Belgie je další ohroženou zemí eurozóny, škodí jí politické vakuum

Podle středečních statistik dosáhla cena za pojištění belgického dluhu historického maxima. Mnozí analytikové tak zemi začínají symbolicky řadit na seznam rizikových ekonomik eurozóny, vedle Španělska a Portugalska. Irsko mezitím zveřejnilo plán rozpočtových škrtů.

(rbs)

25.11.2010 17:40

A2

Poslední z belgických premiérů Yves Leterme odstoupil v dubnu. Od té doby má země jen vládu bez mandátu. Foto AgriFlanders, flickr.com

Související

Stále více analytiků mluví o Belgii jako o zemi, kterou je třeba připočíst na seznam ohrožených ekonomik eurozóny. Tam se dnes nachází vedle Řecka a Irska i Španělsko, Itálie a Portugalsko. Podle statistik zveřejněných ve středu se zvedla cena za pojištění belgických státních dluhopisů před bankrotem o pět procent. Dosáhla tak svého historického maxima.

Podobně jako nedávno v Irsku, které se nyní snaží i přes kritiku svých občanů prosadit rozsáhlá úsporná opatření potřebná pro získání sanačního úvěru Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie, se nyní v Belgii objevují znamení, že investoři začínají vidět tuto ekonomiku jako stát, který žije už jen z půjčených peněz a času.

Nejenže státní dluh země letos dosáhl sta procent celkových ročních státních příjmů, Belgie má navíc zhoršenou pozici tím, že již od dubna nemá funkční vládu. Zatím si nepůjčuje peníze s takovými úroky jako Španělsko nebo Portugalsko, ale podle analytiků se rozdíly rychleji snižují.

„Belgie musí platit navíc za politický risk, protože stále nemá vládu, která by udělala rozhodnutí, jak omezit státní výdaje a dluhy, což je přesně to, co chce trh vidět,“ řekl nejmenovaný analytik citovaný deníkem Guardian.

Zatímco většina ostatních evropských států a jejich vlád se snaží řešit, kde škrtat a jaké investice omezit, Belgičané stále nemohou vyřešit spor ohledně formy vládnutí v jednom smíšeném okresu poblíž Bruselu, kde společně žijí Valoni a Vlámové. Kvůli němu v dubnu podala demisi vláda premiéra Yvese Letermeho.

Etnicky rozdělená země je navíc rozdělena i politicky. Většina Vlámů chce podle deníku Guardian podobný typ úsporných opatření jako v Británii, na druhou stranu nově vzniklá levicová koalice podobné škrty odmítá, a strany se prozatím nedohodly na žádné formě spolupráce.

Sazba na pojištění belgického dluhu tak vzrostla ve středu o pět procent. Investoři nyní musí zaplatit 155 tisíc britských liber navíc, aby pojistili deset milionů ve státních dluhopisech. Sazba vzrostla také ve Španělsku a Portugalsku, kde nyní dosahuje 312 tisíc, respektive 510 tisíc liber.

Podle belgické vlády ale zemi nebezpečí nehrozí, protože její dluh má jinou strukturu než v ostatních zemích. „Je politováníhodné, že musíme na zformování nové vlády čekat, ale je to demokratický proces a časem se to vyřeší,“ řekl mluvčí vlády citovaný deníkem Guardian. Dodal, že belgický dluh vlastní převážně Belgičané, a nemusí se tak splácet stejně jako dluhy jiných zemí EU, které si půjčovaly více ze zahraničí.

Irsko plánuje, jak ušetřit
Irský premiér Brian Cowen ve středu zveřejnil obecný plán, jak uspořit patnáct miliard eur ze státního rozpočtu do roku 2014. To je podmínkou MMF a EU k přidělení sanačního úvěru, který by měl Irsko vymanit z rychle rostoucích státních dluhů.

Irská vláda chce i přes naléhání Německa a dalších států eurozóny ponechat nízkou daň z příjmu korporací, bude ale zvyšovat některé další daně a škrtat v platech státních zaměstnanců, důchodech a sociálním zabezpečení.

„Tento plán potvrzuje jednoznačnou pozici vlády, která chce zachovat 12,5procentní korporátní daň,“ píše se v oficiálním vládním prohlášení. „Je to základ naší propodnikové a na zahraničí orientované průmyslové politiky, která zůstávala neměnná u všech úspěšných vlád minulosti.“

Místo toho chce irský premiér, který po schválení úsporných opatření a rozpočtu na příští rok slíbil podat demisi, zvyšovat daň z přidané hodnoty ze současných jednadvaceti procent o jedno procento v roce 2013 a na celkových třiadvacet procent v roce 2014.

Podoba konkrétních opatření, jimiž bude obecný plán zaváděn, má být představena 7. prosince. Hlavní opoziční strany již slíbily, že budou „rozumná úsporná opatření" podporovat.


Další informace:
The Guardian Belgium joins financial markets' hit list
CITI A.M. Belgium eyed as next potential country to fall
AFP Troubled Irish govt unveils four-year austerity plan


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Stanislav Hošek - Český těšín

Měnová válka. Neděle, 5.Prosince 2010, 17:05:11

Všechny ty útoky na jednotlivé země Evropy nejsou ničím jiným, než snahou korporací USA zničit Euro, v němž chtějí některé země světa uskutečňovat své obchody. Saddám, který tu cestu zahájil, byl popraven a jeho země rozvrácena. U eurozóny je taková metoda nepoužitelná. Takže se hledá jiná. Radikální odpovědí by mělo být neuznání dluhů států vůči soukromým organizacím a „zevropštění“ všech bank na kontinentu.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pondělí, 6.Prosince 2010, 15:46:33

Myslím, že korporace USA je zavádějící pojmenování. Ty korporace, které útočí na euro, jsou nadnárodní a hájí pouze své zájmy.

Jinak s neuznáním dluhu vůči soukromým organizacím, pane Hošku, nepočítejte. Je pouze pravděpodobné, že u některých zemí dojde k řízenému bankrotu (u Řecka téměř jistě), v rámci něhož budou soukromým koncernům vyplaceny menší částky, než jaké byly dohodnuty.

U "zevropštění bank" však můžete mít trochu pravdu. Nepravděpodobnější podobou rozpadu eurozóny je totiž imploze jejího jádra (tedy fiskálně stabilizovaných zemí) a přerod eura v tzv. Deutsche euro, které bude mnohem silnější. V nové deutsche-euro-zóně budou mít státy nejen společnou centrální banku, ale i společná rozpočtová omezení, například zákaz se příliš zadlužovat. I když to ale asi není to, po čem voláte, že ...

Saddáma nechme v tomto případě raději stranou ...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.