Středeční tragédie v Savaru si vyžádala přes 260 obětí, převážně žen. Počet zbytečně zmařených životů ale s největší pravděpodobností nadále poroste. Představitelé nadnárodních společností, jejichž dodavatelé vlastní továrny v Rana Plaza, jsou šokováni a v přímém přenosu vyjadřují soucit s pozůstalými. Pracující z okolí oprávněně demonstrují v ulicích a žádají okamžité řešení problémů v souvislosti s pracovními podmínkami.

Premiérka vlády, která není dlouhodobě schopna zajistit bezpečí občanů a zřejmě v brzké době hodlá vyhrát závod ke dnu, Sheik Hasinová vyhlásila na čtvrtek 25. dubna den smutku a veřejnosti slíbila dopadení a náležité potrestání viníků. Za ty jsou považováni především majitelé budovy a továren, které se v objektu nacházely.

Média bedlivě monitorují postup záchranářských prací i celkový vývoj situace. Skutečná příčina vpravdě smutné a pro mnohé zdrcující události zůstává bohužel v záplavě nejaktuálnějších informací skryta.

Bangladéš je po Číně druhým největším producentem oděvů na světě, přičemž osmasedmdesátiprocentní podíl celkového exportu země připadá právě na textil. Ve velkém zde nakupují téměř všechny významné značky, na které si vzpomeneme. Na výrobě oděvů je závislých takřka dvacet miliónů obyvatel.

V zemi operuje více než 5400 dodavatelských továren, které zaměstnávají téměř 3,6 miliónů pracujících (z toho osmdesát procent tvoří ženy). Bangladéšští pracující ale patří k těm nejhůře placeným na světě, přičemž minimální mzda (přibližně 37 dolarů měsíčně) nepokryje ani jejich základní potřeby. Nízká cena lidské práce společně s takřka nevymahatelným právem nabízí nadnárodním společnostem v podstatě beztrestnost, ideální možnost tak zvané optimalizace výrobních nákladů a přesun všech představitelných rizik na majitele továren, respektive samotné pracující.

John Hilary, výkonný ředitel britské charity War on Want se k současné situaci vyjádřil pregnantně: „Západní oděvní řetězce v rámci konkurenčního boje tlačí na své zahraniční dodavatele, aby neustále snižovali ceny. V takové situaci zkrátka nelze zajistit bezpečnostní ani zdravotní předpisy v dostatečné míře. Pokud budou výkupní ceny stále klesat, problémy budou zákonitě eskalovat.“

Místní pozorovatelé tvrdí, že velké množství továrních budov bylo postaveno ilegálně a jejich technické zázemí je nevyhovující. Proto představují značné nebezpečí pro pracující. Poměrně časté katastrofy bohužel dokazují zmíněné předpoklady. Tessel Pauli, mluvčí amsterdamské nevládní organizace Clean Clothes Campaign, problém shrnuje jednoduše: „Bangladéšské dělnice riskují každý den svůj život za naprosto mizernou mzdu, zatímco korporace, jež ignorují bezpečnost i nevyhovující pracovními podmínky, si přijdou na ohromné zisky.“

Po tragických požárech v několika bangladéšských továrnách v listopadu na konci minulého roku předložila organizace IRLF společně s místními odbory propracovaný návrh závazné dohody, která by podobným tragédiím měla předcházet a postupně tak řešit nejzávažnější pochybení. Zároveň vyzvala představitele korporací, aby se k dohodě připojily. Iniciativu uvítaly všechny světové organizace hájící důstojné podmínky pracujících.

Bangladesh Fire and Building Safety Agreement nastavuje jasná pravidla a závazky všech relevantních aktérů. Mimo jiné také výši finančních prostředků, kterými by měly přispět k nápravě samotné značky. Podstatnou roli hrají pravidelné, nezávislé a transparentní inspekce, které mohou dle řady expertů bezpečnost celkem efektivně zajistit.

Doposud se ale k dohodě připojily pouze dvě společnosti. Americká PHV Corporation, která vlastní například značky Calvin Clein a Tommy Hilfiger, a německá Tchibo. Ostatní se připojit odmítají. Tento postoj nejčastěji odůvodňují vlastními propracovanými systémy auditů a monitoringem pracovních i bezpečnostních podmínek v dodavatelských továrnách.

Ty jsou ale zcela pod kontrolou samotných korporací a nejsou transparentní. Kromě planých slov při prezentacích CSR veřejnosti, kdy je odpovědnost prezentována ve smyslu jakési nadstandardní a obdivuhodné laskavosti, nepřináší bohužel žádné podstatné změny.

Situace pracujících je nadále špatná, protože zmíněná dohoda, která nabídla potenciál ke skutečnému zlepšení v oblasti pracovních podmínek, má zatím nulový dopad. Opakující se nehody s tragickými následky pak jen dokazují, že pro valnou většinu nadnárodních řetězců, které lákají spotřebitele v obchodních centrech, není bezpečnost ani důstojnost pracujících prioritou.

Další informace:

BBC - Dhaka Building Collapse

BGMEA - RMG: The Mainstay of Bangladesh Economy

FT - Scores dead in Bangladeshi garment factory collapse

HUFFPOST - Bangladesh Building Collapse: Death Toll At Garment Factory Climbs To 260

ILRF - Urges US Brands and Retailers to Join Bangladesh Fire and Building Safety Agreement

REUTERS - Bangladesh building tragedy down to West's cost squeeze

WSJ - Collapse Renews Calls For Safety Agreement