Na ostrí noža

Vystúpi Grécko z eurozóny? A čo potom? Nemalo to urobiť už dávno?

Grécke parlamentné voľby a neschopnosť vytvoriť vládnu koalíciu vedú k opakovaniu volieb, zvýšila sa tak pravdepodobnosť odchodu krajiny z eurozóny. Euroexorcisti rozličného ideologického pozadia si môžu s pochmúrnym zadosťučinením povedať: vraveli sme to už pred dvoma rokmi... No, nie tak rýchlo.

Na možnej ceste Atén z menovej únie je mnoho "ak" a "asi". Podľa prieskumov by sa v opakovaných voľbách mali ešte viac posilniť strany, ktoré odmietajú súčasné podmienky poskytovanej "pomoci". Júnové voľby tak môžu dospieť k podobnému patu ako májové.

V júni Grécko nedostane ďalšiu tranžu pôžičky a Európska centrálna banka môže odstrihnúť grécke banky. Krajina nebude mať peniaze na vyplatenie dôchodkov, miezd vo verejnom sektore a ďalších účtov. Ak nebude chcieť čeliť skutočne vážnemu sociálnemu výbuchu, ostane jej jediné: vrátiť sa k národnej mene, denominovať na ňu vnútroštátne záväzky, zaviesť reštrikcie na vývoz kapitálu do zahraničia a výmenu novej drachmy za zahraničné meny. Ak aj odhliadneme od technických komplikácií, pre Atény by to bol skôr zúfalý krok ako riešenie.

Následky pre eurozónu je ťažké predvídať. Vďaka opatreniam prijatým za posledné dva roky by však mohli byť menej katastrofálne. Pri všetkých výhradách, ktoré máme k pomalosti, nedôslednosti a politickej krátkozrakosti, s akou sa Európska únia pokúša riešiť dlhovú krízu, dnes má k dispozícii viac nástrojov na jej utlmenie. Na rozdiel od mája 2010 existuje dočasný euroval a trvalý sa vytvára.

Vďaka zmenám prijatým minulú jeseň môže pôsobiť aj preventívne. Súčasné aktivity Európskej centrálnej banky, bez ktorých by sa kríza dávno rozšírila do Španielska a Talianska, boli pred dvoma rokmi nepredstaviteľné. Ak by sa tzv. gréckou, portugalskou či írskou cestou vybrala ktorákoľvek z týchto dvoch veľkých ekonomík, znamenalo by to pravdepodobne koniec menovej únie.

Podčiarknuté a sčítané: posledné dva roky boli v EÚ predovšetkým kupovaním času. Tvrdý bankrot, nasledovaný vystúpením z eurozóny, by bol pre Grékov rovnako zničujúci. Ostatní však majú dnes väčšiu šancu ho prekonať. Je to cynická kalkulácia, no o Grécko šlo od začiatku maximálne v druhom rade.

Tak ďaleko to však vôbec nemusí zájsť. Grékov a Európu čaká niekoľko týždňov približovania sa k osudnému 17. júnu. Nie je to len deň opakovaných parlamentných volieb, ale aj hranica nebezpečného a neprebádaného teritória. Strach z neho môže prinútiť Grékov voliť centristické strany. Niektoré zo strán odmietajúcich podmienky pôžičky možno svoj postoj zrevidujú. Ak sa však bude Európa spoliehať iba na to, je to balansovaním na ostrí noža.

Atény potrebujú od svojich partnerov pozitívne signály. Nie ako ústupok, ale ako dôkaz, že sme ochotní riešiť skutočné príčiny krízy. Teda nie donekonečna opakovať mýty o kríze ako dôsledku "morálneho zlyhania" a nevyhnutnosti očistca.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Vojtěch Klusáček - Brno

Dvě poznámky Neděle, 20.Května 2012, 22:50:52

Jednak - co vlastně eurozóna Řecku nabízí, kromě krve slz, potu a na konci martýria beztak bankrotu?

A uštěpačná, to je vskutku účinná pomoc a zcela jistě to jižní státy uchrání, když ECB vytiskne půl bilionu eur, půjčí je bankám na půlprocentní úrok aby ty je pak mohly půjčovat státům za úrok pět (ale třeba taky deset, patnáct) procent.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pondělí, 21.Května 2012, 22:54:23

Podle mých znalostí je, pane Klusáčku, na obě poznámky dojjediná odpověď: eurozóna nabízí Řecku za to vše podstoupené alespoň nějakou záruku, že nepopadají tamní banky, že lidé nepříjdou o úspory v nich a že nenastane chaos, který obvykle kolaps finančnictví provází a jež dozajista nepropěl turistickému ruchu - jednomu z velkých finančních příjmů, který Řecku zůstátvá. Tímto je z velké části motivován i mechanismus, který vystihujete druhou poznámkou.

Vojtěch Klusáček - Brno

Úterý, 22.Května 2012, 19:04:30

Je to vůbec křiklavý paradox. Rozpočty se škrtí, do bank lijí peníze horem spodem. Aby náhodou chudinky malé nepopadaly, pod pohrůžkou pádu úspor a znepřístupnění úvěrů reálné ekonomice. Nejnovější forma kapitalizace zisků, socializace ztrát.

Takže znovu otázku č. 1 - k čemu současná pomoc eurozóny? Když znamená jen bludný kruh škrtání, propadu kupní síly, propadu hospodářství, paradoxního (kdo by to kdy řekl, že?) nárůstu dluhu a nutnosti dalších škrtů. Hlavně není nikde ani jiskřička naděje, že to jednou skončí, že Řecko (Itálie, Španělsko, Irsko) projdou očistcem na jehož konci bude zasloužený návrat prosperity. Sice to máme zažrané z Bible a ze všech pohádek, napřed strádání, pak zasloužená odměna, jenže v ekonomice to tak nefunguje. Prostě a jednoduše spirála míří dolů, ke krachu dojde. S pádem bank a/nebo nutností státu se za ně zaručit. Pouze si kupujeme čas - a k čemu vlastně? V případě Řecka si navíc kupuje čas Německo a spol. na úkor řeckého hospodářství a Řecko z toho nemá nic. Zhola nic. Pokládal bych za výraz jakési chmurné a brutální spravedlnosti, jestliže Německo Řecku nechce pomoct, ("záchranný" škrtací balík prostě pomoc není) aby Řecko tuhle obludnou manipulaci s vlastní obživou odmítlo, zbankrotovalo a zbytek Evropy na tom tratil taky a tvrdě. Nechcete chlapci pomoct? Vymstí se vám to.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

"záchrana Řecka" - nebo někoho jiného? Středa, 23.Května 2012, 08:11:54

V prosinci 2011 odsoudil zemský soud v Mnichově firmu vyrábějící ponorky Ferrostaat (skupina Thyssen-Krupp) k pokutě 140 miliónů Euro za uplácení řeckých úředníků.

V roce 2010 bylo Řecko hlavním odběratelem německých zbraní.
Proč by tedy Řekové měli věřit, že někdo chce pomoci jim, když má být propuštěno 150 000 úředníků, ale armádní rozpočet se nemění?

Jakto, že toto nevidí komunistický (?!) poslanec Jiří Dolejš - alespoň to naznačuje jeho podivná poznámka pod článkem Andrey Cerqueirové?
/ http://denikreferendum.cz/clanek/13198-pinochet-byl-nicim-neomluvitelny-vrah /

Souhlasí snad Dolejš s drzým tvrzením německého ministra financí, že
"ten, kdo Řekům namlouvá, že se nemusí držet domluveného úsporného programu, obelhává řecké voliče"? Pokud s tím Dolejš souhlasí, jaký má ještě důvod, že nehlasuje pro důvěru Nečasově vládě?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.