Po celých Spojených státech, ale i jinde ve světě v neděli probíhaly pietní akty. Jejich účastníci ctili památku obětí z 11. září 2001. Nejvíce lidí se jako každý rok sešlo na newyorském Ground Zero — místě, kde stály mrakodrapy Světového obchodního centra (WTC) a kde při největším teroristickém útoku zahynulo 2753 osob, především Američanů.

K shromážděným promluvila řada významných osobností, mimo jiné i stávající prezident Barack Obama a jeho předchůdce George W. Bush. Oba státníci se přitom zdrželi politických komentářů. Obama proložil svoje vystoupení citáty z Bible, Bush pak citací z dopisu, který Abraham Lincoln poslal v roce 1864 matce pěti vojáků padlých v občanské válce.

V prostoru byl v den desetiletého výročí odhalen také již plně dokončený památník obětem útoku. Jeho ústřední část představují dvě nádrže na místě základů někdejších mrakodrapů, z jejichž okrajů padá neustále voda do pomyslných hlubin. Nádrže jsou lemovány čerstvě vysázenými stromy. Zábradlí tvoří bronzové tabule se jmény mrtvých.

Projevy obou státníků i dalších významných hostů na Ground Zero v průběhu odpoledne vystřídala hudební vystoupení a čtení jmen obětí jejich příbuznými. Čas, kdy do první a následně druhé budovy WTC narazila letadla s teroristy, oznámil pamětní zvon.

Důkaz svornosti

Prezident Spojených států se v neděli zúčastnil i dalších vzpomínkových aktů, při kterých pronesl několik bilančních projevů. Dle těch nejvíce citovaných dění po událostech z 11. září prokázalo, že ani teroristické útoky, krize či války nedokážou zlomit vůli a svornost amerického národa.

„Naši potomci budou navštěvovat památníky obětí útoků z 11. září či válek v Iráku a v Afghánistánu a budou vědět, že nic nemůže zlomit jednotu a sílu Spojených států (...) budou vědět, že Spojené státy nejsou bez chyb, ale že naše demokracie je pevná a umožňuje nám utužovat jednotu,“ řekl Obama přímo při ceremonie na newyorském letišti.

Odpovědnost za sérii útoků se dnes obecně připisuje skupině 19 příslušníků islamistické teroristické organizace Al-Káida. Ti se za pomoci nožů zmocnili čtyř dopravních letadel typu Boeing s cestujícími na vnitroamerických linkách. Dvě pak navedli do budov WTC a jedno do Pentagonu. Na čtvrté lince se cestující vzbouřili, a tak teroristé nechali stroj spadnout do pole u města Shanksville v Pensylvánii.

Při útocích z 11. září přišlo o život celkem 2998 lidí: 2753 v New Yorku, 184 u Pentagonu ve washingtonském Arlingtonu a 40 u Shanksville. Zemřelo také všech 19 teroristů.

Za svět bezpečnější?

Komentátoři, kteří nepřihlížejí ke konspiračním výkladům události, vnímají i po deseti letech s pochopením první vpád do Afghánistánu, jehož tehdejší tálibánská vláda poskytla Al-Káidě zázemí. Spíše záporně je pak hodnoceno následné vedení vojenské kampaně v zemi, a především vpád do Iráku. Při snaze jej legitimizovat bylo vládou George W. Bushe poukázáno i na vazby mezi režimem Saddáma Husajna a kaidistickými teroristy. To se však — podobně jako informace o Husajnových zbraních hromadného ničení — následně nepotvrdilo.

Znalci se přitom ani dnes neshodnou v odpovědi na otázku, zda je svět zásluhou americké politiky po 11. září bezpečnější, či naopak. Vedle Usámy bin Ládina zabitého letos v květnu se silám USA a jejich spojenců podařilo zneškodnit přibližně polovinu káidistických velitelů, jejichž totožnost byla v uplynulých letech odhalena. Buňky Al-Káidy jsou oslabené a stále méně aktivní. To však nemusí znamenat, že byly zneškodněny.

Síť se po zabití svých čelních představitelů navíc přizpůsobila dalším rozvolněním struktury, a proto je možné, že se k cílům Al-Káidy dnes hlásí i skupiny, jež dříve plánovaly působit pouze lokálně, míní někteří odborníci.

Další důsledky

Spojené státy samotné jsou z pohledu tvrdých i měkkých dat dnes v horším postavení než po Bushově nástupu. Dle agenturních přehledů je tažení proti terorismu se vším všudy přišlo na 3,7 až 4,4 bilionu dolarů (62,9 až 74,8 bilionu korun). To je více, než kolik investovaly do bezpečnosti a zbrojení za druhé světové války. Vpádem do Iráku USA žádné pohádkové bohatství nezískaly a na kampaň v Afghánistánu vydávají američtí daňoví poplatníci miliony dolarů denně i v současnosti. Odhalením zločinů z věznic Abú Ghrajb či Bagrám a tisícovými kolaterálními škodami navíc ztratily v očích velké části světa původní morální převahu.

Na konfliktech prokazatelně vydělaly americké konktraktorské firmy, bezpečnostní agentury a zbrojařské korporace. Podle švédského think tanku SIPRI vzrostly za posledních deset let výdaje USA na zbrojení o 81 procent. V důsledku strachu, který Spojené státy zachvátil po teroristických útocích, vzrostla nad to i poptávka po zabezpečovacích a obranných technologiích ve vlastních Spojených státech. Souvislost mezi těmito skutečnostmi a přístupem americké vlády k terorismu však spolehlivě prokázat nelze.

K dalším důsledkům událostí z 11. září řadí agentury změnu vnitřně-bezpečnostních politik na celém světě (směrem k důslednějšímu dohledu), zvýšení cen ropy a letecké přepravy a posun v přístupu k právu na soukromí. Způsob vedení války s terorismem též v mnoha státech (a v USA zvláště) prohloubil polarizaci společnosti.

Výročí v Chile

Většina zpravodajských zdrojů rovněž v neděli zaznamenala, že datum 11. září získalo veledůležité místo i v dějinách jiné země — jihoamerické Chile. Zde provedla 11. září 1973 armáda pod velením generála Augusta Pinocheta puč a svrhla vládu Salvadora Allendeho. Pučisté pak zemi vládli 17 let.

Během pinochetovských represí bylo prokazatelně zabito přes tři tisíce Chilanů, většinou levicového světonázoru. Poslední zjištění speciální komise chilské vlády však potvrzují, že obětí bylo ve skutečnosti podstatně více.

Sami Chilané uctili památku mrtvých nedělními průvody k památníkům či hřbitovům, kterých se ve všech větších městech zúčastnily stovky až tisíce lidí. V zemi již několik měsíců panuje napětí mezi pobouřenou levicovou mládeží, která protestuje za důslednou reformu školství, a vládou pravicového prezidenta Piñery. To se projevilo i při letošním výročí, když se v závěru santiagského průvodu střely skupinky sympatizantů krajní levice s policií.

Další informace:

BBC News 9/11 anniversary: Obama calls for a future with hope

BBC News 9/11 anniversary: New York remembers

Reuters US honours 9/11 victims amid tight security

AFP Chile remembers Pinochet victims

Al Džazíra Chile remembers its 9/11

The Guardian Memories are still vivid, but we need to declare the end of the 9/11 era