Téměř dvě třetiny řeckých poslanců zvedly nakonec ruku pro třetí balíček úsporných zákonů, kterým podmínily státy eurozóny další půjčku. Stalo se tak během nedělní noci. Schválení nezabránila ani hádka ve vládní koalici vedoucí k jejímu rozpadu, ani 48hodinová stávka. Nic nezmohla ani rozsáhlá mobilizace protestního  hnutí.

Při víkendových demonstracích bylo přes padesát lidí zraněno. Zvláště radikální nespokojenci v Athénách pak v neděli zapálili přes čtyřicet budov.

„Ničení, násilí a vandalismus nemají v demokratické zemi místo a nebudou tolerovány,“ řekl k situaci premiér Lucas Papademos během parlamentní rozpravy.

„Přijetí (předkládaných úspor) je věcí národní odpovědnosti. Položí základy reformě a obnově hospodářství,“ uvedl dále.

Schválený balíček se skládá z 32procentního snížení minimální mzdy pro zaměstnance do 25 let a 22procentního snížení téhož pro ostatní, deregulace pracovního práva a penzijních i daňových reforem. V důsledku jeho zavedení má zaniknout 150 tisíc pracovních míst ve veřejném sektoru do tří let. Stát by měl zároveň uspořit 3,3 miliardy eur (80 miliard korun).

Přijetí balíčku však bylo především podmínkou pro získání druhé zajišťovací půjčky z eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Ta má dosáhnout 130 miliard eur (3,2 bilionu korun) a Řecko oficiálně uchránit od defaultu.

Zároveň s úsporami poslanci schválili i podmínky dohody se soukromými věřiteli o výměně dluhopisů, kterou pomohla Řecku eurozóna vyjednat. Vlastní výměna má začít v pátek. Řecký dluh (dnes kolem 350 miliard eur) díky ní klesne o 100 miliard.

Záchrana nejistá

Ani po přijetí balíčku není jisté, zda Řecko 130miliardou půjčku dostane. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble o víkendu uvedl, že jeho země bude požadovat záruky od hlavních řeckých politických stran, že budou v úsporách pokračovat i po volbách. Ty v Řecku proběhnout nejspíše v dubnu. Ministři financí eurozóny mají o tématu jednat opět ve středu.

Ani půjčka navíc dle odborníků nemusí znamenat, že řecké hospodářství začne konečně růst. Podle Heleny Smithové z britského Guardianu se stále většina znalců kloní k názoru, že Řecko bude nuceno opustit eurozónu a devalvovat novou měnu. S ekonomickými a sociálními problémy se má země potýkat nejméně pět dalších let.

Levicově orientovaní ekonomové upozorňují, že Řecko potřebuje spíše prorůstový program. Vlády Evropské unie se ale v posledních letech soustředí především na uklidňování trhů, čemuž by případné stimulační půjčky pro Řecko podle většinového názoru neprospěly.

Hlas lidu

V Řecku samotném rozdělují úspory i celkové řešení krize jak politiky, tak celou společnost. Dvě největší strany — PASOK a Nová demokracie — se na přijatých opatřeních nemohly shodnout řadu týdnů. Konflikt v kabinetu (de facto velko-koaličním) vyústil nejprve k rezignaci ministrů za národoveckou stranu LAOS a následně i sporům uvnitř jmenovaných uskupení.

Během nedělního zasedání proti úsporám hlasovalo 20 poslanců sociálnědemokratického PASOKu a 21 poslanců pravicové Nové demokracie. Dva zástupci LAOSu se naopak vyslovily pro. Zbytek, tzn. většina zástupců PASOKu, LAOSu i Nové demokracie, vzbouřence vyloučili ze svých klubů.

Souběžných demonstrací se pouze v Athénách zúčastnilo 80 tisíc lidí. V Soluni protestovalo 20 tisíc dalších.

Podle výroků zaznamenaných reportéry AFP vnímají demonstranti současný proces jako zotročování Řecka bohatými státy, zvláště pak Německem. Nečastěji si stěžují na skutečnost, že vynucené úspory ekonomiku ještě víc přidusí, a na fakt, že EU jedná s Řeckem podobným způsobem, jako vyděrač se svou obětí.

Další informace:

AFP Greece approves austerity amid Athens riots

The Guardian Greece approves austerity cuts to secure eurozone bailout and avoid debt default

Kathimerini More than 40 MPs ousted as Greece approves EU-IMF deal

CommonDreams.org 'Despair' in Greece as Germany Says: Cut More

CommonDreams.org Greeks Compare Austerity to 'Dictatorship' as 48 Hour Strike Begins