Nečas odmítl účast ČR v Paktu pro euro, poškodil by ekonomiku

Podle premiéra pakt posiluje odliv financí do mateřských zemí nadnárodních firem, což by v případě ČR, kde koncerny drží až šedesát procent trhu, mělo závažné následky. Vedle ČR pakt odmítlo ještě Maďarsko, Velká Británie a Švédsko.

(čtk)

24.03.2011 18:53

Aktualizováno: 25.03.2011 08:36

456437_mediafax_vaclav_mudra

„Já jsem přesvědčen, že nezůstaneme na okraji," řekl premiér v reakci na dotaz, zda se neobává izolace kvůli odmítnutí přidat se k paktu. Foto Václav Mudra, Mediafax

Česká republika se na čtvrtečním summitu Evropské unie v Bruselu nepřipojila k Paktu pro euro, který má zvýšit konkurenceschopnost zemí eurozóny a dalších členských států EU. Spolu s Českou republikou zůstala stranou ještě Velká Británie, Maďarsko a Švédsko.

Premiér Petr Nečas označil již před schůzkou za nepřijatelnou situaci, kdy Českou republiku nikdo nepozval k dojednávání paktu. „Nebyli jsme přizváni k této výsledné podobě Paktu pro euro, bylo to před nás položeno stylem berte, nebo nechte ležet. Je možné, že některé členské země tento přístup akceptují, my ho akceptovat i z tohoto důvodu nechceme," uvedl ve čtvrtek premiér.

Podle Nečase vláda sice s velkou částí opatření v paktu souhlasí a i ekonomika země jde stejným směrem, ale ve vládě se pro přistoupení k paktu nevyslovil ani jeden ze čtrnácti ministrů. Nicméně v budoucnosti není úplně vyloučené, že vláda svůj názor změní.

„Je to poměrně kompaktní názor vlády. Já jsem řekl, že se samozřejmě podíváme, jak Pakt pro euro bude fungovat, jaké bude mít výsledky, a já vůbec nevylučuji, že Česká republika i po jisté politické debatě se k tomuto návrhu připojí," řekl Nečas.

Jeden z mála bodů, který české vládě vadí, je, že pakt nepřímo vyzývá ke sjednocení daňového základu pro firmy. „My jsme ostražití k tomu, aby se zaváděla harmonizace přímých daní, ať už cestou společného konsolidovaného základu, nebo harmonizací daňových základů," dodal český premiér.

Kompromis vychází z takzvaného paktu pro konkurenceschopnost, který na začátku února navrhlo Německo společně s Francií. Berlín s Paříží mimo jiné usilovala o vznik jednotného daňového základu pro firmy napříč celou eurozónou, ale po úpravách, které provedli Van Rompuy a předseda Evropské komise José Barroso, z návrhu zmizely některé nejkontroverznější části. Patří mezi ně i výslovná zmínka o sjednocení daňového základu pro firmy, kterou nahradila velmi obecná verze.

U daní se sice nakonec text podle Nečase vylepšil, přesto má ale Praha i nadále výtky. „Na druhé straně ten tlak například na společný konsolidovaný daňový základ tam více méně zůstává. A to specificky v české situaci, kdy více než šedesát procent ekonomiky je vlastně v rukou nadnárodních společností, by mohlo vést skutečně k tomu, že by vlastně zdaňování ze zisku odplývalo z ČR do mateřských zemí těch jednotlivých společností," řekl Nečas v noci na pátek.

Pakt nicméně nadále obsahuje takzvanou „dluhovou brzdu". Ta má státům striktně zapovídat překročení určité hranice rozpočtového schodku či celkové úrovně dluhu. Země EU by nicméně nemusely přijímat změnu ústavy, která by jim přikazovala od určitého roku hospodařit s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem, tak jak ji v minulosti přijalo Německo.

„Já jsem přesvědčen, že nezůstaneme na okraji," řekl premiér v reakci na dotaz, zda se neobává izolace kvůli odmítnutí přidat se k paktu.

Například sociálnědemokratický europoslanec Pavel Poc ale v reakci na postoj ČR uvedl, že premiér Nečas zastáváním takového postoje škodí České republice. „Premiér Nečas by měl zcela reálně zvážit rezignaci na svou funkci. Tímto krokem totiž vláda škodí zájmům celé země," uvedl Poc v prohlášení rozeslaném novinářům.

„Že současná česká vláda příliš nevnímá skutečnost, že Česká republika je součástí EU, už jsem si zvykl. Ale tohle je trochu moc. Vláda bez vůle podílet se na tvorbě společné evropské budoucnosti nás v rozhodování o ní posouvá víc a víc na periferii," podotkl Poc.

Pakt pro euro počítá mimo jiné i se sledováním vývoje mzdových nákladů v jednotlivých členských státech či s monitorováním vývoje penzijních systémů, které by v budoucnosti mohly zatížit jednotlivé státní pokladny. Vyhodnocovat plnění paktu v jednotlivých zemích bude Evropská komise, ale její rozhodování budou spíše poradní. Státy, které se k paktu připojí, musejí ovšem počítat s tím, že každou velkou reformu budou muset konzultovat s ostatními zeměmi v EU.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.