Protesty v arabských zemích pokračují i mimo Libyi, nově se vzbouřil Omán

Demonstrace proti vládnoucím režimům v arabských zemích pokračovaly i o víkendu. Kromě Libye vyšli lidé do ulic opět také v Bahrajnu, Tunisku, Jemenu, Iráku a Ománu, kde při první vlně protestů zabila policie šest demonstrantů.

(rbs)

28.02.2011 18:40


Spoluautor: Petr Jedlička

A5

Po dvou týdnech se opět demonstrovalo i na káhirském náměstí Tahrír. Tentokrát protestující rozehnali sami vojáci. Foto Joseph Hill, flickr.com

Protirežimní demonstrace a násilné střety protestujících s bezpečnostními složkami v arabských zemích pokračovaly i o víkendu. Zatímco v Bahrajnu proběhla srocení vcelku pokojně a bez přítomnosti policie, v Iráku zemřelo po pátečních masových demonstracích minimálně devatenáct osob. Nepokoje se také vůbec poprvé přelily do Ománu, kde během víkendových střetů zahynulo šest lidí. V Tunisku odstoupil po sobotních střetech premiér a chudý Jemen je podle analytiků na pokraji kolapsu.

Demonstranti v Ománu, kde již přes čtyřicet let vládne sultán Kabús bin Saíd, požadují stejně jako jinde v arabských zemích demokratické politické reformy a lepší životní podmínky. Blokují všechny přístupové cesty do důležitého přístavu ve městě Suhár, kde se mimo jiné nachází velká rafinérie.

V ulicích Suháru je několik set až dva tisíce lidí. Policie během násilných nedělních střetů do protestujících střílela a šest z nich zabila. Demonstranti poté zapálili jak policejní stanici a budovy úřadů, tak místní supermarket. V okolí města nyní hlídkují vojáci, ale prozatím nijak nezasáhli.

Vývoz ropy, které Omán každý den vytěží na šest set tisíc barelů, ale stále pokračuje. Provoz není ohrožen ani v Hormuzském průlivu, který Omán kontroluje spolu s Íránem a kudy na lodích proplouvá asi čtyřicet procent ropy vytěžené v Perském zálivu.

V Bahrajnu už bez obětí
Protivládní demonstrace inspirované úspěšnými povstáními v Tunisku a Egyptě pokračují také v malém ostrovním království Bahrajnu. Ve státě s počtem obyvatel srovnatelným s Prahou vyšly po pátečních ranních modlitbách do ulic desítky tisíc nespokojených lidí. Podobná byla situace i v sobotu, kdy demonstranti prošli bez zásahu policie i lepšími čtvrtěmi hlavního města Manáma.

Stovky protestujících poté zablokovaly přístup k budově parlamentu a přiměly úřady zrušit zasedání čtyřčlenné Národní rady. Na protest proti násilí, které bylo na začátku protestů pácháno na demonstrantech, v neděli oficiálně rezignovalo třináct poslanců opoziční šíitské strany Wefák.

Protestující, většinou členové chudší šíitské většiny, požadují odchod představitelů sunnitské dynastie Chalífů, která Bahrajnu vládne již od roku 1783. Král oficiálně vyjádřil ochotu k dialogu s opozičními stranami, ty ale odmítly a chtějí možnost zvolit si novou vládu ve svobodných volbách.

Opozice také upozorňuje, že ve vězení stále zůstávají asi dvě stovky politických vězňů, včetně radikálních islamistů. Stovku zadržovaných již režim propustil minulý týden a v sobotu se do země mohl také vrátit z londýnského exilu šíitský opoziční vůdce Hasan Mušajma.

Tunisko mění premiéra
K nečekanému vývoji došlo nicméně v Tunisku. Po obnovených protestech, při nichž pořádkové síly zastřelily tři osoby, se rozhodl v sobotu odstoupit premiér Muhammad Ghannúčí, nejvýraznější postava přechodného režimu. Na jeho místo byl ovšem hned v neděli jmenován nástupce - Bedži Caid Sebsi. Ten byl ministrem zahraničí ještě ve vládě prvního republikánského prezidenta a později diktátora Habíba Burgiby. Nyní má dovést zemi k předčasným volbám, ohlášeným na červenec.

Ghannúčí byl posledním ze známých představitelů režimu Burgibova nástupce bin Alího, který uprchl ze země po prvním protestním vzepětí ve druhé polovině ledna. Pozorovateli byl vnímán špíš jako pragmatik a technokrat a počítalo se, že se s ním Tunisané na přechodnou dobu smíří.

Sobotní protest se vyhrotil poté, co část demonstrantů začala ničit vládní budovy a stavět provizorní barikády. Pořádkové síly přibližně 190 demonstrantů zadržely, strhla se ovšem potyčka a někteří z policistů začali střílet. Po zveřejnění zpráv o obětech se Ghannúčí rozhodl sám odstoupit, aby - dle vlastních slov - předešel dalšímu zbytečnému krveprolití.

Jemenu hrozí kolaps
Podle analytiků se na pokraji kolapsu čím dál víc ocitá další ze států zasažených protesty - nejchudší země Arabského poloostrova Jemen. Při střetech v okolí neklidného města Aden zemřeli o víkendu tři policisté a jeden voják. K nepokojům se přidaly také separatistické a opoziční strany, které chtěly s režimem jemenského prezidenta Alího Abdalláha Sáliha původně jednat.

Prezident o víkendu apeloval na armádu, že má zodpovědnost za stabilitu a bezpečnost země při pokusu o rozvrat jemenské jednoty a musí náležitě konat. Ta má po obdržení zahraničních dodávek zbraní dostatek prostředků. Analytici se však v této souvislosti obávají vypuknutí ozbrojeného povstání, protože střelnou zbraň v Jemenu vlastní každý druhý člověk.

Vláda navíc již dlouho dobu bojuje s šíitskými povstalci na severu a separatistickým hnutím na jihu země. V zemi má také stále své buňky teroristická organizace Al-Káida.

V Iráku devatenáct mrtvých
K násilnostem a úmrtím došlo o víkendu také v Iráku. Při dalším masovém protestu a následných střetech s policií tam podle informací agentur zemřelo na devatenáct lidí. Iráčané se dožadují hlavně zlepšení životní úrovně a zajištění alespoň základních sociálních služeb.

To v neděli ostentativně nařídil i staronový premiér Núrí Malíkí, který dal svým ministrům na splnění základních požadavků protestujících sto dní. Jinak prý budou vyměněni.

„Pan Malíkí určil stodenní lhůtu, po které budou zhodnoceny výsledky práce vlády a ministerstev za účelem zjištění individuálních úspěchů nebo neúspěchů ministrů při výkonu své práce,“ prohlásila premiérská kancelář doslova.

Navzdory výzvám úřadů i šíitských duchovních k nevycházení se stovky a tisíce demonstrantů po pátečních modlitbách sešly jak na jihu země ve městě Basra, tak na kurdském severu v Kirkúku a Mosulu. Dovolávaly se kromě sociálního zabezpečení také dodávek vody a elektřiny, zlepšení pracovních příležitostí a lékařské péče nebo zvýšení platů.

Bezpečnostní složky k jejich rozehnání používaly slzný plyn, gumové projektily, ohlušující granáty a na několika místech také ostrou munici. Asi deset tisíc demonstrantů ve městě Basra si vynutilo rezigraci guvernéra. Ve Fallúdži po podobných protestech rezignovala celá městská rada.

Rozehnaná demonstrace v Egyptě
K násilí, i když mírnějšímu, v sobotu sáhla i egyptská armáda, jejíž pořádkové složky rozehnaly početnou skupinu demonstrantů obušky a střelbou do vzduchu. Potestující tentokrát požadovali odvolání vlády Ahmada Šafíka, jmenované svrženým prezidentem Husní Mubarakem přesně před měsícem.

K zásahu došlo přímo na slavném káhirském náměstí Tahrír. Tisíce lidí sem oficiálně přišly proto, aby oslavili dva týdny od úspěšné revoluce a připomněli armádním velitelům, kteří jsou nyní ve vedení země, slibované demokratické reformy.

„Armádní policie použila obušky a tasery v zásahu proti protestujícím,“ řekl v telefonátu z náměstí Tahrír Ahmed Baghát agentuře Reuters. „Armáda znovu používá násilí. Demonstranti ho ale neopětovali,“ dodal.

Egyptský úřad státního žalobce v pondělí v reakci na zvyšující se kritiku ze strany demonstrantů zakázal Husnímu Mubarakovi a jeho rodině vycestovat ze země a zmrazil jeho majetek s tím, že nařízení bude platit po dobu, kdy se budou vyřizovat stížnosti proti Mubarakově rodině. Detaily ale neupřesnil.


Další informace:
The Guardian Middle East unrest spreads to Oman
AFP Thousands protest in Bahrain as MPs resign
AFP Oman police fire tear gas at protesters: witnesses
The Washington Post 19 Killed in Iraq's 'Day of Rage' Protests
AFP Iraq PM gives ministers 100 days to improve services
Reuters Protesters Say Egypt Military Used Force to Disperse Them


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.