Řecko dostane další velkoúvěr, bude však pod nadnárodním dohledem

Čerstvě schválená dohoda ministrů financí eurozóny zaručuje Řecku 130 miliard eur a potvrzuje odpuštění části dluhu. Čerpání jednotlivých splátek však bude vázáno na řadu podmínek, včetně permanentní kontroly jejich plnění.

(pjed)

21.02.2012 18:35

A1

Řecký premiér Papademos (vlevo) při návštěvě u Hermana Van Rompuye, tzv. evropského prezidenta. Jednání s ministry financí byla podstatně těžší. Foto archiv EC, flickr.com

Ministři financí eurozóny schválili druhou zajišťovací půjčku pro Řecko. Stalo se tak v noci z pondělí na úterý, po třináctihodinovém jednání v Bruselu. Úvěr bude mít celkovou hodnotu 130 miliard eur (3,1 bilionu korun) a  země dík němu unikne defaultu, který by jinak muselo vyhlásit po 20. březnu. Řecké zadlužení zároveň klesne o 107 miliard, protože k půjčce se váže dohoda o odpuštění části dluhu soukromými věřiteli.

„Dohoda (o úvěru) zaručí řeckou budoucnost v eurozóně,“ řekl na ranní tiskové konferenci Jean-Claude Juncker, předseda eurozóny, jenž sdělil zprávu o dohodě médiím jako první.

„Jsem velice šťastný (...) Není nadsázkou říci, že dnešek je pro řeckou ekonomiku historickým dnem,“ uvedl řecký premiér Lucas Papademos, který se jednání také účastnil.

Podobně jako první úvěr ve výši 110 miliard z května 2010 bude i tento složen z půjčky od vlastní eurozóny a půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Zatímco první úvěr ale dávaly Řecku státy eurozóny jednotlivě, druhý půjde ze společného fondu vytvořeného při tzv. eurovalu.

Přibližně 100 z celkových 130 miliard eur má být poskytnuto ve formě přímé pomoci. Zbylých 30 miliard eur má sloužit jako záruka soukromým věřitelům, kteří svolili k odepsání části řeckého dluhu výměnou dluhopisů.

Druhá strana
Dohoda s sebou však nese i řadu podmínek pro Řecko. Země bude nucena splnit všechny předchozí závazky, tzn. zavést reformu daní, rozvolnit pracovní právo, šetřit na penzích, pokročit v privatizaci a odstranit regulaci trhu práce. Také by měla nejméně po dalším osm let sestavovat jen úsporné rozpočty, a to tak, aby zadlužení státu kleslo ze současných 160 procent HDP na 120,5 procenta v roce 2020.

Dále úmluva zavazuje Řecko ke zřízení speciálního účtu, na který budou pravidelně převáděny peníze na splátky dluhů, a to vždy na tři měsíce dopředu. Tento účet má být spravován odděleně od státního rozpočtu. Do řecké ústavy pak musí být zanesen princip, že splátky dluhů mají přednost před krytím veřejných výdajů.

Dohoda konečně ukládá Řecku i povinnost, aby se podrobilo dohledu odborných týmů trojky, tzn. Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Kontrola plnění slibů přitom nemá být prováděna periodicky jako doposud, ale permanentně. Všechny řecké vlády tak budou až do splacení nyní dohodnuté půjčky pod stálým nadnárodním dohledem.

Dohodu musí teď schválit řecký parlament, který má příslušné hlasování naplánováno na středu. Po něm budou o dokumentu hlasovat ještě zákonodárci v Německu a v Nizozemsku. Ti by tak měli učinit příští týden.

Bude to stačit?
V komentářích k přijaté dohodě většina autorů konstatuje, že za současné politicko-hospodářské situace v Evropě neměla mnoho alternativ. Zároveň ale připomínají, že řecké potíže pouze zmírňuje, případně odsouvá na pozdější dobu.

„Na základě toho, co jsme dnes viděli, je možné říci, že Řecko bude s téměř stoprocentní jistotou potřebovat další pomoc,“ píše Sony Kapoor pro list The Guardian.

„Jde pouze o další kupování času,“ konstatuje Stephen Evans na stránkách BBC.

Řecký dluh činí v současnosti 350 miliard eur. Díky přidružené úmluvě se soukromými věřiteli o výměně dluhopisů za levnější (tzn. s nižším úrokem a delší dobou splatnosti) klesne o zmíněných 107 miliard, stále však bude dosahovat ohromné sumy. Země nemá věrohodný plán na podnícení opětovného růstu. A i kdyby jej měla, vynucené úspory budou růst alespoň zpočátku brzdit.

Haircut v podobě výměny dluhopisů, plánováný na 8. až 11. března, je dále dohodnut jen s největšími soukromými věřiteli – zejména s německými a francouzskými bankami, na které mají vlády jejich sídelních států vliv. Neví se, kolik dalších se zapojí.

Počet Řeků bez zaměstnání dnes dosahuje jednadvacetiprocentního podílu. Jenom ve státním sektoru má přitom přijít o práci dalších 150 tisíc lidí do tří let. Počet bezdomovců ve zemi vzrostl od roku 2009 o čtvrtinu; počet Řeků ohrožených chudobou a sociálním vyloučením o 28 procent. Řecké hospodářství je v recesi už čtvrtý rok a možnost dohody řeckých politických stran je silně umenšena blížícími se volbami, které by měly proběhnout v dubnu.

Celou situaci pak navíc ovlivňují i protesty a stávky, jež ani po dvou letech neutichají.

„Na otázku, kdy se do Řecka vrátí růst, mi znalci odpovídají jen krčením rameny. Možná do deseti let, říkají (...) Čelní představitelé EU mluví o úterní dohodě jako o historické, jako o důkazu evropské solidarity. Jiné hlasy však předpovídají, že bude Řecko na hraně defaultu do několika měsíců znovu,“ soudí v komentáři k úmluvě Gavin Hewitt, editor evropského zpravodajství BBC.


Další informace:
BBC News Eurozone ministers back 130bn-euro bailout for Greece
Spiegel On-line Euro Zone Agrees on 130-Billion-Euro Bailout for Greece
The Guardian Greek bailout: what the experts say
The Guardian Q&A Greek bailout: anatomy of a deal
CommonDreams.org Greeks Rally Against Final Wave of Austerity


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Tomáš Tožička - Duchcov

OKUPACE Úterý, 21.Února 2012, 19:23:2

Ať se to líbí nebo ne, tohle je okupace Řecka. Občané byli zbaveni práva na to určovat politiku státu a to, na co mají jít jejich daně. Okupanti z EU dokonce mění ústavu. Jde to i bez války, jak ukazují zpovědi ekonomických zabijáků, kteří se živí tím, že přivádějí státy do těchto situací.
Oceňuji, že se tu používá konečně správně default, místo právních termínů insolvence a bankrot, které mezinárodní právo nezná.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Ta změna ústavy Středa, 22.Února 2012, 08:39:42

je reakcí na dřívější německý požadavek, aby se všechny řecké strany zavázaly, že budou v reformách pokračovat i v dalších letech. Bundestag by dohodu jinak neschválil a z předkládaných možností je to ta mírnější verze. Holandský ministr financí třeba navrhoval přímou nadnárodní kontrolu nad celým řeckým rozpočtem.

Tomáš Tožička - Duchcov

Žádné daně bez reprezentace Středa, 22.Února 2012, 14:59:28

Navazuji na svůj minulý sloupek. Pokud voliči ztratí kontrolu nad správou daní, pak se jedná o ztrátu suverenity. Nic důležitějšího se přece v parlamentu nerozhoduje, než nakládaní s daněmi - tedy rozpočet.
Politici už prostě ztratili kompletně soudnost a lidé jakýkoli pud sebezáchovy. Pokud tohle projde, čeká nás nástup nových autokracií - tentokrát s nadnárodním kapitálovým zázemím.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Středa, 22.Února 2012, 15:14:27

Může být, ale to zatím hrozí jen nepřímo. Daně mají v Řecku dost sociálnědemokratické (http://denikreferendum.cz/clanek/11011-recky-balicek-v-kostce), potíž je, že se je nedaří vybírat. Tomu má ona daňová část reforem pod dohledem sloužit, tedy alespoň oficiálně.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.