Libyjští povstalci odmítli mírový plán Africké unie, válka pokračuje

Povstalecká rada v Benghází odmítla mírovou iniciativu AU, protože nepočítá s odchodem Muammara Kaddáfího a jeho synů. To si rebelové vymezili jako základní podmínku politického řešení. Na intenzivní válku už ale oběma stranám začínají docházet peníze.

(rbs)

12.04.2011 15:01

B2

Režim v Tripolisu nemá dle vlastních úředníků peníze na víc než několik dalších měsíců boje. Rebelům dojdou finance zřejmě už na konci dubna. Foto BRQ Network, flickr.com

Libyjská revoluční rada v pondělí definitivně odmítla mírovou iniciativu Africké unie (AU). Učinila tak s odvůvodněním, že plán nevyžaduje, aby se dosavadní vládce Libye Muammar Kaddáfí vzdal moci. Podle předsedy rady Mustafy Abdúla Džalíla také neposouvá zemi o nic blíž k míru než rezoluce Rady bezpečnosti OSN, autorizující letecké útoky na ochranu civilistů.

„Plukovník Kaddáfí tuto rezoluci neuznává a pokračuje v útocích na civilisty, obkličuje města a dobývá je. Neexistuje žádná možnost, aby libyjský lid tuto situaci přijal (…) Již od začátku požadujeme, aby Kaddáfí a jeho synové okamžitě odešli,“ řekl doslova Džalíl.

Postoj revolučního velení byl podpořen několikatisícovou demonstrací v ulicích hlavní povstalecké bašty Benghází. Lidé protestovali přímo před hotelem, ve kterém jednání afrických státníků s povstaleckými vůdci probíhala. Dle svědků skandovali protirežimní hesla a mávali transparenty jako „Žádné řešení s Kaddáfím u moci“.

Sám libyjský vůdce iniciativu unie přívítal a již v neděli přijal. Plán počítal s vyhlášením okamžitého příměří, vytvořením humanitárních koridorů a následně dalším jednáním. Během rozhovorů měly být přerušeny i letecké operace NATO.

Bez posvěcení plánu povstaleckým vedením se ale další politické řešení dvouměsíčního konfliktu odkládá. Kaddáfího syn Sajf Islám v pondělí prohlásil, že požadavek na odstoupení jeho otce je absurdní.

Pozici povstalců podpořil britský ministr zahraničí William Hague, podle kterého musí být jakékoliv příměří v souladu s rezolucí OSN, což znamená stažení vojsk libyjského vůdce ze všech měst, která původně byla ve správě povstalců.

Džalíl také rozhodně odmítl ukončení leteckých zásahů NATO. „Pokud by nebylo těchto útoků koaličních sil a NATO, tak bychom tu na tomto jednání vůbec nebyli,“ řekl doslova africké delegaci.

Proti ukončení leteckých zásahů se postavil i generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Podle něj bude NATO ve svých operacích pokračovat, protože životy libyjských civilistů jsou stále v ohrožení.

„Vítáme všechny snahy k nalezení politického řešení problémů v Libyi, včetně iniciativy Africké unie,“ řekl Rasmussen. „Na druhou stranu bych ale rád zdůraznil, že hlavním principem toho, jak uplatňujeme rezoluci Rady bezpečnosti OSN, je chránění civilistů proti jakýmkoliv útokům,“ dodal.

Docházejí finance
Jak Tripolis, tak povstalecká rada současně začínají pociťovat ekonomický dopad dvouměsíčního konfliktu. Benghází by mohly dle mluvčího povstalecké centrální banky Ahmeda Šarífa dojít finanční prostředky již za několik týdnů. Tripolisu hrozí něco podobného během pár měsíců.

Libyjský režim se nyní snaží dohledat nové zdroje financí. Ministr financí Abdulfahíd Zlitní po víkendu prohlásil, že vláda zdvojnásobí od příštího týdne úrokovou sazbu. To má obyvatele motivovat k ukládání peněz do bank, odkud si režim bude moci vypůjčit.

Mezi opatření, která již vstoupila v platnost, patří kupříkladu dodávání pohonných hmot na příděl nebo omezení výběru finanční hotovosti.

Na západě země, který je kontrolován Tripolisem, žijí více než tři čtvrtiny libyjského obyvatelstva a režim je jim i přes množství sankcí stále schopen vyplácet mzdy, uvedl Zlitní pro deník Financial Times.

„Tohle ale nebude trvat dlouho, možná několik měsíců,“ řekl. Na otázku, zda tím myslí vojenský konflikt nebo vyčerpání státních financí, odpověděl: „Obojí“.

Libyjskou státní pokladnu plnily donedávna jisté výnosy z prodeje velmi kvalitní ropy, která se vyvážela především do Evropy. Od začátku konfliktu se ale veškerý export prakticky zastavil a část těžební infrastruktury byla zničena. Z Libye také uprchla většina z dvou milionů zahraničních pracovníků -  téměř polovina veškeré pracovní síly v zemi.

Ještě hůře jsou na tom východolibyjské banky. Povstalecká rada má sice díky zásobám a prodeji ropy švýcarské společnosti minulý týden určitý finanční základ k dispozici, podle Šarífa to ale bude stačit pouze na vyplacení platů státním zaměstnancům do konce dubna.

Měsíčně musí povstalecká rada vyplatit státním zaměstnancům přibližně 250 milionů dinárů (skoro 3,5 miliardy korun).

Kromě vývozu ropy povstalci doufají, že se jim podaří dostat alespoň k části Kaddáfího majetku, zmraženého v zahraničí. Jen ve Spojených státech a Velké Británii vlastní režim majetek za více jak 800 miliard korun. Tento proces by podle deníku Guardian byl ale zdlouhavý a musel by jít soudní cestou.


Další informace:
The Guardian Libyan revolutionary council rejects African Union's peace initiative
The Guardian Libyan rebels protest over African Union peace mission
AFP Idea Kadhafi will step down 'ridiculous,' says son
AFP Libya air strikes to go on as civilians still at risk: NATO
The Guardian Libyan rebels feel pinch
The Guardian Gaddafi's finance chief fears regime may run out of cash
BBC News Ex-Gaddafi aide Moussa Koussa warns against civil war


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.