Oděvní průmysl čeká na spravedlivou transformaci

Zhroucení bangladéšské budovy Rana Plaza zůstává mementem. Podmínky, v nichž se šije většina světového oblečení, se od tragédie ale příliš nezměnily. Korporace dál těží z vykořisťování a potlačování práv švadlen a dělníků v textilní výrobě.

Made in Bangladesh. Když je práce v textilním průmyslu doslova bojem o život

Uplynulý rok byl v Bangladéši ve znamení rozsáhlých sociálních protestů. Ani jedenáct let po tragédii v Rana Plaza se podmínky pracujících v oděvním průmyslu výrazně nezlepšily. Ten přitom tvoří osmdesát procent exportu země.

V Bangladéši to vře. Na vině je levné tričko i klimatická změna

V Bangladéši nyní probíhá proces přenastavování výše minimální mzdy. Požadavky odborů nejsou v souladu s představami vlády a zaměstnavatelů. Atmosféra je napjatá. Na život v zemi navíc silně doléhá klimatická změna.

Deset let od zřícení továrního komplexu Rana Plaza. Koho se to týká?

Katastrofa v bangladéšské oděvní továrně odkryla celému světu nelidské poměry, v nichž vzniká móda proslulých značek. Deset let poté je jasné, že na vině je celý systém globálního kapitalismu. Nezměníme-li jej, tragédie se budou opakovat.

Oděvní průmysl devět let od zřícení komplexu Rana Plaza: takřka vše při starém

Po devíti letech od jednoho z největších neštěstí v dějinách oděvního průmyslu se podařilo vyřešit jen minimum strukturálních problémů, nadto se objevily jiné, podobně vážné. Závěr je jasný: zapotřebí jsou systémové změny.

Jak jsem potřebovala kalhoty, ale vyhnaly mě sezónní slevy

Systém „rychlé módy“ působí nejméně tolik škod jako rychlé občerstvení. Za slevy zboží designovaného tak, aby „nic nevydrželo“, se platí nepřijatelné ceny utrpením bangladešských švadlen či v ekologických škodách. Jistě to jde i jinak.