Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan potvrdil dosavadní mediální dohad, že je Turecko ochotné přijmout roli prostředníka v eventuálních jednáních o příměří v Libyi. Stalo se tak v aktuálním rozhovoru pro britský list Guardian. Povstalecké jednotky mezitím postoupily dále na západ a prakticky bez boje získaly zpět kontrolu nad ropnými městy v centrální části země.

Erdogan varoval, že dlouhý konflikt by zemi mohl proměnit v druhý Irák či další Afghánistán. To by dle jeho výkladu bylo zničující nejen pro Libyjce, ale o pro státy, které vedou mezinárodní intervenci.

V rozhovoru pro Guardian pak dále přímo uvedl, že Turecko je v kontaktu jak se zástupci režimu Muammara Kaddáfího, tak s povstaleckou národní radou. Erdogan také odhalil, že jeho země plánuje po dohodě s NATO převzít provoz přístavu a letiště v Benghází, aby bylo možno na východ země dopravovat humanitární pomoc.

Turecká vláda, která hraje v regionu stále větší roli a disponuje druhou nejpočetnější armádou v rámci NATO, byla od začátku v centru dohadů ohledně role Aliance v Libyi.

Ankara se nejprve postavila zásadně proti intervenci — Erdogan dokonce označil myšlenku zásahu NATO jako nesmysl. Poté však, co byl zásah schválen Radou bezpečnosti OSN a podpořen Arabskou ligou, se rozhodla zapojit. Výsledná úloha Turecka v rámci aliančních operací má být zaměřena na humanitární rozměr operace. Země má koordinovat různé tematické iniciativy.

Severoatlantická aliance mezitím konečně oznámila, že převezme velení všech vojenských operací proti režimu Muammara Kaddáfího. V neděli o tom rozhodla rada velvyslanců všech osmadvaceti členských států na mimořádném zasedání v Bruselu. Velení Aliance se tak budou muset podřídit i jednotky koalice Spojených států, Francie, Velké Británie a dalších zemí, které v Libyi dosud zasahovaly.