a samozřejmě společný trh s dopadem na turistický průmysl).
Ano, AKEL byla po léta strana vládnoucí - Kypr má prezidentský systém ale v parlamentních volbách opakovaně dosahoval AKEL přes 30%. Jako strana vládnoucí samozřejmě musela vnímat pilíře kyperské ekonomiky a dodám že ostrov je zemí služeb (samozřejmě jsou tui rolníci), strana tedy nebyla a není nějakou dělnickou stranou..
když Kypr spolu s námi vstoupil do EU měl už tehdy AKEL členy vlády.- v EP jeho poslanci vstoupili do naší frakce GUE/NGL a jako jediná vládní strana tam měl specifické postavení. V prezidentských volbách v roce 2008 zvítězil generální tajemník AKELu Dimitris Christofias.
Odffshorový byznys (na to asi narážíte) pro vládní stranu není jen nějaká abstraktně etická otázka ale především praktická záležitost. Takže to co si te´d zřejmě vynutí krize před tím nikdo ani levice ani konzervativci (kteří ted vládnou) nechtěli nějak rázně ukončit. kypr není ani Lucembursko ani Irsko aby se dal použít podobný model řešení.
V těch debatách na které se ptáte jsme nešli přímo na řešení tohoto problému,, ale nyní je asi zřejmé proč. Nyní vidíme že se splasknutím bankovního sektoru poklesne asi o třetinu i ekonomický výkon země - to bude mít logicky i dopad jak na zaměstnanost, tak na splácení dluhů EU a Rusku.
Na rozdíl od např. europoslance Zahradila z ODS se nedomnívám,že spása kypru je boj za dańovou svobodu mimo "federalizovanou EU".Tady neselhalo euro, ale projevilo se riziko kypeského ekonomického modelu - tedy najít postupně jiný ekonomický model a restrukturalizovat hospodářství bude složitým úkolem. To nebude úkol na jedno volební obodbí a bude žádat širší národní konsensus.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.