Kaddáfího jednotky zahájily protiútok, zatím bez větších úspěchů

Jednotky loajální vůdci Muammaru Kaddáfímu zahájily ofenzivu na východ od hlavního města Tripolisu. Situace zůstává na mnoha místech nepřehledná. Británie po odmítnutí USA mezitím zmírnila svůj postoj ohledně přímého angažmá v zemi.

(rbs)

02.03.2011 14:35

A3

Obyvatelé arabského světa si o smyslu případné intervence bez mandátu OSN nedělají iluze. Foto Frank M. Rafík, flickr.com

Jednotky loajální libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu zahájily ofenzivu na opozicí kontrolovaných územích na východě země. Ve středu ráno se prorežimní oddíly zmocnily na nějaký čas města Brega a přilehlého ropného terminálu s malým letištěm, povstalcům se ale podařilo je opět vytlačit.

Nyní se podle agenturních pozorovatelů bude bojovat o město Adžedábíja, kam míří konvoj stovky automobilů s vojáky. V posledních dnech byl také několikrát bombardován sklad zbraní u města, ale nebyla mu způsobena větší škoda, a povstalecké síly se tak mohly vyzbrojit.

Podle zpravodaje BBC Johna Simpsona jsou obránci odhodlaní město ubránit a na útok vojáků se připravili.

„Situace ve městě je stabilizována a naši lidé se scházejí, aby vymysleli, jak situaci řešit bez větších bojů. Útoky vojáků mají zatím podobu dílčích nájezdů,“ řekl agentuře Reuters mluvčí východolibyjských povstalců Mustafa Cheríani.

Další dopisovatelé tento výklad agentuře potvrzují.

Při dva týdny trvajícím povstání ztratil plukovník Kaddáfí kontrolu nad prakticky celým východem země i městy a kmenovými územími na západě, o které se stále vedou menší boje. V rukou režimu zůstává metropole Tripolis, která je obsazena miličními a žoldnéřskými jednotkami, rodiště Kaddáfího Sirte a většina jižní části země, kterou kontrolují kmeny loajální k režimu.

Tripolisem ve středečních ranních hodinách otřásly dvě mohutné exploze. Minimálně jedna z nich byla způsobena požárem cisterny s pohonnými hmotami. Prozatím není jisté, zda šlo o sabotáž, nebo se jednalo o nehodu.

Středeční výboje Kaddáfího jednotek jsou první známkou toho, že se slábnoucí režim snaží získat zpět ztracená území. Při útoku na ropný terminál u města Marsá Brega, který je podle libyjské státní televize v rukou povstaleckých jednotek, zemřelo podle televizní stanice Al Arabíja čtrnáct osob.

V Adžedábíji, kde jsou rozsáhlé muniční sklady, se k obraně města údajně přihlásilo na deset tisíc dobrovolníků. Podobná situace je v centru povstání, druhém největším městě Libye Benghází, kde se nyní lidé snaží naučit pracovat s vojenskou technikou. Zběhlí vojenští velitelé mezitím údajně připravují útok na hlavní město Tripolis.

Na intervenci to zatím nevypadá
Protirežimní demonstranti se obávají dalších leteckých útoků nejen na opuštěná armádní skladiště, ale také přímo na města. Část z nich proto volá po vytvoření bezletové zóny, čemuž vyjádřili v posledních dnech podporu i někteří představitelé západních zemí.

Přímá vojenská intervence NATO či USA bez mandátu OSN je stále většinou zainteresovaných aktérů odmítána.

Pro vytvoření bezletové zóny nad Libyí horoval v minulých dnech nejvíce britský premiér David Cameron. Ze své pozice ale částečně ustoupil poté, co se Spojené státy od jeho plánu distancovaly a Francie prohlásila, že bez rezoluce OSN podobné řešení nepodpoří.

Nový francouzský ministr zahraničí Alain Juppé hájil stanovisko své země argumentem, že intervence aliančních jednotek by mohla být v očích arabské veřejnosti extrémně problematická. Američtí diplomaté zase zdůraznili nedostatečnou shodu mezinárodního společenství.

Rusko zůstává vůči možnosti vojenského zásahu v Libyi skeptické a rezoluci umožňující vytvoření bezletové zóny by pravděpodobně nepodpořila ani Čína. Ta se dlouhodobě staví proti všem iniciativám, které omezují suverenitu národních států. Její zástupci také dosáhli před sobotním hlasováním v Radě bezpečnosti zmírnění první protikaddáfíovské rezoluce.

Senát Spojených států nicméně v úterý vyhlášení bezletové zóny doporučil. Dvě americké válečné lodě USS Kearsarge a USS Ponce již mezitím projíždějí Suezským průplavem na cestě k libyjským břehům, kde se setkají s dalšími plavidly amerického námořnictva. Lodě se k Libyi přibližují na rozkaz amerického ministra obrany Roberta Gatese, jejich hlavní poslání by ale mělo být v zajištění humanitární pomoci.

Krize na hranicích
Násilnosti a boje v Libyi vedly k útěku desetitisíců lidí, kteří se snaží přejít hranice do Egypta a Tuniska. Podle odhadů OSN již ze severoafrického státu uprchlo na 140 tisíc lidí, většinou egyptských námezdních dělníků.

Přibližně polovina z nich překročila hranici na východě země. Západní hranici do Tuniska přešlo na pětasedmdesát tisíc lidí a dalších čtyřicet tisíc stále čeká na libyjské straně.

Podle OSN je v oblasti nutná urychlená evakuace, protože jinak hrozí, že lidem uvězněným na libyjské straně hranice dojde voda a jídlo. OSN také varovalo, že jsou v ohrožení tisíce lidských životů.

Ředitelka Světového potravinového programu OSN Josette Sheeranová, která oblast navštívila v úterý, v této souvislosti prohlásila, že místní organizace Červeného půlměsíce a revoluční výbory, vytvořené při tuniské revoltě, odvádějí skvělou práci při poskytování ubytování a jídla. Celý systém je však podle ní ohromně přetížený, a na nějaký druh zahraničního angažmá tak zřejmě přeci jen dojde.

„Nevidíme, že by se počet příchozích nějak snižoval. Máme velké starosti o ty, kteří jsou uvěznění na libyjské straně hranice,“ dodala Sheeranová.


Další informace:
BBC News Gaddafi loyalists advance to east
BBC News Libya unrest: Fuel tanker explodes in capital Tripoli
AFP West argues over no-fly zone in Libya
The Guardian Cameron retreats from Libya no-fly plan after US shows caution
The Guardian Libyan refugee and food crisis looms
AFP UN throws Libya off human rights council


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.