Exprezident Bush sklízí za paměti kritiku ze všech stran

Memoáry bývalého amerického prezidenta George W. Bushe měly ospravedlnit některé zásadní kroky jeho vlády. Místo toho ale vyvolaly další kritiku, převážně za schvalování mučících technik nebo zvažování vojenských zásahů v Íránu a Sýrii.

(rbs)

12.11.2010 20:03

A5

Paměti G. W. Bushe vyšly ve Spojených státech 9. listopadu. Do prodeje bylo dáno 1,5 milionu výtisků. Foto Joe August, flickr.com

Podle agenturních komentářů chtěl americký exprezident Goerge W. Bush v memoárech ospravedlnit klíčová rozhodnutí svého funkčního období a představit se v lidštějším světle. Kniha ale spíše podnítila další kritiku. Bush je v reakcích odsuzován zvláště za osobní schválení mučících technik při výsleších členů al-Káidy, zvažování útoků na Írán a Sýrii nebo nekritický postoj vůči invazi do Iráku.

Nejvíce mezinárodní kritiky sklidilo Bushovo přiznání k přímému rozkazu k výslechu uvězněných členů al-Káidy pomocí takzvaného waterboardingu. Ten je jako akt mučení zakázaný jak podle amerického, tak mezinárodního práva a podle deníku Guardian je odhalení tohoto rozhodnutí chmurným momentem pro všechny západní demokracie.

Bush použití mučení, které má ve vyslýchaném navodit pocit topení se, odůvodnil tím, že zachránilo spoustu lidských životů. Výslech Chalída Šejcha Mohhamada, který údajně naplánoval útoky na Světové obchodní centrum, podle něj odhalil další plány na cíle v Londýně, letiště Heathrow a několik dalších ve Spojených státech.

Dle britských médií ale neexistují žádné důkazy, které by Bushovo tvrzení potvrdily. Podle britských protiteroristických složek poskytl Mohhamad velmi cenné informace, ale od Bushových tvrzení se distancují.

Londýn proti praktikám výslechů v amerických vězeňských protestoval, uvedla tehdejší šéfka britské tajné služby Eliza Manningham-Bullerová. Dodala zároveň, že přímo o Mohammadově mučení Britové vůbec nevěděli.

Mohammad měl být od svého zatčení v Pákistánu v roce 2003 podroben waterboardingu více než sto sedmdesátkrát a pod jeho nátlakem vyzradit seznam jednatřiceti plánovaných atentátů. Podle odborníků na výslechy, citovaných deníkem Guardian, ale nejsou informace získané mučícími praktikami často věrohodné.

Bush ve svých pamětech také zmínil mučení Abú Zubajdáha, který byl zatčen v Pákistánu v roce 2002. Ten vyšetřovatelům z CIA řekl o provázanosti al-Káidy a iráckého režimu Saddáma Husajna a také o plánech na útok na Washington pomocí špinavé atomové bomby. Obě tyto informace byly americkými tajnými službami později prohlášeny za klamavé.

Britská vláda v čele s Davidem Cameronem již nařídila prošetření všech britských občanů, kteří byli do mučení zapleteni. Administrace Baracka Obamy ale podobná opatření nezvažuje a i když podobné praktiky údajně ukončila, vyšetřování okolností, za kterých byl waterboarding používán za Bushovy éry, nejspíše neproběhne.

„Mizerný pocit“ nestačí
Bývalý americký prezident podle své knihy nazvané Body rozhodnutí také nařídil Pentagonu připravit plán útoku na jaderná zařízení v Íránu. Bush nakonec zvolil cestu mezinárodních sankcí, a to po konzultacích s bývalým britským premiérem Tonym Blairem. Ten ve své knize publikované dříve tento rok přiznal, že nyní by se přiklonil spíše k vojenskému řešení situace.

„Jedna věc je jistá. Spojené státy by nikdy neměly dovolit Íránu, aby ohrožoval svět jadernou bombou,“ napsal Bush doslova a dodal, že podobný útok zvažoval i v případě údajného syrského jaderného zařízení.

„Brali jsme ten návrh velmi vážně, ale CIA a armáda se nakonec shodly, že dostat do Sýrie tým speciálních jednotek a zase ho odsud vyzvednout by bylo moc riskantní,“ napsal Bush o útoku, který prosazoval hlavně tehdejší izraelský premiér Ehud Olmert. Podezdřelou továrnu nakonec zničila izraelská armáda sama, v roce 2007.

Mediální kritiku si dále vysloužil Bushův „mizerný pocit“ ze zjištění, že v Iráku nebyly objeveny zbraně hromadného ničení. Šlo přitom o ústřední důvod k americké invazi do země. Za největší chybu irácké operace pak exprezident považuje překotné snížení počtu amerických jednotek v zemi, se kterým souhlasil v roce 2005.

Bývalý americký prezident tak podle analytika Guardianu Jonathana Freedlanda využil v pamětech několik jednoduchých praktik, jak zlepšit obraz člověka, který opouštěl Bílý dům s nejhorším hodnocením veřejnosti v americké historii. Zejména jde o rozdělení viny mezi podřízené a poukazování na jednotlivce, kteří by měli být za jednotlivá selhání zodpovědní, konstatuje Freedland.


Další informace:
The First Post George Bush’s Decision Points: what they’re saying
The Telegraph Decision Points by George Bush: review
The Independent Bush says waterboarding saved UK lives
The Guardian George Bush's memoirs reveal how he considered attacks on Iran and Syria
The Guardian George Bush's torture admission is a dismal moment for democracy
The Guardian British deny George Bush's claims that torture helped foil terror plots


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.