Již tuto sobotu se mají Egypťané dozvědět rozsudek nad exprezidentem Husním Mubarakem, jenž čelí obvinění z řady zločinů, mimojiné i spoluodpovědnosti za smrt 846 lidí během revolučních protestů loni v zimě. Mubarak může být odsouzen k několika letům vězení nebo i trestu smrti. Pozorovatelé ale neočekávají, že proces v sobotu skončí — i když by byl exprezident odsouzen k jakémukoliv trestu, zůstalo by mu právo na odvolání.

Zpravodajové velkých agentur si proto dnes všímají daleko více atmosféry, která panuje v současné egyptské společnosti.

„Nemyslím si, že bude spravedlnosti učiněno za dost,“ cituje Reuters Ahmada Fekkího, někdejšího demonstranta, jenž přišel při protimubarakovských protestech o oko.

„Nízký trest ... ale nabídne příležitost vyjít na náměstí, vrátit se na cestu revoluce a opět spojit všechny, kteří se rozdělili,“ uvádí Fekkí dále.

Podle Al Džazíry sdílejí někdejší revolucionáři pocit, že si výsledky jejich loňského úsilí přivlastnily dvě síly, které dnes určují dění v zemi: armáda, resp. Nejvyšší rada ozbrojených sil, jež po Mubarakově svržení převzala prezidentské pravomoci, a islamisté, kteří kontrolují parlament a mají nejpočetnější elektorát.

Dle jedné skupiny komentátorů spolu tyto dvě síly neustále zápasí, což zpomaluje porevoluční transformaci. Dle jiné obdobně počtené skupiny probíhá zápas jen povrchně a obě síly si ve skutečnosti dělí moc.

Frustraci mezi stoupenci zásadní demokratizace země posílily i výsledky prvního kola prezidentských voleb, jež byly zveřejněny na počátku týdne — do kola druhého (16. a 17. června) totiž nepostoupil žádný z liberálních či umírněných kandidátů, ale jen zástupci obou zmíněných sil: oficiální kandidát Muslimského bratrstva Muhammad Mursí a generál letectva a poslední Mubarakův premiér Ahmad Šafík.

Pozorovatelé očekávají, že stoupenci demokratizace Egypta nebudou ve druhém kole volit nikoho a své politické roztrpčení dají najevo v ulicích. Již toto pondělí si asi tisícihlavá skupina rozhořčených vybila hněv při útoku na káhirské sídlo organizačního týmu, který zajišťoval Šafíkovu kampaň.

Volební účast v prvním kole se navíc nepřehoupla ani přes hranici 50 procent. To samo o sobě už nový či staronový nastupující režim oslabuje.

Detaily procesu

Egyptský soud zahájil proces s bývalým prezidentem na počátku loňského srpna. Společně s Husním Mubarakem jsou souzeni i jeho synové Gamal a Alá, bývalý ministr vnitra Habíb Adlí a šest policejních důstojníků.

Výčet konkrétních obvinění Mubaraka, Adlího a policistů se vedle vydání přímého rozkazu k střelbě do demonstrantů v zimě 2011 stává z příkazu najíždět do demonstrantů auty, inscenace provokačních útoků policistů v civilu na protestující a spoluodpovědnosti za několik činů, které lze klasifikovat jako politické vraždy.

Spolu s Alou a Gamalem pak čelí Mubarak žalobě, že se dopustil řady majetkových trestných činů. Je viněn ze zneužití svěřených pravomocí za účelem sebeobohacení, z korupčního jednání, díky kterému měla jeho rodina nabýt luxusní nemovitosti, či z manipulace v obchodu se zemním plynem, jenž měl být právě Mubarakovým přičiněním prodáván pod cenou do Izraele.

Soud během procesu vyslechl více než tisíc svědků, včetně významných představitelů policie, armády a Národnědemokratické strany — stranické páteře Mubarakova režimu. Sám čtyřiaosmdesátiletá Mubarak absolvoval jen minium slyšení, neboť v dubnu 2011 utrpěl infarkt, a tráví doposud většinu času na lůžku.

Během lednových a únorových protestů bylo dle oficiálních čísel egyptských úřadů 846 lidí zabito a na šest tisíc poraněno. Bývalý prezident odstoupil z funkce 11. února 2011, takřka po třiceti letech neomezeného vládnutí.

Další informace:

Reuters Egypt on edge before verdict in Mubarak trial

BBC News Egypt: Hosni Mubarak's sons face new corruption trial

AP Violence flares after Egypt election results

Al Džazíra Is Egypt's revolution under threat?

Al Džazíra Egypt protesters storm Shafiq's Cairo office