Na Kypru trvají obavy z runu, vláda zvažuje možnosti

Vláda Helénské republiky slíbila trojce doplnit záchranný úvěr zvláštní konfiskační daní. Lidé v reakci zpanikařili a začali vybírat úspory. Vláda teď zvažuje, jak přístup přehodnotit. Všechny alternativy přitom mají svá rizika.

(pjed)

19.03.2013 11:40

A1

Původní krizi na Kypru způsobila rozbujelost bankovního sektoru (8krát většího než HDP země) a jeho provázanost s bankami v Řecku. Foto Ava Babili, flickr.com

Již třetí den trvá na Kypru nejistota ohledně budoucnosti tamních bank a vkladů jejich klientů. Pobočky zůstávají uzavřené, většina bankomatů nevydává peníze. Kyperský prezident Nikos Anastasiadis odložil v neděli, a pak i v pondělí schůzi parlamentu, kde se má hlasovat o opatřeních, jež slíbil v sobotu jeho ministr financí eurozóně – jednorázové 6,75procentní dani z každého z vkladů v kyperských bankách do výše 100 tisíc eur (tj. z pojištěných vkladů) a obdobném 9,9procentním poplatku z vkladů nad tuto úroveň.

Parlament má dle posledních informací rozhodnout v úterý, nebo ve středu. EU doporučila spornou daň přehodnotit. Banky na ostrově zůstanou uzavřené nejméně do čtvrtka. V Nikósii se mezitím protestuje.

„Někteří lidé jsou naštvaní, (...) někteří panikaří. Šíří se přesvědčení, že ani vlastním bankám už nelze věřit (...) Místní se bojí, že přijdou o úspory,“ cituje dopisovatelka britského Guardianu Angelique Chrisafisová postřehy řadových Kypřanů.

Právě zpráva o konfiskačním zdanění i pojištěných vkladů (což jsou dle pravidel EU všechny do 100 tisíc eur) v sobotu zapříčinila, že lidé začali svoje úspory vybírat. Vláda chce sice střadatele odškodnit akciemi bank a banky odpovídající částky hned zablokovaly; hromadná snaha o výběr naspořených peněz však rozvířila obavy z tzv. runu a možné destabilizace celého bankovního systému.

Znalci mezinárodních trhů si navíc stěžují na nejistotu, zda bude EU tolerovat podobné konfiskační daně i v dalších zemích, které se dostanou do problémů.

Diktát Berlína?
Podle víkendových zpráv byla konfiskační daň jednou z podmínek, na něž ministři eurozóny navázali záchrannou 10miliardouvou euro-půjčku pro Kypr. Podle pondělních zpřesnění však sazby navrhla sama kyperská vláda. Tzv. trojka složená z Evropské komise, Evropská centrální banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF) pouze žádala, aby část záchranného břemene převzalo kyperské bankovnictví.

Důvod požadavku je dle znaleckých komentářů nasnadě: kyperské hospodářství v minulé dekádě bohatlo právě díky bankovnictví, a to bankovnictví netransparentnímu a jen velice málo regulovanému. Jenom 10procentní zdanění korporačních zisků a 15procentní DPH navíc způsobily, že se stal z ostrova malý ráj evropských daňových uprchlíků – mimojiné i tisícovky firem z ČR.

Pondělní výroky zejména německých politiků dále odhalují, že na převzetí části břemene ani tak netlačily evropské struktury jako MMF. Na Kypru se ovšem už o víkendu stihla rozšířit pověst o „diktátu z Berlína“ či „zradě Evropy“.

Řešení existují
Fakt, že poměr sazeb konfiskační daně si určila sama kyperská vláda a že EU na jejich zachování netrvá, spíše naopak, naznačuje, že řešit stávající krizi nemusí být tak obtížné. Podle zpravodajů BBC lze očekávat, že Anastasiadis navrhne snížení dolní sazby na 3 procenta a zvýšení horní na 12,5. To by zajistilo podobný výnos jako současné nastavení.

Znalí komentátoři nicméně upozorňují, že situace tak jednoduchá není – působí zde totiž ještě další dva faktory.

Za prvé, jsou zde zájmy Ruska. Vklady občanů a zejména podnikatelů z Ruské federace v kyperských bankách představují 25 procent všech vkladů vůbec, třetinu objemu zahraničních investic do země a částku vyšší než celý HDP ostrova za jeden rok. Malé vklady přitom ukládali ruští občané do kyperských bank jen výjimečně. Právě Rusy tak může postihnout vyšší konfiskační sazba nejvíce. Kyperští bankéři i politikové si ale chtějí ruskou klientelu udržet.

Rusko již v minulosti Kypru jednu zajišťovací půjčku poskytlo a není vyloučeno, že mu dnes pomůže opět. Konfiskační daň by byla v takovém případě zřejmě odvolána či podstatně snížena a ruské společnosti oplátkou zvýhodněny při nákupu práv na průzkum a těžbu plynu u ostrovních břehů. Kyperská vláda ovšem až doposud uváděla, že preferuje řešení v rámci EU.

Za druhé jsou zde pak vnitrokyperské komplikace. Země má sice prezidentský systém a Anastasiadis silný mandát – zvolen byl ostatně teprve letos 24. února; konzervativní strana, z níž prezident pochází, však nemá v parlamentu většinu.

Hlavní opoziční uskupení – komunisticko-sociálnědemokratický AKEL – dává už od počátku najevo, že daň v současné podobě nepodpoří. Konzervativci si proto musejí zajistit podporu od malých pravostředových stran DIKO a Evroko. Jak přitom ukázaly poslední dny, ani s nimi se ale nejedná jednoduše.

Důležítý precedent
Podle reakcí ekonomů v pondělních textech není současná krize na Kypru tak vážnou, jak se o víkendu zdálo. Zprávy o rozšíření runů na banky do Španělska a Itálie se nepotvrdily. Kyperská vláda má k dispozici několik řešení.

Konfiskační zdanění vkladů je ovšem dalším kvalitativním posunem ve výběru nástrojů, které státy EU k zvládání krizí používají. V případě velkých vkladů se mluví o narušení důvěry investorů; v případě malých – pojištěných – o obyčejné hanebnosti.

Z hlediska obecné ekonomie nebude nakonec ani tak důležité, jaké řešení zvolí kyperská vláda, ale jak se k záležitosti postaví eurozóna, resp. EU. Využití podobných solidárních poplatků v dalších zemích může zajistit vládám nouzové prostředky. V celoevropském měřítku však může způsobit odliv kapitálu mimo kontinent – do amerických, japonských či singapurských bank.


Další informace:
The Guardian Cyprus races to rework savings tax after closing banks till Thursday - as it happened
BBC News Cyprus parliament vote on bailout postponed
eKathimerini.com Nicosia examines measure fine-tuning options
AFP Cyprus president in desperate bid to prevent bank run
AFP Cyprus baulks at painful EU bailout terms
The Guardian Cyprus bailout: 'people are panicking, they're afraid of losing their money'
BBC News Cyprus leader Nicos Anastasiades 'fights EU on bailout'


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace Úterý, 19.Března 2013, 23:20:20

Parlamentu byla nakonec v úterý předložena daň v upravené podobě - vklady do 20 tisíc eur neměly být daněny vůbec; u vkladů nad tuto částku byly ponechány původní sazby. Poslanci přesto i takovéto opatření odmítli. Nyní se řeší, co dál.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.