Jan_

Jan Kubíček

Profil

Autor studuje bohemistiku na FF UK a herectví se zaměřením na autorskou tvorbu a pedagogiku na DAMU. Účastní se dvou vzájemně komplementárních projektů: S divadlem Continuo je to výukový projekt Oběť ve školách: divadlo jako nediskurzivní poznání dějin, na FF UK pak Mediální mýty: kritická analýza českého veřejného diskurzu. Je členem divadelního souboru Prase na koni a dramaturgemfestivalu Petrovické mrholení.

Komentář

Normalizační popkultura jako ideologická past?

Obraz normalizace, který nabízí publikace Tesilová kavalerie, připomíná podivuhodný svět, v němž věci nebyly, čím se zdály být; co se tvářilo jako nevinná zábava, bylo ve skutečnosti ideologickou pastí. Kniha však netematizuje souvislosti mezi popkulturou normalizační a polistopadovou.

Komentář

Česko má talent. A problém

Diváci se během soutěže Česko Slovensko má talent zmítají v euforii nadšení nebo nenávisti. Míra kýčovitosti a vyprázdněnosti televizních soutěží přesahuje veškeré dosavadní rekordy nikoliv náhodou ve stejné době, kdy eskaluje sociální napětí.

Komentář

Protest jako radost, radost jako protest

Svátek hudby, který má ve Francii dlouhou tradici, se můžeme těšit i v Praze. Podobu však bude mít specifickou, neboť zdejší úřady a někteří další veřejní činitelé moci zákonodárné i výkonné pouličnímu umění a dalším svobodným spontánním a nekomerčním venkovním aktivitám dlouhodobě nepřejí.

Komentář

Jak se dělá politické zpravodajství v České televizi

Několik transkribovaných úryvků z nedělních Otázek Václava Moravce a přepis reportáže z večerních Událostí umožňuje sledovat diskurzivní praktiky českých politiků a České televize. Autor je následně komentuje.

Komentář

Černobílá historie aneb Teror hnědé omáčky

Publikace Mýty o socialistických časech je zasazena do rámce, který je tvořen opozicí tyranský režim – bezbranný občan a předpokládá, že jedinou ambicí socialistického režimu je tyranizovat své občany. Pak i hnědá omáčka ze školní jídelny je „další druh teroru, který dopadal na socialistické děti“.

Komentář

O prkénku

Totalitní myšlení má tendenci vše ideologizovat. Dokáže libovolné věci přisoudit hodnotu z opozice dobrý – špatný, levicový – pravicový, socialistický – kapitalistický. A jak se to má se snowboardem?

Komentář

O totalitním myšlení na příkladu Klause

Ve chvíli, kdy se jazyk stává mocenským nástrojem, uchyluje se ke stejným mechanismům nezávisle na tom, jaké ideologii je poplatný, protože se stává odrazem určitého způsobu myšlení. Tento jev je dobře patrný na příkladu novoročního projevu Václava Klause.

Zobrazeno 7 / 7