Velká většina přeživších zhroucení továrního komplexu Rana Plaza u bangladéšské Dháky i pozůstalých tamních obětí čeká stále na odškodnění. Děje se tak navzdory faktu, že k tragédii došlo již 24. dubna 2013, tedy před devíti měsíci.
Místní média i velké agentury si všimly tématu opět o minulém víkendu, a to v souvislosti se sebevraždou jedné z obětí. Dotyčná osoba jménem Salma byla ze zbořeniště vyproštěna až po třech dnech. Následně trpěla neustávajícími bolestmi hlavy. Náhradou přitom dostala 60 tisíc bangladéšských tak (přibližně 15 tisíc korun), což jí dle manžela a sousedů nestačilo na potřebnou léčbu.
Nejvýznamnější bangladéšský think tank Centrum pro politický dialog (CPD) zároveň představil 24. ledna hodnotící zprávu, jež téma podrobně analyzuje.
„Do tzv. Premiérčina fondu určeného na kompenzace byla převedena jedna miliarda tak (263 milionů korun), vyplaceno však dosud bylo jen 188 milionů tak (50 milionů korun). Plnou náhradu dostalo zatím jen 40 osob. 777 obětí obdrželo 100 tisíc tak (26 tisíc korun), 843 dalších pak 20 tisíc tak (5200 korun),“ uvedl na prezentaci zástupce CPD.
V Rana Plaza zemřelo nejméně 1129 textilních dělnic a dělníků. Z trosek bylo též vyproštěno 2500 lidí. Vláda ustavila na příkaz soudu znaleckou komisi, která nařídila vyplatit pozůstalým každé z obětí a každému, kdo byl po neštěstí uznán invalidním, 1,5 milionu tak (asi 400 tisíc korun). Každý, kdo přišel o končetinu, měl dále dostat 700 tisíc tak (184 tisíc korun) a každý, kdo utrpěl psychologické trauma, 150 tisíc tak (40 tisíc korun).
Právě takto definovanou „plnou náhradu“ dostalo zatím jen oněch 40 osob.
A kompenzace od korporací?
Neštěstí v Rana Plaza též obrátilo pozornost světa k podmínkám, v jakých bangladéšští dělníci pracují. V textilním komplexu se totiž šily oděvy pro asijské společnosti, u nichž si příslušné zakázky objednaly známé západní korporace.
V týdnech a měsících přímo po katastrofě vzalo na sebe několik odpovědných firem závazky, jež mají situaci dělníků perspektivně zlepšit, i když jen dílčím způsobem. Pro Deník Referendum je rozebral zde a zde Petr Mareš.
K možnosti vlastního příspěvku ke kompenzacím se ovšem korporace stavějí váhavěji. Z majitelů 29 proslulých značek, které produkty z Rana Plaza odebíraly, slíbilo určitý dodatečný příspěvek pouze devět. Walmart, Carrefour, Mango, Auchan a Kik přitom otevřeně platbu odmítly.
Fakticky začal peníze vyplácet zatím jen irský Primark, a to ve formě poukázky na 200 dolarů pro příbuzné zahynuvších. I ten však podmínil výplatu průkazným DNA testem, k němuž se prostí Bangladéšané dostávají pouze obtížně.
Bangladéš je dnes druhým největším vývozcem hotových oděvů na světě. Z příslušného odvětví pochází 80 procent exportních příjmů země. Vláda tak tradičně vychází západním společnostem spíše vstříc, než aby je nutila k podobným projevům spoluodpovědnosti.
Jak připomíná server Bdnews24.com, alespoň Bangladéšský svaz výrobců a exportérů oděvů (BGME) se pod tíhou posledních událostí zavázal, že se „postará“ o 300 dětí, které v Rana Plaza pracovaly či ztratily oba rodiče. Dosud dle Bdnews24.com zaopatřil 30 dětí.
Další informace:
Bdnews24.com Rana Plaza victims 'yet' to be compensated
AFP Victim of Bangladesh garment factory tragedy commits suicide
DhakaTribune.com Rana Plaza victim found dead
Al-Džazíra Bangladesh factory collapse survivor allegedly takes her life
Al-Džazíra The true cost of fashion
Oběti ze zřícené továrny v Bangladéši čekají stále na odškodnění
Z více než 1600 textilních dělnic a dělníků, kteří jsou od loňského neštěstí trvale postiženi, dostalo plnou náhradu zatím jen 40. Pozornost k tématu přitáhla po čase sebevražda jedné z obětí, jež si už nemohla dovolit léčbu následků.
V Rana Plaza zemřelo nejméně 1129 textilních dělnic a dělníků. Z trosek bylo též vyproštěno 2500 lidí. Mnoho dělníků je dosud oficiálně zmizelých. Foto Wikimedia Commons
- Vytisknout článek
- Sdílet
- Velikost textu + -
