Část vojenských operací v Libyi převezme NATO

Severoatlantická aliance se dohodla na změně své role v Libyi, zatím není však jasné, jak přesně bude vypadat. Podle sdělení tureckého ministra zahraničí převezme velení nad všemi vojenskými akcemi. Podle generálního tajemníka bude mít vlastní paralelní misi.

(rbs)

25.03.2011 13:00

A6

Spojené státy tentokrát odmítají zásahům dlouhodobě velet. Jejich bombardéry mají však nad Libyi vzlétat dále. Foto The U. S. Air Force, flickr.com

Severoatlantická aliance by měla v úterý převzít velení všech vojenských operací intervenujících států v Libyi. Ve čtvrtek to oznámil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, jehož země k tomu měla jako jediný člen Aliance hlasité výhrady.

Francii, Velké Británii a Spojeným státům se podle Davutogla podařilo dosáhnout s Tureckem kompromisní dohody, podle níž by mělo NATO dohlížet na všechny tři složky operace: bezletovou zónu, zbrojní embargo i zásahy proti pozemním cílům. Ze svého stanoviska musela ustoupit hlavně Francie, která si chtěla část kontroly zachovat pro sebe.
 
Generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen ale po čtvrtečním jednání prohlásil, že budou souběžně existovat dvě operace. Jedna pod velením současné koalice, jejíž jednotky v Libyi zasahují již šestým dnem, a druhá, týkající se zejména udržování bezletové zóny a embarga, pod velením NATO. Dodal zároveň, že detaily dohody budou předmětem dalšího jednání.

Turecko se v minulých dnech dožadovalo záruk ohledně bezpečnosti libyjských civilistů a chtělo omezit útoky na pozemní cíle. „Naše požadavky byly ze značné části splněny,“ prohlásil turecký ministr zahraničí po telefonickém rozhovoru se svými protějšky z Francie, Velké Británie a USA.

Dohoda také ustavuje speciální mezinárodní komisi, která bude mít na starosti politický dohled nad celou operací. Současné útoky koordinuje společné velení s výsadní rolí Spojených států, které však nechtějí nést po Iráku a Afghánistánu zodpovědnost za další konflikt v muslimské zemi.

Novou roli má Severoatlantická aliance začít hrát nejpozději v úterý, kdy by se v Londýně měli sejít zástupci současné zasahující koalice s vedením libyjských povstalců. Podle francouzských diplomatů se bude jednání účastnit velká část povstaleckého velení z Benghází. Konference se bude skládat ze dvou setkání: prvního se budou účastnit země, které mají největší roli při současných zásazích; druhého se zúčastní širší koalice včetně některých arabských a afrických států.

Přidají se i emiráty
Spojenci ve čtvrtek také uspěli ve snaze získat pro libyjskou intervenci podporu arabských zemí. Účast na vojenských operacích proti libyjskému režimu potvrdily Spojené arabské emiráty, které do Středozemí vyšlou dvanáct bojových letounů.
Vojenské akce se, i když spíše symbolicky, již účastní také Katar, který dal koalici o víkendu k dispozici dvě bojová a dvě přepravní letadla.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun prohlásil, že vojenská operace schválená rezolucí OSN se ukázala být účinným nástrojem k ochraně civilistů a v rozhovoru pro televizní stanici BBC dodal, že věří, že jednotky plukovníka Kaddáfího budou poraženy.

Liga arabských států, která rezoluci a vynucení bezletové zóny nad Libyí podpořila, nicméně v prvních dnech vojenské intervence zásah kritizovala kvůli údajným ztrátám na životech civilistů. Její mluvčí Amr Músá se opíral o údaje libyjské státní televize, která uváděla na padesát mrtvých civilistů. Tyto údaje ale není možné nezávisle ověřit. Velitelství zasahující koalice trvá na tom, že k žádným civilním obětem nedošlo. Informátoři čínských a ruských agentur tvrdí opak, ač ani ony přesná čísla nezveřejňují.

Rizika operace
V souvislosti s rozhodnutím NATO se v západních médiích množí komentáře, které intervenci v Libyi přirovnávají k operacím aliančních vojsk v Srbsku a Kosovu v roce 1999. Obě akce měly dle oficiálního výkladu sloužit k ochraně civilního obyvatelstva. I když bombardování srbských cílů nebylo autorizováno OSN, existují v nich i další podobnosti, píše například Vesna Peričová Zimonjičová pro deník Independent.

Dnes asi nejvíce diskutovanou neznámou libyjské intervence je otázka, čeho chtějí spojenci dosáhnout. Turecko volá po maximálním důrazu na ochranu civilního obyvatelstva; Spojené státy trvají na tom, že změna režimu v Libyi není jejím hlavním cílem a zástupci Francie a Velké Británie zase prohlašují, že vojenský zásah by měl vyústit v ukončení Kaddáfího vlády.

Tento nesoulad vyvolává značné rozpaky i mezi znalci. Analytik listu Foreign Policy Paul Miller například uvádí: „Pokud považujeme za cíl mise ochranu civilistů, a ne svržení režimu, musela by bezletová zóna nad Libyí trvat donekonečna (...) Pokud se Kaddáfí udrží u moci, bude Libye prakticky rozparcelována, izolována od okolního světa a rozdělena mezi malé státy, které se stanou mezinárodním protektorátem jako například Kosovo,“ píše Miller.

Další riziko intervence spatřují komentátoři ve finanční nákladnosti zásahu v dobách úsporných opatření a utahování opasků. Podle BBC jsou zastaralé libyjské tanky a vzdušná obrana zasahovány raketami za miliony dolarů. Libyjský režim také začal využívat lidských štítů k chránění nejdůležitějších základen jako je například vojenský komplex Báb al-Azizíjah v Tripolisu, a konvenční útok na tyto cíle tak de facto znemožnil.


Další informace:
The Guardian Libya: Nato to control no-fly zone after France gives way to Turkey
The Guardian Libya no-fly zone leadership squabbles continue within Nato
BBC News Nato takes over Libya no-fly zone
BBC News Libya: what next?
BBC News Libya crisis: Dangers ahead for coalition
The Independent Nato's bombing of Serbia presents lessons for the assault on Gaddafi
BBC News Daily View: What is the coalition's goal in Libya?


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Stanislav Hošek - Český těšín

Lži a pravdy. Neděle, 27.Března 2011, 09:45:18

V žádném válečném konfliktu nelze věřit informacím ani jedné z válčících stran. Takže všechno co řeknou je lež.
Dvě operace NATO, o nichž hovoří jeho velení znamená, že v zemi vedle leteckých útoků, které jsou jedině povolené RB OSN, bude operovat stále větší počet zahraničních vojáků a to nejen jako dosud tajných agentů, ale přímých vojsk NATO.
Novou formou okupace, kterou vymysleli a chtějí otestovat v praxi globální světovládci z Abendlandu, je jakási „Speciální, mezinárodní politická komise dohledu nad celou operací“, čili fakticky zahraniční politická diktatura, nařizující povstalcům jak mají vládnout na získaných územích.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.