Bangládešská televize odvysílala pozoruhodnou reportáž o demolici OP Prostějov. Moravskou továrnu v ní označuje za jeden z posledních prosperujících oděvních podniků v Evropě a upozorňuje na jeho tradici sahající do roku 1910.

Demolici OP Prostějov dává do bezprostřední souvislosti s katastrofou v oděvní továrně v Savaru, kde se v dubnu 2013 zřítila osmipatrová budova. V jejích troskách nalezlo smrt 1129 lidí, zejména žen, a odhaduje se, že vinou naštěstí osiřelo nejméně 800 dětí.

Reportáž připomíná, že budova Rana Plaza byla evakuována po té, co se ve zdech začaly objevovat pukliny, ale dělníci byli donuceni se do ní vrátit jen pár minut před jejím zřícením. Vedení podniku jim vyhrožovalo zadržením dvouměsíčních mezd.

Reportáž připomíná, že dělníci šili oděvy pro prestižní západní značky jako Benetton, Mango či Reserved. Katastrofa upozornila na strašlivé podmínky, jimž jsou dělníci v bangladašském oděvním průmyslu vystaveni. Obrat bangladéšského oděvnictví je přes šestnáct miliard euro, přesto dělníci pracující v otřesných podmínkách vydělávají méně než jedno euro denně.

„Je naše levná pracovní síla důvodem likvidace OP Prostějov?“ táže se moderátorka bangladéšské televize před tím, než předá slovo reportérovi do České republiky. „Co si o tom myslí čeští dělníci?“

V reportáži vystupují bývalé pracovnice OP Prostějov. „No, brečela jsem, no,“ přiznává jedna z nich. „Měla jsme takový pocit, že už o nás nikdo nestojí.“

Nadirah Mudžumdarová, reportérka bangladéšské televize říká: „Za mnou vidíte ruiny továrny, kterou si Češi nechali srovnat se zemí. Zatímco Rana Plaza se zřítila kvůli přetížení a špatné konstrukci, Češi si to tu zbořili sami. Není to ironie?“

V další pasáži reportáže na OP jímavě vzpomínají bývalé zaměstnankyně. Jedna z nich připomíná, že OP šilo i pro prezidenta Havla, jiná nad černobílou fotografií s kolegyněmi říká: „Je škoda, že je to všechno pryč a lidi nemají práci.“ Další hartusí: „Oni to rozkradli, vytunelovali...,“ — a je vtipné, že Bangladéšané si s překladem pojmu „tunelování“ nevědí rady.

V reportáži vystupuje i jeden z místních politiků, bývalý poslanec Pavel Smetana, který dává za pravdu hypotéze, že oděvní průmysl přesouvá svou výrobu do jihovýchodní Asie kvůli tamějším horším pracovním podmínkám a levnější pracovní síle. Podle něj řešení spočívá v dodržování pracovních standardů schválených OSN.

Upozorňuje rovněž, že Česká republika v OSN hlasovala proti rezoluci požadující dodržování lidských práv korporacemi v zemích třetího světa. O případu v Deníku Referendum před časem psal Tomáš Tožička. Přitom se jedná o dohodu, která by zaručila, že v zemích třetího světa budou muset být dělníkům garantována stejná práva, jaká mají u nás.

Reportáž končí zprávou, že bývalým ředitelům OP hrozí u probíhajícího soudu trest až deset let odnětí svobody. Zpět ve studiu moderátoři informují, že čtyři z korporací, pro něž se šilo v Rana Plaza, přislíbily odškodné obětem katastrofy. „Zaměstnance OP Prostějov neodškodní nikdo,“ uzavírají Bangladéšané, než přejdou k další zprávě o tragédii v místní ZOO.