Řecké strany se snaží poskládat koalici, pravděpodobnější jsou však nové volby

Po rychle přiznaném neúspěchu předsedy nejsilnější strany - konzervativce Samarase z Nové demokracie - začal o koalici jednat předák levicového svazu SYRIZA Tsipras. Řekové ale 6. května rozdělili hlasy tak, že nejspíš neuspěje ani on, ani nikdo jiný.

(pjed)

09.05.2012 22:12

A11

Rozložení mandátů v novém parlamentu. Repro Řecké ministerstvo vnitra/Internet/BBC

Tři dny uplynuly od oznámení výsledků parlamentních voleb a Řecko stále netuší, zda vůbec někdo dokáže sestavit vládu. Do 300členné sněmovny se dostalo sedm stran. Žádná však nemá ani většinu, ani dost silné přirozené partnery. Možnosti vyjednat koalici se již v pondělí zřekl konzervativec Antonis Samaras. Toho prezident Karolos Papulias pověřil jako prvního po volbách, jelikož jeho Nová demokracie (ND) formálně vyhrála. Reálně však strana získala pouze 19 procent hlasů a 108 mandátů, což jí nestačí ani k obnovení dosavadní velké koalice se sociálnědemokratickým PASOKem. PASOK s 13 procenty (41 poslanců) historicky propadl, třebaže celkově skončil na třetím místě.

Hned v úterý proto prezident přenesl pověření na předáka druhého nejúspěšnějšího uskupení – Alexise Tsiprase z nové koalice důsledně levicových stran SYRIZA. Ten plánuje vyjednávat do čtvrtka a hledá partnery mezi dalšími levicovými stranami: Demokratickou levicí, komunistickou KKE a zmíněným PASOKem.

Ani Tsiprasovi však pozorovatelé nedávají mnoho šancí. SYRIZA žádá zrušení škrtů v platech i důchodech, restauraci sociálních práv, veřejný dohled nad bankovním sektorem a nové dojednání podmínek mezinárodních úvěru od zemí eurozóny a MMF, což je nepřijatelné pro PASOK. Zároveň chce ale udržet Řecko v eurozóně, což zase odmítá KKE. Podporu Demokratické levice již Tsipras získal, avšak ta disponuje jen 19 mandáty. Sama SYRIZA má 52 zákonodárců. K vzniku většinové koalice by ještě potřeboval nacionalistické Nezávislé Řeky (33 mandátů) a právě PASOK (41 mandátů), jenž ale nebude z uvedených důvodů nejspíše souhlasit.

KKE má v novém parlamentu 26 poslanců. Zbylých 21 míst kontroluje fašistický nováček Zlaté jitro, s nímž žádná ze stran vyjednávat nechce.

Podobně jako Samaras dostal i Tsipras od prezidenta na jednání tři dny. Pokud neuspěje, dostane ještě další tři dny předseda PASOKu Evangelos Venizelos. Když nezíská partnery ani on, svolá na počátku příštího týdne prezident Papulias schůzku všech stranických lídrů a bude hledat nouzové řešení.

Jednou z alternativ dalšího postupu by byl dle znalců vznik nové úřednické vlády podporované Novou demokracií, PASOKem a Demokratickou levicí. Za pravděpodobnější však komentátoři označují rychlé zopakování voleb, jež by se konaly nejspíše 17. června.

Proč ta bezvýchodnost?
Nedělní volby se v Řecku konaly jako předčasné a dle oficiálního komentáře měly ukončit mezidobí, ve kterém spravovala zemi poloúřednická vláda Lucase Papademose. Tu ustavily dvě hlavní strany – PASOK a ND – loni v listopadu. Papademosova vláda měla prosazovat „nezbytné reformy“ jako kabinet nestranných odborníků, Řekové si ale důsledky opatření spojily právě s ND a PASOKem. A když pak na jaře donutily země eurozóny a Mezinárodní měnový fond obě uskupení k závazku, že budou v oktrojovaných opatřeních pokračovat i po volbách, téměř nikdo nepochyboval, že PASOK a Nová demokracie ztratí podporu.

Konečný výsledek nedělního hlasování přesto i tak všechny překvapil: Nová demokracie ztratila oproti volbám z roku 2009 14,5 procenta hlasů a PASOK dokonce 30 procent. Ani s bonusem 50 mandátů, jež v Řecku dostává vítěz voleb, nemohou proúsporné strany dnes složit většinu, byť třeba nejtěsnější. Evropské deníky vyšly v pondělí s podobným komentářem: Řekové ztrestali obě uskupení, jež svojí politikou v minulosti přivodily současnou mizérii.

Logickou alternativní koalicí by se dle volební matematiky měla stát pětice dalších parlamentních stran. Ty všechny podmínky stabilizačních velko-úvěrů eurozóny a MMF kritizují a mají dohromady právě 151 mandátů. Nástup fašistického Zlatého jitra ale znemožnil i toto východisko.

Řečtí komentátoři se dnes vyslovují pro rychlé zopakování předčasných voleb i proto, že doufají, že se fašistům podruhé vstup do parlamentu nepodaří. Z pohledu hlavního výkladového proudu však s sebou nesou opakované volby zas riziko, že je vyhraje důsledně levicová SYRIZA.

Účast u nedělních voleb dosáhla 65 procent. Průměr z minulých desetiletí se přitom pohyboval mezi 70 a 80 procenty.

Důsledky pomoci
Defaultem ohroženému Řecku byla v únoru přislíbena druhá zajišťovací půjčka v celkové hodnotě 130 miliard eur (3,1 bilionu korun). Zároveň mu bylo garantováno odpuštění 107 miliard eur ze současného 350 miliardového euro-dluhu. Výměnou za to se dosluhující Papademosova vláda i většina ve starém parlamentu zavázaly splnit všechny dřívější závazky, tzn. zavést reformu daní, rozvolnit pracovní právo, šetřit na penzích, pokročit v privatizaci a odstranit regulaci trhu práce. Řecké vlády by též dle dohody měly nejméně osm let sestavovat jenom úsporné rozpočty, a to tak, aby zadlužení státu kleslo ze současných 160 procent HDP na 120,5 procenta v roce 2020.

Dále úmluva Řecko zavázala ke zřízení speciálního účtu, na který budou pravidelně převáděny peníze na splátky dluhů, a to vždy na tři měsíce dopředu. Tento účet má být spravován odděleně od státního rozpočtu. Do řecké ústavy pak musí být zanesen princip, že splátky dluhů mají přednost před krytím veřejných výdajů.

Dohoda konečně uložila Řecku i povinnost, aby se podrobilo dohledu odborných týmů trojky, tzn. Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Kontrola plnění slibů přitom nemá být prováděna periodicky jako doposud, ale permanentně. Všechny řecké vlády tak budou až do splacení nyní dohodnuté půjčky pod stálým nadnárodním dohledem.

Předák koalice SYRIZA Alexis Tsipras označil v úterý podmínky úvěru za „barbarské“ a podle téměř všech šetření s ním více než polovina Řeků souhlasí.

Počet Řeků bez zaměstnání dnes dosahuje jednadvacetiprocentního podílu. Jenom ve státním sektoru má přitom přijít o práci dalších 150 tisíc lidí do tří let. Počet bezdomovců v zemi vzrostl od roku 2009 o čtvrtinu, počet Řeků ohrožených chudobou a sociálním vyloučením o 28 procent. Řecké hospodářství je v recesi už čtvrtý rok. Platy od začátku krize poklesly v průměru o třetinu.


Další informace:
BBC News Syriza's Tsipras to meet Greece's pro-bailout parties
AFP Alexis Tsipras: Greece’s brash young kingmaker of the left
AFP Greece sinks in deeper crisis amid rescue deal doubts
eKathimerini.com New elections looming for Greece


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace Čtvrtek, 10.Května 2012, 11:08:1

Tsipras pověření skutečně vrátil. Nyní má tedy tři dny Venizelos.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace 2 Neděle, 13.Května 2012, 10:32:14

Ani Venizelos neuspěl. Pověření vrátil v pátek. Nyní se snaží vyjednávat se stranami sám prezident Papulias.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace 3 Středa, 16.Května 2012, 09:04:53

Na počátku nového týdne zkrachoval i Venizelosův pokus. Zástupci všech parlamentních stran kromě Zlatého jitra by se dnes měli sejít k jednání o provizorní vládě na jeden měsíc, která dovede zemi k novým červnovým volbám.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Středa, 16.Května 2012, 13:38:32

Termín opakování předčasných voleb byl nakonec stanoven na 17. června. Provizorní vládu má do té doby vést renomovaný soudce Panagiotis Pikramenos.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.