Čelní představitelé států platích eurem schválili během čtvrtka a pátku definitivní vznik Evropského stabilizačního mechanismu. Jeho páteří má být půl bilionový fond, z něhož si budou moci předlužení členové eurozóny půjčovat v krajní nouzi na záchranu hospodářství. Mechanismus nahrazuje provizorní záchranný fond, který byl zřízen po loňské zkušenosti s Řeckem.

Země eurozóny teď musí na fond navázat kapitál v celkové hodnotě 700 miliard eur. Přebytek 200 miliard má podle státníků sloužit k udržení nejvyššího možného ratingu financí. „Zajistíme, že pět set miliard eur bude k dispozici i se statusem AAA,“ prohlásil doslova prezident EU Herman van Rompuy.

Jednání eurozóny probíhalo v rámci summitu celé EU, který se konal 24. a 25. března v Bruselu.

Média zabývající se podrobnostmi jednání připomínají, že proponenti návrhu museli v mnoha ohledech ustoupit německému tlaku na přehodnocení časového harmonogramu příspěvků do fondu. Z původního plánu na vložení 40 miliard eur v roce 2013 a dalších 40 ve třech následujících si Německo prosadilo změnu na vložení 80 miliard eur v pěti splátkách po 24 miliardách mezi lety 2013 a 2017.

Německo, pro které by byla první splátka pod předchozím systémem nepřijatelná, si změnu prosadilo i přes odpor ostatních zemí. Ty se obávaly, že rozvolněním splátkového kalendáře přijde vložený kapitál o nejvyšší rating.

Konečný kompromis tak počítá s tím, že pokud by byl rating AAA ohrožen, země eurozóny do fondu přidají dostatečné množství prostředků k jeho udržení. Zbytek peněz, tedy 620 miliard eur, nebude tedy přímo ve fondu, ale ve formě garance, že ho státy v případě potřeby poskytnou.

Ve stínu Portugalska

Vedle nového stabilizačního mechanismu došlo na summitu rovněž k schválení tak zvaného Paktu pro euro, který vytváří základ pro harmonizaci mzdové a daňové politiky v rámci celé EU. K účasti na Paktu přizvala eurozóna i státy mimo ni. Česká republika se spolu s Británií, Švédskem a Maďarskem rozhodla nepřipojit.

Oba výstupy setkání — Pakt i mechanismus — byly nicméně zastíněny zvyšujícími se obavami o budoucnost Portugalska. To sice stále trvá na tom, že zahraniční pomoc potřebovat nebude, dle mnohých analytiků je tato možnost ale již nevyhnutelná.

Prezident EU Herman Van Rompuy během summitu pro média uvedl, že výši případného sanačního úvěru v portugalském případě odhaduje na 75 miliard eur.

Dle dalších zástupců Unie ovšem nebude možno Portugalsku jakkoliv pomoci, dokud nebude jasné, kdo v zemi povládne. Stávající premiér José Sócrates, jehož vláda nedokázala získat potřebnou podporu v parlamentu pro schválení úsporných opatření, totiž ve středu rezignoval.

Země se snaží snížit rozpočtový deficit, který v roce 2009 činil rekordních 9,3 procent HDP na 4,6 procenta v letošním roce. Velké ratingové agentury ji ovšem v minulých týdnech snížily hodnocení, a tak si Portugalsko dnes musí půjčovat až se sedmiprocentním úrokem. Tato hladina je obecně považována za dlouhodobě neudržitelnou.

Další informace:

BBC News Eurozone sets bail-out terms as Portugal fears increase

AFP Europe sets out euro defences as Portugal fears rise

The Guardian Portugal teeters on brink of bailout

AFP Standard and Poor's lowers Portugal debt rating

AFP Europe tells Portugal to slash spending