Slavnostní přísahou zahájila svou letošní činnost egyptská poslanecká sněmovna, tzv. Lidové shromáždění. Stalo se tak v pondělí dopoledne. Místa poprvé zaujali poslanci, které vzvolili Egypťané v posledních měsících — v prvním hlasování příslušného typu od pádu Mubarakova režimu. Na 73 procent mandátům přitom získali zástupci islamistických stran.

Program ustavující schůze byl převážně ceremoniální. Novým předsedou zvolili poslanci Mohameda Saada Katáního. Dosud generální tajemník Strany svobody a spravedlnosti, která je vnímána jako politická větev Muslimského bratrstva, získal 399 ze 496 hlasů.

„Chceme vystavět nový Egypt: ústavní, demokratický a moderní,“ řekl Katání v prvním projevu v nové funkci.

„Zdrojem moci našeho parlamentu bude demokracie,“ dodal za frenetického potlesku.

Poslanci také drželi chvíli ticha za 850 zabitých při loňských protestech. Po té skládali přísahu. K té si však někteří připojovali vlastní dovětky: jeden islamista například slíbil věrnost nejen „ústavě a zákonům“, ale i „zákonům božím“; dva pokrokáři zase přísahali „dokončit revoluci 25. ledna“ a hájit „práva jejích mučedníků“.

Dle BBC budilo pozornost dále i oblečení několika nezávislých, kteří na ustavující schůzi dorazili se žlutými šerpami s heslem „Ne vojenským procesům s civilisty“. Od února 2011, kdy se ujali prezidentských pravomocí generálové z Nejvyšší rady ozbrojených sil, bylo v procesech tohoto druhu souzeno na 12 tisíc lidí.

Výsledky voleb

Svoje poslance volili Egypťané složitým trojkolovým systémem. Přestože někteří začali hlasovat už na konci listopadu, kompletní složení sněmovny bylo známo až minulý týden.

Nejvíce, konkrétně 235 křesel, získali zástupci jmenované Strany svobody a spravedlnosti (FJP). Druhá ve volbách skončila slafistická, to jest konzervativně islamistická formace Núr (121 křesel). Teprve s odstupem třetí je nejznámější z egyptských liberálních stran Nový Wafd (38 křesel), následovaná koalici liberálních, sociálnědemokratických a levicových uskupení Egyptský blok (35 křesel).

Mimo ně zasedá ve sněmovně deset umírněných islamistů ze Strany nového středu (Al-Wasat) a deset zástupců Strany reforem a rozvoje. Sedm poslanců má také levicová volební aliance Revoluce pokračuje.

Zbylých 42 poslanců se do sněmovny dostalo na vlastních kandidátkách či na listinách malých straniček. Deset zákonodárců pak má nominovat prezident, jehož pravomoci nyní vykonává Nejvyšší rady ozbrojených sil.

A důsledky?

Dle pozorovatelů Al Džazíry je nyní nejdůležitější, jakou politiku se rozhodne prosazovat nejsilnější formace FJP. Vedení strany již před volbami slíbilo, že nebude těsněji spolupracovat s islámskými konzervativci z Núru. Oficiálně má pak „provést svou zemi přechodem od vojenské k civilní vládě, a to za zachování osobních svobod“.

Mezi komentátory se nicméně vedou už dlouho dohady, že FJP uzavřela tajnou dohodu s generály, ve které vyměnila určité islamizační reformy za příslib armádního veta nad bezpečnostními a zahraničněpolitickými otázkami.

Možnost prověřit tyto dohady bude dána až poté, co se za přispění sněmovních hlasů rozhodne o složení nového ústavodárného panelu. Ten má mít 100 členů a výstup jeho práce — nová ústava — má být předložen Egypťanův v referendu ještě do červnových prezidentských voleb.

Již 29. ledna navíc v Egyptě začínají volby do horní parlamentní komory, Šúry. V ní má zasednout 180 delegátů. Složení celého parlamentu tak bude kompletní nejdříve v březnu.

Další informace:

BBC News Egypt's post-Mubarak parliament holds first session

Al Džazíra Egypt's new assembly appoints speaker

Al Arabíja Egyptian Islamist elected as People’s Assembly speaker