Povstání v Libyi přerůstá ve vleklé poziční boje

Povstání proti režimu Muammara Kaddáfího začíná ztrácet dynamiku. Rebelové brání a znovu dobývají jednotlivá města, provládní oddíly odpovídají dílčími ofenzívami. Velmoci stále jednají o podobě eventuálního zásahu a OSN řeší, jak pomoci uprchlíkům.

(pjed)

07.03.2011 17:10

A1

Únorový jásot nad další nekrvavou revolucí v oblasti se ukázal jako předčasný. Foto neznámého autora, flickr.com

V sérii výpadů, obran a dílčích potyček přerůstá povstání, které se rozhořelo před třemi týdny v Libyi. Rebelové si udržují kontrolu nad východem a několika městy v západní části země. Režim Muammara Kaddáfího ovládá Tripolis, řídce osídlený jih a centrální oblasti mezi metropolí a Kaddáfího rodištěm Sirte.

O města na pomezí těchto zón se vedou boje. Spíše než o otevřenou občanskou válku jde ale o sled lokálně omezených útoků a pozičních střetů.

Lehce až středně vyzbrojené jednotky opozice takto o víkendu ovládly přístavní města Bin Džavát a Rás Lanúf ve střední části pobřežního pásu. Oddíly věrné Kaddáfímu však vzápětí dobyly Bin Džavát zpět a soudě dle pondělích zpráv postupují k dalšímu sídlu.

Rás Lanúf je důležitým přístavem pro transport ropy a po boji o město Brega, které uhájili povstalci v závěru minulého týdne, představuje nejzápadnější baštu východního vzbouřeného pásu. Jeho obrana má tak i symbolický význam.

V přípravě na očekávaný útok bombardovala Rás Lanúf v neděli i v pondělí letadla. Podle výpovědi svědků ale nezpůsobila obráncům větší ztráty.

Kdo má navrch?
Znalci BBC v tematickém rozboru uvádějí, že jednotky věrné režimu disponují lepší výzbrojí a mají naprostou převahu ve vzduchu. Vzhledem ke snaze dobýt zároveň vzbouřená města Misuráta a Zavíja na západě a bojům o východní pozice ale nemohou – anebo nechtějí – přejít do rozsáhlé ofenzívy.

Rebelové navíc v každém z dobytých měst formují oddíly domobrany. Když se pak prorežimní oddíly snaží získat příslušná sídla zpět, musí podstoupit náročný boj v ulicích.

V názoru na důvody současného podoby bojů se odborníci liší. Podle jedné skupiny analytiků si teď oba tábory snaží vší silou udržet stávající pozice, a místo plnohodnotných útoků podnikají jenom jakési přepady. Dle jiné skupiny znalců mají režimní síly potenciál povstalecké pozice dobýt, musely by ale přejít k agresivnějšímu způsobu boje a čelit hrozbě mezinárodní intervence.

Ať už má pravdu jakýkoliv z analytický táborů, výsledek se jeví být stejný. Silové rozložení v zemi se za posledních deset dní příliš nezměnilo a konec konfliktu zůstává v nedohlednu.

Pozvolna vzrůstá jen počet obětí. Agentury jej nyní odhadují na jeden až dva tisíce, někteří z lékařů sloužící v povstaleckých městech však mluví i o dvojnásobku.

Možnosti intervence
Představitelé velmocí se mezitím snaží shodnout, zda a případně jak v Libyi zasahovat. Návrh na vyhlášení bezletové zóny získal o víkendu podporu vlivného předsedy zahraničního výboru v Senátu USA Johna Kerryho, prezident Obama ani šéfdiplomatka Clintonová se ale doposud jednoznačně nevyslovili. Vyhlášení zóny by zřejmě podpořila Británie, Francie a snad i Německo. Proti zůstává americký ministr obrany Gates, Liga arbských států, Rusko i Čína.

Od schválení odsuzujících rezolucí v OSN předminulý víkend nicméně všichni státníci Západu postup Muammara Kaddáfího soustavně kritizují. Umírněnější hlasy vyzývají k ukončení násilí, razantnější k plukovníkově odstoupení.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen o víkendu znovu zopakoval, že Aliance v Libyi zásah neplánuje. Připomněl také, že jakákoliv operace podobného typu by musela získat mandát Rady bezpečnosti OSN.

Tisk v Británii, Francii, Belgii, Německu, Itálii i dalších západních zemích současně poukazuje na zásilky zbraní, které příslušné státy v uplynulých letech Kaddáfímu prodaly. Vedle série mediálních výstupů, v nichž se pokouší odpovědní představitelé obchody hájit, však probíhají také rozhovory o nových zbrojních dodávkách, tentokrát pro povstalce na východě země.

OSN řeší uprchlíky
OSN se kromě obecných výroků navenek vzdalo jakéhokoliv vybízení k velkým intervencím a v posledních dnech se zaměřuje na problém uprchlíků. Podle aktualizovaných údajů opustilo zemi v posledních týdnech na 200 tisíc lidí, převážně egyptských gastarbeiterů. Přibližně stejný počet ale k hranicím teprve míří, a tak situace přerůstá v humanitární krizi.

Generální tajemník organizace Pan Ki-mun o víkendu jmenoval bývalého ministra zahraničí Jordánska Abdilíláha Chátiba zvláštním zmocněncem pro Libyi. Ten se nyní snaží s režimem i velmocemi dohodnout na způsobu pomoci.

Podle agenturních zpráv se jedná o dopravě humanitárních zásilek i pracovníků OSN do uprchlických táborů a také do některých boji zasažených měst, kde prý zůstávají stovky zraněných bez adekvátní lékařské pomoci.

Cena ropy, již v souvislosti s konfliktem v Libyi sledují zejména ministři hospodářství a redaktoři ekonomických rubrik, se stále pohybuje mezi 109 a 119 dolary za barel. Podle analytiků bude mít na další vývoj cen vliv právě avizovaný průběh bojů o přístav Rás Lanúf, z něhož vyplouvají ropné tankery.


Další informace:
BBC News Pro-Gaddafi forces block rebels
BBC News Pro-Gaddafi forces block rebels
BBC News Oil prices rise as Libyan unrest continues
Al Džazíra Libya braces for prolonged conflict
Al Džazíra Libya and the folly of intervention
AFP Air strike targets Libyan rebels east of Ras Lanuf
AFP UN gains access as Libya rebels lose ground in clashes


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.