Pinochet byl ničím neomluvitelný vrah

Andrea Cerqueirová reaguje na článek spisovatele a nakladatele Martina Vopěnky „Řecký soumrak“, publikovaný v MF DNES, otevřeným dopisem, který zveřejňujeme.

Jako vnučku brazilského politika a odboráře Benedikta Cerqueiry, který se svou manželkou, mou dosud žijící babičkou Iracemou, natvrdo prožil Pinochetův krvavý převrat v Chile, mě velmi pobouřil článek spisovatele a nakladatele Martina Vopěnky „Řecký soumrak“, publikovaný v MF DNES. Především pak jeho kapitola, která je cynicky nazvaná „Léčba Pinochetem“.

Relativizace, pohrdání lidským životem a nenávist ke všem levicovému - tak by se dala jednouše shrnout slova pana Vopěnky, který napsal, že pro národní ekonomiku se jeví „výhodnější ta cesta, kterou kdysi zvolil chilský diktátor Pinochet“. Dodal, že je to „velmi nepopulární cesta, při které se armáda chopí absolutní vlády v zemi a mnoho lidí na to těžce doplatí, někteří dokonce i životem.“.

Autorovi připomínám neoddiskutovatelná fakta, že 11. září 1973 bylo v Chile odstartováno brutální krveprolití, kterému velel generál Pinochet. Na stadionech byly zastřeleny tisíce lidí, další desetitisíce zmizely neznámo kam, mnoho z nich bylo naloženo do vrtulníků nad Atlantický oceán, byli vhozeni do oceánu, přičemž jim předtím byla rozřezána břicha, aby se náhodou nenadnesli a nevyplavali na povrch vody.

Pan Vopěnka cynicky píše, že to prý nakonec možná nebylo „tak mnoho, jak by bylo těch, kteří by životem doplatili na scénář levice.“. Možná by bylo? Proboha, co to je za naprosto neodůvodněnou spekulaci? Má to logiku asi jako pořekadlo: kdyby byly na stromech ryby, nebyly by rybníky. Těch mrtvých byly v Chile minimálně desetitisíce, pane Vopěnko! A i kdyby jich bylo méně, není to prostě ničím omluvitelné.

Můj děda v Chile působil jako spojenec prezidenta Salvadora Allendeho, chtěl spravedlivější společnost, aby i ti nejchudší měli nárok na důstojný život. Svítala naděje, sociální skupiny se sbližovaly. Než nastoupil Pinochet, než nastoupily místo (samozřejmě že složitých) řešení pistole a jednoduché soudy. Než zhasly životy. Dědeček si svůj život zachránil jen tím, že nebyl chilský, ale brazilský, občan - byl schován na půdě panamského velvyslanectví, kam noha chilského vojáka nesměla vkročit.

Babičce drželi Pinochetovi vojáci pistoli u hlavy, než odletěla letadlem ze země… Mnozí jejich kamarádi, kteří byli Chilané a neměli kam odejít, byli nemilosrdně zabiti. Jejich „prohřešek“? Levicové smýšlení! Chcete to relativizovat, chcete po těch jejich životech plivat, chcete to zpochybňovat? Jenom proto, že v Chile za Pinocheta zabíjeli komunisty, odboráře a jiné levicově smýšlející? To vám je sympatické? Člověka, který je politicky na jiném břehu než vy, zabít?

Zvažovala jsem podání trestního oznámení na vás. Zpochybňujete totiž (či přinejmenším zlehčujete) zločiny trestuhodného diktátorského režimu v Chile. Vzpomněla jsem si ale na moudrá slova Yoko Ono, že kdybychom všichni prosazovali „oko za oko a zub za zub“, bude naše planeta brzy celá slepá a bezzubá. Proto vám (a redakci MF DNES) nakonec jen zasílám tuto otevřenou reakci. Snad vás aspoň na chvíli zbaví ideologické zaslepenosti a probudí ve vás kousíček člověčenství.

A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

k soumraku řeckých inspirací Pátek, 18.Května 2012, 15:36:25

pokud jsou nad konkrétním pozitivním obsahem tzv. levicového scénáře v Řecku (tady je gtrochu problém zjistit co to vůbec je), tak to neznamená, že bychom měli jásat nad eventualitou léčby Pinochetem. V tom s autorkou 100% souhlasím.
A pokud jde o scénáře pro Řecko - volba je zatím očividně omezená jen mezi těmi různě špatnými - a k tomu se hodí spíš vláda národní záchrany než nějaké neodpovědné a krátkozraké kočkování mezi pravým a levým okrajem politické scény.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

rozumím tomu správně? Pátek, 18.Května 2012, 20:32:14

Pane Dolejši, znamenají Vaše slova, že uvažujete o jakémsi administrativním řešení? Národní záchrana - ČEHO? Nejde snad hlavně o to, aby německé a jiné zahraniční banky nepřišly o své peníze? Jsou podle Vás řečtí pracující po právu odsouzeni do role pasivního objektu? Proč nastalo v centrálách EU takové zděšení, když se začalo mluvit o referendu?! Musím se ptát, kam se poděly časy, kdy se říkalo "v Madridu se bojuje za Prahu"?

A jestlipak navštívil někdo z KSČM, např. europoslanci strany, Řecko, aby věci poznal trochu důkladněji zblízka? Pak by nám tu o tom měl podrobně napsat.
Anebo se máme spokojit s prefabrikovanou mediální břečkou podobně jako v případě Sýrie, Libye, Kosova, Ukrajiny atd. atd.?

Martin Pleva - pedagog, Brno

Zcela souhlasím s p. Kopeckým Sobota, 19.Května 2012, 09:22:18

Pane poslanče,
za ta slova o slova o "vládě národní záchrany" byste se měl stydět. Co je to za odporný eurounijně-bankéřský newspeak?
SYRIZA a snad i Hollande jsou naopak naděje pro Evropu. Nejde o to Evropu rozbít, jde o to ji změnit. Z Evropy finančních spekulantů udělat opět Evropu občanů a pracujících.

Stanislav Hošek - Český těšín

OPORTUNISMUS UŽ I V KSČM? Pondělí, 21.Května 2012, 12:19:53

Text autorky není v žádném případě o Řecku, pane Dolejší. Je o realitě třídního boje, od kterého Vy a možná i jiní členové KSČM, dneska ustupujete jako od satanáše. Jenže on je realitou a dokonce už od nástupu neoliberalismu v sedmdesátých letech minulého století naprosto nezpochybnitelnou, dopadající na celý svět, globálně zotročovaný minoritní třídou financiérů. Přestupte raději do ČSSD,…i když i tam jsou někteří větší radikálové, v tom smyslu, že jdou víc ke kořenům, než Vy.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pondělí, 21.Května 2012, 18:50:14

Zkusím vrátit debatu k pramenům. To, co napsala paní Cerqueirová, musí být neustále opakováno a to velmi důrazně. Aby lidé věděli, jak to skutečně bylo, aby nepodléhali nějakým fašisticko-neoliberálním lžím, protože je pravda, že v Chile fašismus a neoliberalismus šli ruku v ruce. A pokud jsou nám neustále omílány zločiny levice, tak my musíme důrazně upozornit na zločiny pravice. Musíme to lidem předkládat, mladá generace si zaslouží tato fakta, protože sledováním veřejnoprávních a soukromých médií by mohla nabýt dojmu, že Pinochet byl nějakým zachráncem demokracie a nastartoval éru prosperity Chile. Přitom to byl jen sprostý vrah a zloděj. A ti, kteří by nás s ním chtěli léčit, by zřejmě v případě recidivy nás mohli zkusit přeléčit jeho slavnějším předchůdcem. Nesmíme mlčet, musíme důrazně protestovat, paní Cerqueirová díky za váš otevřený dopis.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.