Raději ufňukanou kremlofilní bábu než pravého konzervativce
Saša UhlováPrincip „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ je nesmyslný - naposledy dovedl facebookový národ k tomu, aby se postavil za machistický a sadistický text Romana Jocha.
Roman Joch vyvolal na sociálních sítích svým textem, ve kterém nazval Václava Klause ufňukanou kremlofilní bábou, senzaci.
Zdá se, že nezáleží na tom, co člověk dělá a říká, ale proti komu se vymezuje. Máme-li společného nepřítele, můžeme být přáteli, nebo alespoň spojenci. Vždycky mě překvapovalo, že islámský fundamentalismus je velkou částí české společnosti hodnocen podle toho, zda bojuje proti Západu nebo proti Rusku. Jakoby se jednalo o zcela jiný fenomén.
A stejně tak se každý, kdo napíše cokoli nepěkného o prezidentu Václavu Klausovi, stává pro značnou část českých intelektuálů hrdinou.
trochu se musím toho fb národa zastat. Myslím, že ten sadistický element, spojený s patologickou nenávistí k levici, je očividný a nebyl přehlédnutý. Ale jednou marno, Joch byl jediný pravičák, který v tomto kontextu odmítl tu nedůstojnou hru na atentát, z níž se část pravice pokoušela vytřískat politický kapitál. A to prostě je sympatické.
Nicméně to, že vztah k prezidentovi je mnohdy patologický, je pravda. A označení Kikina je opravdu nedůstojné. Političtí protovnící by se ze zásady neměli ponižovat. Navíc dnes nejde o osobu Václava Klause - jde o systém.
Přeju pěkný den
A
Po těch úvahách o hrdinech bondovek a jiných pohádek (a o tom, zda je vůbec možné mít pouze kladné vlastnosti - a zda jsou pak kladné za všech okolností) jsem zvědav, zda všechny postavy ve filmu budou hrát fair play.. (To já osobně třeba považuji za velmi "správnou" vlastnost - i když nevím, zda nutně "hrdinskou"). Bojím se, že i agent 007 občas rozdá nějakou ránu pod pás. Ostatně doby, kdy jsem od bondovek měl velmi malou estetickou distanci mám daleko za sebou :-).
Z nějakých důvodů ho přesto mám stále raději než většinu jeho protivníků (bondovky jsem viděl všechny a hodně si jich pouštím rád doposud). Snad je to tím, že agent s povolením zabíjet zatím vždycky nějak přežil. Možná, že se nám tím autoři (knih i filmů) snaží dávat najevo nějaké svoje hodnotové postoje (a jde tak v podstatě o nějakou formu product placementu etických hodnot :-))
Ale možná ho nechávají přežít hlavně kvůli tomu, aby jim v dalším díle mohl přinést nějaký jiný užitek. Třeba tržby :-).
U politiků je těžké najít přiměřenou razanci výraziva. Co by u kohokoli jiného bylo nepřípustné, a dalo by se mluvit o porušování lidské důstojnosti, pokládám u politika za možné. Moc, například prezidentská (stejně moc zákonodárce, zastupitele, hejtmana, starosty, člena vlády atd.) v demokracii nezakládá automaticky nárok na respekt. Politik, tím, že pro sebe zvolil tuto cestu, se vystavuje ostřejší a razantnější kritice než ostatní. Když si politici stěžují na příliš ostré verbální napadání u soudů, dovídají se (až na Romana Smetanu), že ve své roli musí strpět i kritiku, která by jinak byla mezi lidmi nepřijatelná.
O "Kikině" bych nemluvil, to mi připadá trapné. Ufňukaná kremlofilní bába, to je možná nevkusné, ale nevadí mi, že si ultrapravice takto vyřizuje účty. Klaus nečetněkrát zesměšnil a lživě očernil své odpůrce. Ze stejných důvodů mám ovšem právo Jocha označit za blízkého fašismu.
Na Tvém seznamu jsou i lidé, s nimiž souhlasím v 75% případů. Říká se jim „pravice.“ Pak jsou tam i lidé, s nimiž souhlasím ve více než 50% případů. Říká se jim „spojenci.“ A pak jsou tam i lidé, s jejichž názory většinou nesouhlasím. Říká se jim „levice“; každopádně však taky „spoluobčané“. "
Roman Joch, Připiš mě na ten seznam, Adame - publikováno 5. ledna 2011 v reakci na "seznam pravdoláskařů" Adama B. Bartoše. http://joch.blog.idnes.cz/c/171364/Pripis-me-na-ten-seznam-Adame.html
Vážím si lidí, kteří před Klausem varovali již v roce 1992. Jeho manipulace dlouho mnozí nechtěli rozeznávat, jindy byly tak rafinované, že normálnímu člověku, pokud po tom paranoidně nešel, snadno unikly. Většina současné "pravice" však Klause uznávala ještě den před amnestií. To mi přijde již velmi povrchní. Ještě teď mám hořkost z nepřímých voleb prezidenta z roku 2008, i v kontextu voleb z roku 2006. V tomto směru jako nevolič Zemana říkám: "Zlatá Zemanova výhra před rokem"...
Kdo se povyšuje, bude ponížen.