Špidla: Důchody jsou buď sociální ochrana, nebo finanční produkt

Na novém panelu institutu CESTA k důchodové reformě se sešli: ekonomové Vostatek, Dušek a Pikora, exkomisař Vladimír Špidla a sociolog Martin Potůček. Důchodovému systému podle všech bez reformy žádný kolaps nehrozí, stačí dílčí úpravy, prorodinná politika a podpora zaměstnanosti. Nejnebezpečnější jsou soukromé fondy.

(dar)

11.02.2011 09:57

P1010501

Ekonom Libor Dušek, sociolog Martin Potůček a úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v roli moderátora na další debatě institutu CESTA. Foto Dušan Radovanovič, DR

Související

Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii CESTA uspořádalo ve čtvrtek veřejnou diskusi o důchodové reformě. Mezi hosty diskusního panelu usedli ekonomové Jaroslav Vostatek, Libor Dušek a Vladimír Pikora, bývalý komisař EU pro sociální politiku Vladimír Špidla a sociolog Martin Potůček. Debatu moderoval úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Včera nebylo pozdě, máme třicet let
Ekonom Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek na začátku debaty zdůraznil, že reforma je jistě potřeba, její neodkladnost je ovšem podle jeho názoru neúměrně dramatizována. Vytváření pocitu, že již včera bylo pozdě, je součástí vládního marketingu pracujícího se strachem.

Předností současného průběžného důchodového systému je podle Vostatka právě jeho rámcová udržitelnost. Vostatek připomněl slova dnešního premiéra a bývalého ministra sociálních věcí Petra Nečase, který sám ještě před dvěma lety tvrdil, že důchody jsou zabezpečeny minimálně na třicet let dopředu.

Naopak nevýhodou současného systému je pouze jediný pilíř, který by se podle Vostatka měl rozdělit na dva – a sice sociální, který by garantoval minimum pro všechny, a pojistný nebo též zásluhový, jenž by zohledňoval míru odvodů na sociální pojištění.

Sociální ochrana, nebo finanční produkt?
Bývalý premiér Vladimír Špidla zdůraznil, že klíčovou otázkou je, zda chceme důchody vnímat jako systém sociální ochrany, nebo jako finanční produkt. Podle Špidly musí penzijní systém zahrnovat celou populaci a využívat sílu celé společnosti. To je možné jen v případě, že hlavní váha bude na průběžném systému a ostatní možnosti budou pouze jako doplňkové.

„Náš současný systém se nerozpadne, je stabilní a finance nerozvrátí, má ovšem řadu problémů, o nichž je možné diskutovat,“ soudí Špidla. Z nevýhod zmínil bývalý premiér malou míru zásluhovosti nebo obtížné zahrnutí lidí, kteří měli povolání, jež zvlášť devastuje zdraví.

Ekonom Nextfinance Vladimír Pikora se vymezil především proti zavedení povinného spoření do soukromých fondů. Podle Pikory jsme svědky neuvěřitelné mediální masáže, která vytváří dojem, že jiná cesta není možná. Ve skutečnosti se jedná o lobby několika finančních skupin. „Všude, kde se reformy nepovedly, tam byly fondy povinné,“ řekl Pikora.

Připomněl, že důchodovou politiku není možné řešit bez souvislosti s ostatními společenskými proměnami. Zásadní je podle něj rodinná politika státu, která ale dnes nefunguje. Mít děti je tak ekonomicky mnohem nevýhodnější než v minulosti. „Přitom nejlepší investicí na stáří je mít děti,“ podotkl Potůček.

Budou-li fondy, musejí být povinné
Ekonom CERGE Libor Dušek vzal jako jediný soukromé fondy částečně v ochranu. Není podle něj zásadní otázkou, zda soukromé fondy ano, nebo ne. Obě cesty jsou možné, záleží ale na nastavení konkrétních pravidel a parametrů daného systému. V případě, že by hrálo soukromé pojištění významnou roli, muselo by být logicky povinné, jinak by hrozilo nebezpečí, že příliš mnoho lidí skončí bez důchodů.

Dušek zároveň uvedl, že současný systém je velmi nevýhodný pro dnešní mladé lidi, kteří jsou v poměru odvodů a zisků ve ztrátě zhruba pěti ročních mezd. Takový způsob pohledu ale odmítl Vladimír Špidla, jenž zdůraznil, že důchodci mladší generaci nic nedluží. „To, co vidíme kolem sebe, je jejich dílo a nikdo z nás nespočítal rodičům, kolik úsilí a peněz do něj věnovali,“ uvedl. Obrazně lze podle Špidly říci, že starší generace poskytla té mladší půjčku a ta ji teď splácí.

Panelisté se shodli na tom, že vedle rodinné politiky souvisí s důchody zásadně také politika bytová a politika zaměstnanosti. Paradoxní je, že se stárnutím populace se zvyšuje počet ekonomicky neaktivních lidí, a přesto je stále větším problémem nezaměstnanost. Přitom třeba ve Švédsku je ekonomicky aktivní až osmdesát procent populace.

Podle Vostatka lze do budoucna řešit zaměstnanost zvýšením služeb pro staré lidi. To by jednak zvýšilo kvalitu života důchodců a jednak přineslo rovnoměrně rozloženou zaměstnanost, neboť staří lidé jsou ve všech regionech.

Nebezpečí silového řešení
Martin Potůček na závěr upozornil na aktuální nebezpečí, že současná vláda silou prosadí radikální řešení a za pár let zase jiná vláda bude nucena měnit podobně radikálně důchody znovu. Bude pro to mít třeba dobré důvody, ale nepůjde to bez vážných společenských otřesů.

Řešením je vrátit se na začátek diskuse o konceptu důchodové reformy v širším záběru odborníků, jenž nebude zúžen jen na ekonomy, navíc blízké pojišťovnám. „Rok nebo dva tu nehraje roli, žádné akutní nebezpečí nehrozí. Je především třeba připravit reformu, která bude mít možnost přežít desetiletí,“ uzavřel Potůček.


A co si myslíte vy? Diskuse (9 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Manning5

Tomáš Imrich - Konstruktér, Suchdol nad Lužnicí

Neví někdo zda a případně kde je diskuze zaznamenaná? Pátek, 11.Února 2011, 21:18:26

???

Petrasek Milan - penzista

Síť socialního zabezpečení jako finanční produkt Sobota, 12.Února 2011, 12:24:30

K tomu několik údajů o Švýcarském systému zdravotního pojištění z Le Monde. Od sedumdesátých let, kdy se zdravotní pojištění stalo ve Švýcarsku tržním produktem vzrostl počet konkurujících pojišťoven na ca 80. které si se značnými triky a náklady trvale přetahují zdravé zákazníky. Konkurenční tlak neodpovídá dogma volné trhu. Výše poplatků se naopak stále zvyšuje - za posledních 15 let o více než 5 procent ročně
Loby pojiišťoven je vrostlé do politiky. Značná část politiků s vlivem na zdravotní systém jsou členy správních rad pojišťoven s odměnou 50 až 60 000 SFr za 12 zasedání ročně, (to se nenazývá korupcí, ale využívání kompetencí). V roce 2007 proběhlo hlasování o návrhu jednotného pojištění a po velmi drahé kampani pojišťoven neprošlo. Milióny za kampaň šli následkem zdařilé desinformce občanů z jejich peněz.

Miroslav Novák - Praha 9

Sobota, 12.Února 2011, 13:25:45

Vzhledem k tomu, že se má důchodová reforma projednávat v příštích několika měsících, postrádal jsem u panelistů konkrétnější alternativní představu o její realizaci. Vyvedením několika procent odvodů do druhého pilíře se současný narůstající deficit průběžného systému neodstraní (skokově naopak zhorší). V tomto souhlasím s L. Duškem, že až tak nezáleží na nějakém procentu odvedeném do soukromých fondů, ale na nastavení parametrů. Problém vzniká v přechodové fázi, viz požadované zvýšení DPH. (Napadlo mně, zda by se chybějící částka nedala získat přechodným zdaněním těchto fondů.) Nesouhlasím s ním ale v tom, že způsob výpočtu důchodu je příliš složitý. Z podstaty nemůže být jednoduchý - musí zahrnovat normalizaci odvodů na průměrnou mzdu, délku pojištění, regresi vyšších příjmů a pevnou složku. Výpočet obsahuje řadu parametrů, kterým možná mnoho politiků nerozumí. Jejich optimální stanovení vyžaduje náročné modelování, které by ale s dnešní výpočetní technikou nezabralo moc času (ve srovnání s dobou před 50 lety, kdy asi tento systém vznikal). To je ovšem ta snadnější část problému.
Podstatnější jsou problém demografický a stav ekonomiky. Jak bylo zmíněno, rodinná politika chybí. V Ústavě by mělo být obsaženo, že vlády mají zajistit , aby národ nevymíral (což je možná důležitější než vyrovnaný rozpočet). Nechápu, že se pouze konstatuje, že fertilita je nízká, že to tak je ve všech rozvinutých zemích (není pravda) a že tomu tak bude už navždy a nebude na důchody. To se dá přece změnit!
Ještě horší je však závislost zajištění seniorů na stavu ekonomiky. V současném tržním kasinu nikdo neví, co bude zítra. Už jenom fakt, že dobrý stav ekonomiky je závislý na stálém růstu (dokonce snad na růstu růstu) je v situaci, kdy dochází k vyčerpání přírodních zdrojů, alarmující.
Musím se připojit k otázce, která v závěru zazněla z pléna, jak je možné, že je nutné prodlužovat dobu odchodu do důchodu, když v posledních desetiletích nebyla žádná válka, produktivita ekonomiky vzrostla několikrát a lidí nepřibývá? To přece znamená, že pracovní doba by se měla zkrátit na 30 hodin týdně a do důchodu by se mělo odcházet v 50 letech! Ve skutečnosti v posledních 20 letech reálné mzdy prakticky nerostou a odchod do důchodu se oddaluje. Kam mizejí vytvořené hodnoty? K mému zklamání se ani jeden panelista nezmohl na kloudnou odpověď. Já bych si dovolil hádat, mizejí na Bahamách a jiných vyhlášených lokalitách! (Samozřejmě velmi zjednodušeně řečeno.)

Miroslav Novák - Praha 9

Ještě dodatek Sobota, 12.Února 2011, 14:32:50

k deficitu průběžného důchodového účtu. Kromě demografického vývoje, rostoucí nezaměstnanosti a prodlužující se době studia dnešní mládeže se na něm podepisuje mizející se solidarita (výsledek mediální masáže). Každý si umí spočítat, že relativně nejvíce vytěží z důchodů ti s nejnižšími odvody a naopak. Takže stále přibývá "podnikatelů" - OSVČ, bývalých zaměstnanců, kteří při stejném příjmu mají poloviční odvody a peníze raději vkládají např. do stavebního spoření resp. investují jinak. Navíc byly nedávno navýšeny nákladové paušály u řemeslných živností až na nesmyslných 80%, tzn. většina živnostníků-zaměstnanců neplatí vůbec daně a platí minimální odvody na sociální a zdravotní pojištění. Další rostoucí skupinou, která už nepřispívá do prvního pilíře, jsou různí rentiéři, kteří mají příjmy z podnájmů, obchodních společností (k tomu stačí obyčejné s.r.o.) atd. Nemám tušení, jaká část deficitu jde na tyto nové jevy. Nikde se o tom nepíše. Rád si to nechám vyvrátit.

František Jonáš - Třebíč

nadpis říká vše... Sobota, 12.Února 2011, 14:45:16

Důchody jsou buď sociální ochrana, nebo finanční produkt. Dlouho jsme si nemohl zvyknout na slovou a pojem finační produkt a nyní se to má týkat i důchodů?? Sociální pojištění, kdysi v naší zemi prosadila tzv. Rudozelená koalice, tedy agrárníci a sociální demokracie za 1.republiky spojené se jmény Švehla, Tusar a další a nyní mají být zprivatizovány a stát se nikoli bezvýznamným balíkem peněz v prostředí spekulativního kapitálu a stále většího virtuálního pojetí hodnot, kde i tzv. "naše" banky se stávají z pohledu zemí jejich matek lichvářskými úroky a nehoráznými zisky, která silná čtyřka odvádí cca 100 mld. Kč z Česka směrem k vlastníkům, kdysi našeho bankovnictví. Podobně je "naše" vláda ochotna nasměrovat i důchody našich občanů, když penzijní fondy jsou také made in Germany, Austria a další země...Včerejší HNoviny bilacovaly, že se za 11 let z naší země vytratil bilion Kč, což není málo...
Nestačilo to už???

Dušan Radovanovic - Praha

Pro pana Imricha Neděle, 13.Února 2011, 17:16:25

Přepis části diskuze i zvukový záznam můžete nalézt na stránkách CESTY, konkrétně zde:
http://www.centrum-cesta.cz/akce/diskuze-duchodova-reforma-moznosti-a-limity/

Jiří Šíma - Brno

Jako sociální ochrana by v důchodovém systému Neděle, 13.Února 2011, 17:37:40

mohl být použit podsystém, který se používá v Japonsku. Osoba, která poskytuje jiné potřebné osobě, ať už důchodci nebo zdravotně postižené osobě, nějakou službu, dostane hodiny takto poskytnuté péče jako kredit na svůj osobní účet ve formě Hureai Kippu, což se dá do češtiny přeložit jako "Lístky pečovatelského vztahu", aby je mohla pak v případě potřeby sama využít, případně i poskytnout někomu jinému.
Tím se odstraní problém způsobený běžnou měnou, který spočívá v tom, že se jí dají zaplatit i jiné věci než jen poskytnutá péče, a tak o ně přijít třeba v herně :-)

Stanislav Hošek - Český těšín

NESOUMĚŘITELNOST. Úterý, 15.Února 2011, 10:10:57

Dokud bude umožněno komukoliv hromadit bohatství nad všechny meze, čili řečeno dnešním jazykem, nebude jeho akumulace v soukromých rukách zásadně regulována, tak budou chybět finanční prostředky pořád, a dokonce stále více. Což samozřejmě platí globálně. Proto všechny ty intelektuálské řečičky jsou rádoby moudrým klábosením a nic víc. Dokud je možné převádět biliony ze země do země, akumulovat desítky miliard v rukách jedinců, je zajišťování financí na stáří problémem.
K tomu jen další dvě teze.
Jelikož lidé budou za svůj život stále více pracovat v různých zemích, je zajišťování penzí nutné řešit globálně, nebo v Evropě alespoň nadstátně.
Penzijní systém musí být součástí komplexního národohospodářského režimu a ne jakýmsi samostatným, dokonce od reálné ekonomiky odtrženým systémem, protože k čemu budou „uspořené“ peníze, když za ně penzisté nic nepořídí, jelikož půjde o peníze spekulativní, čti odtržené od reálné ekonomiky, což je u soukromých fondů obvyklé.

Jiří Šíma - Brno

pro Stanislava Hoška Úterý, 15.Února 2011, 22:12:27

Už jsem zaregistroval tezi, že finanční systém jako veřejná věc by neměl být v soukromých rukách.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.