Ministři financí eurozóny schválili druhou zajišťovací půjčku pro Řecko. Stalo se tak v noci z pondělí na úterý, po třináctihodinovém jednání v Bruselu. Úvěr bude mít celkovou hodnotu 130 miliard eur (3,1 bilionu korun) a  země dík němu unikne defaultu, který by jinak muselo vyhlásit po 20. březnu. Řecké zadlužení zároveň klesne o 107 miliard, protože k půjčce se váže dohoda o odpuštění části dluhu soukromými věřiteli.

„Dohoda (o úvěru) zaručí řeckou budoucnost v eurozóně,“ řekl na ranní tiskové konferenci Jean-Claude Juncker, předseda eurozóny, jenž sdělil zprávu o dohodě médiím jako první.

„Jsem velice šťastný (...) Není nadsázkou říci, že dnešek je pro řeckou ekonomiku historickým dnem,“ uvedl řecký premiér Lucas Papademos, který se jednání také účastnil.

Podobně jako první úvěr ve výši 110 miliard z května 2010 bude i tento složen z půjčky od vlastní eurozóny a půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Zatímco první úvěr ale dávaly Řecku státy eurozóny jednotlivě, druhý půjde ze společného fondu vytvořeného při tzv. eurovalu.

Přibližně 100 z celkových 130 miliard eur má být poskytnuto ve formě přímé pomoci. Zbylých 30 miliard eur má sloužit jako záruka soukromým věřitelům, kteří svolili k odepsání části řeckého dluhu výměnou dluhopisů.

Druhá strana

Dohoda s sebou však nese i řadu podmínek pro Řecko. Země bude nucena splnit všechny předchozí závazky, tzn. zavést reformu daní, rozvolnit pracovní právo, šetřit na penzích, pokročit v privatizaci a odstranit regulaci trhu práce. Také by měla nejméně po dalším osm let sestavovat jen úsporné rozpočty, a to tak, aby zadlužení státu kleslo ze současných 160 procent HDP na 120,5 procenta v roce 2020.