Již osm dní titulárně a pět otevřeně trvají protirežimní protesty ve východolibyjských městech Benghází, Bajdá a několika dalších. Armáda a blíže neurčené jednotky žoldnéřů je tvrdě potírají, místní však nezřídka přechází do protiútoku. Od vyrabování zbrojnice a nedělní střelby do pohřebního průvodu, který po pochování obětí sobotních násilností napadl bengházíjská kasárna, se počet obětí uvádí ve stovkách — od cca sto sedmdesáti do pěti set.

V neděli v noci se poprvé mohutně demonstrovalo také v Tripolisu. Bylo zapáleno jedno ze sídel vlády a zároveň budova parlamentu. Zde ale pořádkové síly dav bez problémů rozehnaly.

Oblasti mimo metropoli a známá letoviska jsou pro zahraniční novináře uzavřeny. Vysílání arabských satelitních stanic i internetový signál zase úřady ruší. Informace agentur tak vycházejí pouze z útržkovitých zpráv, jež se obtížně ověřují. Často je navíc tvoří barvité, ale mnohoznačné výrazy jako „hořící města“ či „hromady mrtvol“.

Přesto se zdá být jisté, že na východě nabraly protesty spíše charakter povstání, když se na stranu demonstrantů přidaly policejní jednotky a místní nespokojenci se zmocnili i několika tanků.

Reformy, nebo válka

K událostem se krátce po nedělní půlnoci vyjádřil v televizi Sajf Islám, druhý nejstarší syn místního samovládce Muammara Kaddáfího. Sajf označil posilující povstání za výsledek spiknutí určité islamistické organizace a intenzivní snahy exilu rozdělit Libyi na několik menších států. Slíbil přitom, že celá režimní mašinérie se bude bránit „do poslední kulky“, a v této souvislosti varoval před vznikem občanské války i možnou zahraniční intervencí.