Sociální stát má budoucnost i nepřátele

Má sociální stát smysl? Nad touto otázkou debatovali v panelu nového think-tanku Jiří Pehe, Jacques Rupnik, Tereza Stöckelová, Bohuslav Sobotka a Pavel Mertlík. Společné východisko Evropanů podle Rupnika zní: tržní hospodářství ano, tržní společnost ne.

Guth

Jiří Guth

18.01.2011 09:45

P1010161

Moderátor a dva panelisté na první veřejné diskusi think-tanku CESTA: zleva Jiří Pehe, Jacques Rupnik a Tereza Stöckelová. Dušan Radovanovič

Levicově liberální think-tank CESTA uspořádal v pondělí 17. ledna 2011 veřejnou diskusi na téma „Má ještě smysl sociální stát?“ Na titulní otázku kladně odpověděli z různých hledisek a s různými argumenty všichni zúčastnění panelisté: socioložka Tereza Stöckelová, politolog Jacques Rupnik, právník a první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka i ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

Kritika sociálního státu: zprava dluhy, zleva tlumič protestů
V sálu Richtrova domu na Malém náměstí (prostory New York University of Prague) sedělo v publiku mnoho levicových nebo liberálních intelektuálů přírodovědné i společenskovědní orientace, například imunolog Václav Hořejší, sociolog Jan Hartl, filosof Milan Znoj nebo právnička Anna Šabatová. Dále mnoho studentů, komentátorů a také aktivistů z iniciativ ProAlt a Alternativa zdola. Z činných politiků jsme si všimli Lubomíra Zaorálka, Aleny Gajdůškové a Jiřího Dienstbiera ml.

Svolavatel Jiří Pehe zdůvodnil první debatu takto: „Tlak na omezení sociálního státu, popřípadě jeho úplné zrušení, je zdůvodňován existujícími deficity v rozpočtech vyspělých západních států. Tyto deficity jsou přitom v nemalé míře způsobeny vynucenými sanacemi soukromého kapitálu v minulých letech.“ Zleva je přitom sociální stát zároveň kritizován jako jakýsi velmi rafinovaný nástroj kapitálu k uklidnění společnosti a jako brzda potřebných změn.

Stöckelová: Proč se u nás už nemluví o Irsku
Tereza Stöckelová se ve svém úvodním příspěvku zaměřila na otázku rovnosti jako důležité společenské hodnoty. Tlumočila závěry dlouholetého, empiricky robustního výzkumu, podle kterého je mnoho ukazatelů kvality života, jako je míra duševních chorob, zdraví, dětská úmrtnost, míra kriminality, nebo naopak důvěry ve společnosti úzce korelováno s příjmovou nerovností v dané společnosti. Japonsko, skandinávské a jiné státy s relativně nízkou nerovností mají daleko lepší hodnoty ukazatelů. Platí to i pro jednotlivé skupiny v různých podmínkách. Americký ekonom Robert Reich zase upozornil, že před oběma velkými krizemi, tedy v letech 1929 i 2007, byla v USA mimořádně velká míra nerovnosti příjmů. Zatímco v 60. letech měl ředitel jedné z největších amerických firem 66krát vyšší plat než dělník, v roce 2005 byl rozdíl už devítisetnásobný.

„O příjmové nerovnosti ve společnosti rozhoduje jak prvotní distribuce bohatství na trhu, tak redistribuce prostřednictvím daňové a státní politiky,“ řekla Tereza Stöckelová, „ale ani tržní vztahy vlastně nejsou nějak objektivní. I u nich by bylo možné mluvit o redistribuci, protože jsou významně ovlivněné politickými rozhodnutími, právem, podnikatelskou etikou a podobně.“

Stöckelová dále připomněla, jak asymetricky jsou v České republice pojednány ekonomické problémy Řecka a Irska. Přitom by mělo smysl varovat i před případnou „irskou cestou“ – v Irsku byly a dosud jsou mimořádně nízké daně z příjmu právnických osob a ještě k tomu v rámci liberalizace peněžních transakcí je velmi snadný odliv zisků do daňových rájů, například na Bermudy. „Například společnost Google v uplynulých třech letech prakticky všechny své zisky mimo USA převedla do Dublinu a odtamtud na Bermudy a touto legální cestou zkrátila své daně o více než tři miliardy dolarů,“ zjistila Tereza Stöckelová. „Efektivní míra zdanění těchto zisků po takové ‚optimalizaci‘ byla pouhých 2,4 %,“ dodala Stöckelová. Uvedla ale i nadějný příklad britského občanského hnutí Uncut, které obrazně řečeno stopuje zisky a daně velkých korporací a někdy i demonstracemi a bojkotem je nutí přijmout společenskou odpovědnost.

Sociální stát a jeho nepřátelé
Bohuslav Sobotka připomněl, že sociální stát historicky vznikl jako kompromis mezi prací a kapitálem, ale když se postupně změnil charakter práce i charakter kapitálu, musí se proměnit i sociální stát. Je nutné o podobě sociálního státu v 21. století diskutovat a přijít s návrhem jeho pozitivní reformy. Taková reforma ale nesmí znamenat jen jeho osekání. „Nepotřebujeme menší sociální stát, ale efektivnější. Nechceme mít méně veřejných služeb, ale lepší veřejné služby. Nepotřebujeme demontáž sociálního státu, ale naopak jeho rozvoj,“ řekl Sobotka.

V současné době má podle něj reputace sociálního státu tři velké nepřátele. Především rozvinutou korupci. „Mnohé firmy a bohatší lidé jsou ochotni sociální stát financovat, ale žádají efektivní využití svých peněz,“ řekl Sobotka. Nezanedbatelná část jich ale nyní mizí kvůli korupci. Deficity rozpočtů jsou bez ohledu na své příčiny „permanentní záminkou" k osekávání sociálního státu. Třetím nepřítelem jsou pragmatici mezi zastánci sociálního státu, kteří jsou „donekonečna" připraveni dělat kompromisy, míní Sobotka.

V diskusi později Sobotka mimo jiné řekl, že ho irituje pozornost věnovaná tzv. dni daňové svobody a dezinterpretace jeho významu.

Konkurence sociálních a ekologických výdajů
Pro Pavla Mertlíka je otázka, zda mít sociální stát, mimo jakoukoliv diskusi. Ukazatele jako zdravotní stav a naděje dožití jsou přece jasné argumenty. Problémem není velikost, ale efektivita sociálního státu. „Je potřeba reagovat na nové okolnosti,“ řekl Mertlík, „především na stárnutí populací ve vyspělých státech a na nové druhy společenských výdajů, zejména ekologické. Ty jsou v jistém smyslu konkurenční ve vztahu k sociálním výdajům.“

Na důchody se v ČR v současné době vydává asi sedm procent hrubého domácího produktu (HDP) a v sousedním Německu je to asi třináct procent HDP. Podle demografických projekcí bude mít česká populace v roce 2050 podobnou strukturu jako má dnes Německo. „Německo přitom není země, která krachuje. Obtížné věci jsou zvládnutelné při dobré politice," míní Mertlík. Podle něj je problém řešitelný, pokud stát bude „na výdajové straně postupovat rozumným způsobem a ucpe všechny díry", jimiž unikají peníze.

V diskusi později Mertlík řekl, že příklad Švédska ukazuje, že nízká korupce je možná i při vysoké koncentraci kapitálu.

Thatcherová zadlužila Británii
Jacques Rupnik označil myšlenku sociálního státu – v různých variantách praktického provedení – za cennou součást společného evropského dědictví. Mezi jeho zakladateli byli nejen sociální demokraté, ale i vyhranění liberální a křesťanskodemokratičtí politici.

Pád komunistických režimů v roce 1989 ne zrovna logicky povzbudil útok na sociální stát z osmdesátých let 20. století, jehož nejznámějšími protagonisty byli Margaret Thatcherová a George Bush starší. Na začátku devadesátých let papež Jan Pavel II. jako jediný významný politik vystupoval proti materialismu trhu a konzumní společnosti. Druhdy nejliberálnější, v Evropě snad nejméně sociální Velká Británie je dnes, jak Rupnik připomněl, jedním z nejzadluženějších států EU.

Myšlenka sociálního státu je i součástí české tradice. „T. G. Masaryk ve své knize Otázka sociální polemizuje s Marxem a přitom kritizuje volný trh z mravní pozice,“ řekl Rupnik.

V kritické pasáži svého vystoupení označil Jacques Rupnik pomoc Evropské unie Irsku za absurdní, pokud jsou zachovány tamní nízké korporátní daně. Pokud velké soukromé korporace přijaly veřejnou pomoc a potom kritizují veřejné dluhy, je to v podstatě nestydaté. Ratingové agentury v tom sehrávají obzvlášť špinavou úlohu. Například podle dnešních zpráv aktuálně snížily rating Tuniska – v důsledku pádu tamního diktátora. Myšlenky demokracie a trhu mají souvislosti, které nejsou vždy očividné a jednoduché.

Tržní hospodářství vs. tržní společnost
„Hospodářská krize nutí Evropany přemýšlet o koordinaci fiskálních politik. Také potřebné reformy sociálního státu se musejí odehrávat v evropském rámci,“ míní Rupnik, „přitom ale nebude snadné najít konsenzus. Společné východisko Evropanů přitom zní: tržní hospodářství ano, tržní společnost ne.“

Obranu sociálních hodnot vidí Jacques Rupnik v odmítnutí politiky strachu (z krize nebo z takzvané řecké cesty), politiky redukované na účetnictví (rozhodnutí jsou hodnocená především podle vlivu na HDP nebo na výši dluhu) a také urychlovaných, zdánlivě urgentních rozhodnutí.

V devatenáctém století hájila pravice status quo a levice byla stranou pohybu. Od osmdesátých let dvacátého století se ale stranou pohybu stává pravice. Levice by podle Rupnika rozhodně neměla být konzervativní a snažit se jen o zpomalení postupné likvidace sociálních výdobytků. „Pojem reforma, kdysi doména demokratické levice – srovnejme Leninovu kritiku reformismu – je diskreditován ztotožněním s asociálními neoliberálními změnami,“ řekl Rupnik.

Evropskou zkušenost shrnuje Jacques Rupnik tak, že neplatí jednoduché poučky, dogmata ani příčinné vazby.

Koho pustíme mezi sebe
V závěrečné debatě za účasti publika se poněkud diferencovaly názory panelistů na zneužívání sociálních dávek. Jacques Rupnik upozornil, že i pravicoví populisté mohou chránit pečovatelský stát, ale jen pro „naše lidi“.

Tereza Stöckelová varovala před hrozbou, že mezi „nás“ nebudou postupně zahrnováni Romové, bezdomovci a chudí lidé vůbec – zcela bez ohledu na národnost a státní občanství. „Takzvané zneužívání sociálních dávek není skutečný problém,“ prohlásila Stöckelová, „to je čistě pravicový diskurs, pro mě nepřijatelný. ‚Nepřizpůsobivost‘ je v podstatě kladná společenská hodnota. Její odmítání umožnilo, aby v Německu ve třicátých letech minulého století převládl nacismus.“

Podle Pavla Mertlíka je zneužívání sociálních dávek velký problém, protože diskredituje myšlenku sociálního státu. Patří k tomu nejrůznější práce načerno, zapsaní studenti požívající studentské výhody, kteří ale do školy nechodí, a podobně. Stejná nemravnost jsou daňové úniky a nízké sociální pojistné naprosté většiny osob samostatně výdělečně činných.

Bohuslav Sobotka zaujal méně vyhraněné stanovisko. Řekl, že je nutno mluvit o zneužívání sociálních dávek, ale i o daňových únicích. „Zneužívání dávek není úplně virtuální problém, ale podle mě je do značné míry nafukován. Používá se jako strašák. Jestli je některá dávka třeba v jednom procentu případů zneužívána, tak to nemůže být argument pro její zrušení,“ uzavřel Sobotka.

Pokud se institutu CESTA podaří navázat zejména co do výběru přednášejících, jejich kvalifikace a konkrétní připravenosti na tuto diskusi i dále, pak jeho přínos českému „veřejnému prostoru" k šíření myšlenek a tříbení názorů bude nesporný.


A co si myslíte vy? Diskuse (25 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Miroslav Novák - Praha 9

Úterý, 18.Ledna 2011, 21:33:25

Jenom jsem zvědavý, jestli se budou myšlenky nového "institutu" dostávat do médií stejně tak často, jako myšlenky Liberálního institutu. Ten má totiž mnohem více bohatých sponzorů. A to se těžko změní...

Martin Mistrík - Biolog, Olomouc

Nekrmte lidi! Úterý, 18.Ledna 2011, 22:55:34

Rád bych si dovolil jedno podobenství, které formuje můj názor na myšlenku sociálního státu. V roce 1999 jsem byl cestovatelem po Novém Zélandě a navštívil jsem oblast hor na jižním ostrově, kde žije papoušek Nestor kea. Keové jsou opravdu super a já sám, coby milovník papoušků, jsem se nechal uhranout těmito tvory. A u veliké cedule DO NOT FEED KEAS! jsem jim dával i to poslední co jsem našel v báglu. No a pak přišel jakýsi chlapík a začal mi vyčítat to krmení a já, že co má jako být, že Keové jsou rádi, že jim něco dám – že jim vlastně dobře činím. A on se mě zeptal jestli je přijdu nakrmit i v zimě.

Se sociálním státem se to má do značné míry stejně. Přišla zima (krize) a najednou nikdo nechce krmit navyklé papoušky.

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Pro MM Středa, 19.Ledna 2011, 03:56:8

To já jsem pravidelným cestovatelem u nás po vsi. Tam ptáčky krmíme jenom v zimě a celoročně nosíme jídlo do zvířecího útulku

A paní Moudrá, která ho vede, ho rozdává zvířátkům, která si ho z nejrůznějších důvodů nemohou získat sama. Jsou nemocná, zraněná, moc mladá či moc stará a tak

Paní Moudrá také používá různá podobenství o tvorech a systémech přírodních či sociálních

Ale fakt je, že není biolog …

Martin Mistrík - Biolog, Olomouc

Paní Moudrá vs sociální stát Středa, 19.Ledna 2011, 07:39:49

Já přeci nemluvil o zraněných papoušcích. A o tom je celá moje výhrada. Svým způsobem si totiž sociální péči zasloužíme všichni, přesně v duchu, jako že nikdo není zdravý je jen špatná diagnóza. Paní Moudrá jistě provádí svou dobročinnost s rozumem, kterého je státní kolos jen těžko schopen. Pochybuji, že na dluh kupuje krmení a krmí všechno co se hýbe - třeba labutě co pak neodtáhnou do tepla jak by měly, protože samou péčí zlenivěly.

Mimochodem, že zrovna Vy – podnikatel (v našich končinách slovo téměř rovnající se urážce) se navážíte do mé profese…

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Středa, 19.Ledna 2011, 11:36:36

Pane Mistríku, kde jste sebral, že se pan Molnár naváží do Vaší profese? Spíš chtěl asi naznačit, že otázku sociálního státu nelze řešit s pomocí zavádějících biologizujících metafor.

Luděk Ševčík - OSVČ

Středa, 19.Ledna 2011, 11:44:48

Pane Mistrík, tady ale jde spíš o to, co vyslovil pan Sobotka - "Jestli je některá dávka třeba v jednom procentu případů zneužívána, tak to nemůže být argument pro její zrušení,“ uzavřel Sobotka." Slyšel jsem v rádiu pořad, kde bylo řečeno, že zneužíváni nemocenských dávek stojí ročně okolo 100 milionů korun. Co to je v celé republice za cifru? Vždyť to je jen 1/35 toho, co chystali pánové jako malou domů z MŽP! Pokud přistoupíme na rétoriku ve smyslu, když se v sociálních dávkách podvádí, je třeba je zrušit, pak musíme říci i b) když se krade na ministerstvech, je třeba je zrušit! Pak ty druhé hned, tam se krade víc.

Martin Mistrík - Biolog, Olomouc

ad MŠ ad LŠ Středa, 19.Ledna 2011, 13:54:37

Pane Škabraho, pomiňme, že má profese má ve vztahu k diskutovanému pramalý význam. Pokud pan Molnár myslel svoji narážku tak ji interpretujete, pak jsem reagoval neadekvátně a omlouvám se za to. Obávám se však, že oním dobře umístěným připomenutím mé biologické profese (téměř se chce napsat orientace) chtěl pan Molnár jen zdiskreditovat můj názor na věc. Nebylo by to poprvé, již jednou jsem musel v jiné diskusi na DR čelit podobnému výpadu, kde jiný diskutující nezapomněl doplnit i zmínku jak oblíbená byla biologie za nacistů.

Ad zneužívání dávek:
Jedna věc je zneužívat dávky ve smyslu porušení zákona a druhá věc je zneužívat dávky na které mám sice právo, ale které ve skutečnosti nepotřebuji. Ty ovšem pan Sobotka nezapočítal a ty patří ke stěžejním problémům celosvětově krachujícího konceptu sociálního státu. Přitom i ti největší boháči neváhají a o kdejakou dávěčku, pokud mají možnost, požádají – ať už mluvíme o pastelkovném, jednorázové dávce důchodcům či o pověstném receptu na paralen.

Miroslav Novák - Praha 9

Středa, 19.Ledna 2011, 16:40:47

Pan Mistrík se zřejmě nechal zmást propagandou našich médií. Sociální dávky jsou v současné krizi zcela marginálním problémem, a to kdekoli na světě. Doporučuji mu více přemýšlet při sledování televice, četbě MFDnes resp. poslechu našich vládních představitelů.

Tomáš Tožička - Duchcov

Krach sociálního státu Středa, 19.Ledna 2011, 17:02:6

Sociální stát krachuje, protože bohatí kradou čím dál víc. Elementary...
Stovky miliard mizející v daňových rájích s požehnáním vlády, nadhodnocené státní zakázky, atd. Už je trapné to omílat pořád dokola.
Sociální dávky skutečně nejsou tím, co by položilo sociální stát. Ale každý miliónek se hodí nějakému kamarádíčkovi, který pustí něco straničce. Všechny ekonomicky rozvinuté státy přerozdělují skoro stejně, jen se liší v tom, komu ty peníze dávají. No a Češi si teď moudře zvolili partičku, která přerozděluje více do kapes nejbohatších, než chudákům... Smutné je, že na to doplácíme všichni. Zatímco chudáci utrácí tady, ti nejbohatší své peníze odvádí jinam a ve spekulacích ještě poškozují ekonomiku.

Zdeněk Jehlička - Praha

průzkum v The Guardian Středa, 19.Ledna 2011, 21:55:29

Tereza Stöckelová zmínila zajímavý výzkum britského veřeného mínění, který vyšel v The Guardian a který v podstatě potvrzuje tušené. Britové jsou po vládě Blaira s Brownem více konzervativní než po vládě Margaret Thatcherové. Skvělý úspěch "new labour"! To co nedokázala železná lady, dokázali hoši z nové levice s maskou kapitalismu s lidskou tváří, pod kterou se neoliberalismus přece jen lépe prodá. Britové jsou sice frustrováni narůstající společenskou nerovností, další privatizací veřeného a dopady krize obecně, zdráhají se však uvažovat v kategoriích redistribuce a mimo rámec systému (studentské nepokoje budiž čestnou výjímkou Blairem snad neposkvrněné mládeže). Zpětně tak lze paradoxně jen ocenit bystrost Thatcherové, která Blaira v začátcích podpořila a uklidňovala vyšší třídu a dát za pravdu slovům kapely Chumbawamba: new labour are old conservatives. A jelikož slova mají své konotace, nelze se domnívat, že když levice začne mluvit o "nezbytných" reformách sociálního státu, bude se v hegemonním neoliberálním diskurzu myslet něco jiného, než jeho oslabení, i když jen pozvolné, malé, vskutku jen to nezbytné...A když snad myslíme něco jiného, proč to neuchopit též jazykově jinak?

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Pro MM Čtvrtek, 20.Ledna 2011, 01:20:5

Pane Mistríku, tak já se přiznávám. Trpím úchylkou. Mám úctu k profesionalitě

Když něco napíše biolog (filozof, zoolog, politolog, psycholog, humanitní pavědec …), zajímá mne, co on vidí v realitě jiného či jinak než já. Zda a jaké nové poznání přidává k tomu mému

U Vašeho textu mne zaujalo, že (jako biolog) krmíte papoušky v létě. I napadlo mne, že třeba v biologii existuje koncepce (směr, názorový proud) doporučující krmit ty, kteří žijí v hojnosti. Ne ty mající nedostatek

To by bylo vskutku zdařilé podobenství a paní Moudrou by asi rozhodilo

Nebo je to i tak, jak píše pan Škabraha …

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Nejen pro MM Čtvrtek, 20.Ledna 2011, 01:38:57

Cenná přiznání Kamila Jankovského

Z rozhovoru ministra pro místní rozvoj, Lidové noviny:

LN Na veřejné zakázky se ročně vydá 630 miliard korun. Kolik odhadujete, že z těch peněz odteče bokem?

Teď jsem viděl odhad, myslím, že od Transparency International, sedm až patnáct procent. No, pokud budeme předpokládat, že zmizí do deseti procent, bylo by to 50, 60 miliard.

LN A nedává taková cifra váhu argumentu levice, že vlastně není třeba tolik šetřit, že by stačilo zastavit krádeže ve veřejných financích?

Jistěže ano. My se snažíme definovat místa, kde z veřejných zakázek nejvíc teče, a potom je zákonem ošetřit.

Zdroj:
http://www.lidovky.cz/z-verejnych-zakazek-odtece-rocne-bokem-az-60-miliard-priznava-ministr-1i2-/ln_domov.asp?c=A110116_192947_ln_domov_pks


Martin Mistrík - Biolog, Olomouc

ad BM a pak hned k tématu Čtvrtek, 20.Ledna 2011, 07:27:15

Pane Molnáre, bylo mi tehdy dvacet. Nebyl jsem biologem, byl jsem kluk co se řídil srdcem. Udělal jsem blbost, uznal jsem ji poučil se a navíc se o poučení podělil. Můžete mne tady obviňovat z neprofesionality jak chcete, sociální stát je mrtvý kůň a toto přesvědčení jsem nenabyl z propagandy na MF Dnes (kterou nečtu), ale paradoxně z propagandy zde na DR. V poslední době zde slyším jen starou známou písničku – že krach sociálního státu není dán chybným konceptem, to jen my byli málo důslední. Klasický argument všech fundamentalistů. Toto přesvědčení pak generuje takové šílenosti jako stalinistické výzvy ku zrušení soukromého vlastnictví, které jsou k mému zděšení na DR většinově odkývány. Chápu pana Bělohradského a Pehe, že tvrdošíjně kopou mrtvého koně ostruhami. Spojili se sociálním státem svoje kariéry a nezbývá jim než bojovat až do konce. Sám nemám radost z toho, že sociální stát padl, mám však dost profesionální erudice na to abych poznal, že na mrtvém koni se nedá jezdit. Jsem zvědav kdy si místní intelektuální předvoj uvědomí to samé a začne konečně předkládat alternativní řešení.

Současný koncept sociálního státu:
- všude na světě vede k obrovským schodkům v rozpočtech
- všude na světě odklání lidí od demokratické levice
- všude odnaučuje lidi zodpovědnosti a samostatnosti
- všude nekontrolovatelně posiluje vliv státu a nepřímo tak podporuje korupci

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

ad MM Čtvrtek, 20.Ledna 2011, 08:28:18

Je možné, že se tu občas objeví výzva ke zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků, což není totéž jako výzva ke zrušení soukromého vlastnictví vůbec. A hlavně se to tu podle mě neobjevuje většinově, já si ničeho takového nejsem vědom.
Lidé jako Pehe nebo Špidla mluví o reformě sociálního státu, co je na tom fundamentalistického?

Mohl byste podložit nějakým ekonomickým argumentem to, že SS vede k obrovským schodkům v rozpočtech? (Podle mě nemohl, pominu-li neoliberální propagandu.) To měly USA tak silný sociální stát, že mají takový superdluh? Nebo Irsko třeba?

Neodklání lidi od levice spíš to, že je defenzívní a nedokáže svoji agendu hájit, stává se příliš establišmentovou?

To o té zodpovědnosti je ideologické klišé nic víc. Být zodpovědný vůči čemu? Třeba vůči vlastní rodině? Takže třeba krást, když nebudou jiné prostředky na obživu.

S vlivem státu je to opravdu problém. Ale zdaleka se to netýká jen sociálních opatření, problém nejsou sociální opatření ale všeobecný lobbismus a klientelismus.

Zdeněk Jehlička - Praha

ad MM Čtvrtek, 20.Ledna 2011, 09:46:18

Pan Mistrík k současnému konceptu sociálního státu napsal:

- všude na světě vede k obrovským schodkům v rozpočtech

v podstatě odpověděl otázkou k USA již pan Škabraha. Ono zase není tak těžké nasekat u státu dluh (viz. sanace bank, které se ještě v začátku krize plazily před státem po kolenou, jen aby proboha pustil, podobně dnes Irsko se svou dumpingovou korporátní daní 12,5% před EU) a pak otočit a hrozně se divit: státe ty jsi zadlužený! No to je třeba tě zreformovat a pěkně odtučnit! Privatizace zisku, socializace ztrát je asi to nejtrefnější vysvětlení současných schodků za situace podsekávání státních příjmů.

- všude na světě odklání lidí od demokratické levice

nevím, zda lze na základě voleb vyhrávaných s pomocí PR agentur, virálů, strachu a lží usuzovat na to, že se lidé odklánějí od demokratické levice. Pokud považujeme sociální stát za kompromis mezi práci a kapitálem, a pokud selhává ve prospěch kapitálu, je třeba, aby se levice opět aktivně chopila tématu práce. Protože, a to je pravda, neoliberálními tématy pravici neporazí a potenciální voliče nepřesvědčí.

- všude odnaučuje lidi zodpovědnosti a samostatnosti

není to spíš tak, že sociální stát, který emancipuje od nutnosti a zajišťuje podíl na vyprodukovaném důchodu, lidi spíše osamostatňuje v jejich rozhodování? Vede k člověku sebevědomějšímu a rozvíjí jeho občanství. Oblíbená floskule o zneužívání dávek neobstojí, neboť neospravedlňuje ani likvidaci dávky, natož likvidaci sociálního státu jako takového.

- všude nekontrolovatelně posiluje vliv státu a nepřímo tak podporuje korupci

co je stát jiného než my! Není žádný stát mimo naše občanství k němu. A korupce? Ano, jen jiný druh privatizace. Neboť jak říkal Tony Benn: nezáleží na vlastnictví, ale na řízení.

Nevím, kde všude mimo Nový Zéland pan Mistrík cestoval, "všude na světě" ale určitě nebyl.

Luděk Ševčík - OSVČ

Čtvrtek, 20.Ledna 2011, 10:47:29

Pane Mistrík jen krátce, správné znění vaše tvrzení mělo být - "Všude na světě pravicoví ideologové říkají že sociální stát je ....." . A je opravdu k smíchu tvrzení, že třeba pan Bělohradský spojil se sociálním státem svou kariéru. Kdyby byl opravdu takový karierista, tak by psal podobné nesmysly jako vy a byl by za to bohatě honorován. Když může u pravice dělat kariéru jako ekonom můj jmenovec a jako ideolog Joch, tak mezi těmito "veličinami" by pan Bělohradský byl králem.

Oto Novotný - politický analytik

Jak je to se zadlužením sociálního státu? Čtvrtek, 20.Ledna 2011, 13:51:8

Neoliberální proces privatizace sociálního státu postupuje v logicky navazujících fázích.
Fáze 1: Hlavním hrdinou tvorby společenského bohatství a hospodářské prosperity je soukromý podnikatel, je proto třeba primárně podporovat soukromé podnikatele, a to nejlépe snižováním firemních daní, tolerováním nejrůznějších forem „daňové optimalizace“,
a dokonce převáděním daní do tzv. daňových rájů. Fáze 2: Snižováním daní dochází k snižování příjmů na financování veřejných služeb. Pokud chce ovšem stát udržet veřejné služby v kvalitním chodu (tzn. udržet sociální konsensus), musí si peníze půjčovat; řečeno jinak - musí se zadlužovat. Fáze 3: Když zadlužení dosáhne určité psychologicky působivé hranice, spustí se povyk o riziku krachu veřejných financí a přistoupí se k jejich tzv. konsolidaci. Systém veřejných politik se prohlásí za příliš štědrý (lidé si žijí nad poměry), málo adresný, zneužívaný a sociální výdaje se seškrtají. Odehrává-li se to navíc v čase finanční a hospodářské krize, výběr daní se ještě přibrzdí s nejasným příslibem, že to obnoví hospodářský růst, resp. zvýší daňové výnosy a veřejné výdaje v budoucnosti. Fáze 4: Pokud dojde k hospodářskému růstu, bude se to vykládat jako důsledek předchozího snížení daní firmám, takže daně se nezvýší, dokonce se možná ještě sníží, veřejné výdaje budou v lepším případě stagnovat a kvalita veřejných služeb dále upadat. Pokud naopak k hospodářskému růstu nedojde, výběr daní se nezvýší už ani náhodou a na veřejné služby to bude mít stejný negativní dopad. Fáze 5: Protože z tohoto začarovaného kruhu nelze vystoupit, stagnace či omezování veřejných výdajů bude pokračovat, veřejné služby se budou nadále zhoršovat. Neoliberálové nakonec prohlásí celý systém veřejných služeb za zcela neefektivní a vznesou požadavek na jejich privatizaci (veřejné školství, zdravotnictví, státem garantované důchody….). Do toho se ještě vpálí neoliberální mantra „velký stát=mnoho byrokracie, nejlepší stát je minimální stát,“ „tvrdá fakta“ o „nepříznivém“ demografickém vývoji populace a je vymalováno. Nastává soumrak sociálního státu. V Česku pak kromě tohoto začarovaného kruhu zadlužování působí enormně bující korupce, která z veřejných systémů odvádí vůbec nejvíce peněz (snad ještě více než špatné nastavené daně).

František Jonáš - Třebíč

sociální stát a nebo stát vůbec.... Čtvrtek, 20.Ledna 2011, 18:16:58

Otázka je taky zda nezrušit stát vůbec, současný stát po tzv. reformě veřejné správy prakticky přišel o státní správu a odpovědnost. Jaká by měla být opravdu funkce státu v tak masivní vědeckotechnické revoluci se vším tím vývojem automatizace, robotizace a digitalizace??? Zatím úlohu současných států v součinnosti s národními bankami je na jedné straně vyrábět dluh a tisknout ničím nekryté papírky, peníze a na straně druhé z fiktivních peněz směrem k soukromým osobám transformovat peníze pro soukromníky na peníze nezatížené dluhem a to vždy ještě provází už téměř systémová záležitost ..korupce.. Dluhy zvýšené o korupci nechat lůze, tedy na státu na veřejnosti a těmi dluhy pak strašit občany.

Proč až na vyjímky jsou všude schodky a dluhy?? Není to také tím, že jsou špatně nastavené ceny a hodnotová měřítka, v globalizovaném světě tak nějak globálně??? Než však diskutovat o konci sociálního státu je třeba taky dát na přetřes zda není na čase reformovat systém a nebo ho úplně změnit. Vždyť dlouhodobě a ve všech státech OECD přece jsou takové dluhy, že to zaráží a kdysi náš vzor USA mají dokonce dluh na obyvatele 4000000 Kč na hlavu a to je prý nejkapitalističtější země mezi kapitalistickými??? To ani pokračovatel SSSR a ideologicky poražená velmoc s pokračovatelem velkostátu nyní kapitalistického Ruska nemá tolik dluhů po téměř 90 leté devastaci, jak se říká...Nebo je to tím, že Rusko nemá tolik nositelů Nobelových cen za ekonomii jako USA?

Jinak náš stát, tedy Česko je spíše než sociální stát , státem klientelistickým a sociálno je tak nějak individuální věc, kde je každý si odpověden za to, kolik ze společného nějak uloupl či uloupne.. K tomu a dalším věcem zakládat levicový institut třeba CESTA je hezké, ale vše v této zemi je jakoby se dělal účet bez hostinského a ještě se v hospodě pro jistotu , před účtováním zhasíná, kdyby náhodou dorazil.

Na vše co nějak neštimuje se udělá komise nebo státní fond. Pro Česko , které není ani tak velké, založme Státní fond Česko a zrušme stát, bez toho už stát defakto není, tak se netrapme s přívlastky sociální nebo jiný a buď me univerzálně fondovým a komisním útvarem.

Jen mi skoro udivuje, že se nemluvilo na CESTA, jak je to s tím kapitalismem a o kapitalismu a jeho limitech vůbec a změně systémů řízení společnosti a společností. To všechno a již 20 let řeší a přednáší se na MDA, stačí se jen kouknout na 20 let přednášek dozadu, také levicového a středo-levicového institutu, který pro větší akceptovatelnost z D dělnického udělal se D demokratické, ale asi to nepomohlo a nebylo akceptováno. Může být, že CESTA se může právě stát zase něčím jako komise s rozměrem institutu.

Martin Mistrík - Biolog, Olomouc

ad diskuse Čtvrtek, 20.Ledna 2011, 21:57:45

No až na Františka Jonáše jste se na mne vrhli jak smečka psů na raněného kolouška. Pan politický analytik Novotný ten má zcela jasno o tom kde sídlí ďábel. Jeho černo-bílé vidění světa mu až závidím.Upřímně pane Novotný, opravdu věříte tomu, že přistřižením křidýlek různým šibalům co převádí svůj pochybně nabytý majetek na Kajmanské ostrovy by se vyřešili státní deficity Řecku, Španělsku, Anglii, Německu a vůbec všude kde se rozhlédnete?

Pan Škabraha vytáhl jako argument dluh Spojených států s podsunutým tvrzením že USA jsou opakem sociálního státu. Inu budiž, ovšem pokud se pan Jehlička odvažuje tvrdit, že posílení státu vede k posílení svobody (má reakce viz citát na konec) tak já klidně prohlašuji, že USA jsou sociálním státem minimálně od doby Lyndona Johnsona, spíš však už od Rooseveltova new dealu (s nepatrným výkyvem „doprava“ za Regana a Bushe).

Bohužel diskutující co se tolik ohrazují proti mé snaze vidět posvátnou krávu kritickýma očima mají zásadní problém ve své argumentaci (neříkám, že vždy milné) – tedy dva problémy. Za prvé, v neschopnosti oddělit od obecné problematiky krachujícího sociálního státu specifické problémy Česka, které se z čecháčkovsko-bolševického temna bude vzpamatovávat ještě alespoň dalších dvacet roků (v této souvislosti mi dochází proč vlastně Mojžíš musel vláčet židy po poušti celých 40let ;) ).
Druhým problémem je obecná neochota levicových intelektuálů uznat, že to co sice fungovalo v 80tých letech, nemusí zákonitě fungovat dnes. Bohužel, příliš mnoho se změnilo; Ekologické problémy, surovinové problémy, energetické problémy, problémy s přistěhovalci, problémy s konzumeristickým hédonismem, raketově rostoucími náklady na zdravotní péči, demografický problém atd. – na tyto věci nebyl původní koncept sociálního státu přeci vůbec stavěný. Nemyslím si, že nějaká reforma tohoto konceptu postačí…

Na závěr si dovolím citát od Friedricha Hayeka, speciálně pro pana Jehličku, převzatý z knihy vlastnictví a svoboda od Richarda Pipese:

„za prvé, lidé se obvykle neshodnou na více než hrstce společných úkolů. Za druhé, aby byla vláda demokratická, musí být konsensuální. Za třetí, demokratická vláda je tudíž možná jen tehdy, když stát omezí své aktivity na těch několik, na nichž se lidé mohou shodnout. A za čtvrté, aspiruje-li stát proto na převzetí dalších důležitých funkcí, zjistí, že tak může učinit jen donucením, a svoboda i demokracie budou zničeny“

Zdeněk Jehlička - Praha

ad MM Pátek, 21.Ledna 2011, 01:48:42

Děkuji panu Mistríkovi za tu nečekanou čest, může mi však ocitovat z mého příspěvku, kde přesně se "odvažuji tvrdit, že posílení státu vede k posílení svobody"? Ono je tam napsáno přece jen něco jiného, že pane Mistríku?

I když chápu, že přes Hayeka to někomu může splývat v jedno, nemělo by se takto mylné (pro Vás milné) zhodnocení přečteného stát ani biologovi. Jak pak můžeme chtít, aby se s takových přístupem vyřešily (pro Vás vyřešili) státní deficity?

A na závěr ještě jedno malé pošťouchnutí: sociální stát (o ty hrůzo) opravdu považuji za dosavadní civilizační maximu (i když nejsem Fukuyama, abych mluvil o konci dějin). Ano, pane Mistríku, je to velkorysý projekt pro velkorysé lidi!

A ještě k Hayekovi: jaký konsensuální zájem čekáte že bude mezi učitelem a žákem, rodičem a dítětem, zaměstnavatelem a zaměstnancem...?

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

k diskuzi Pátek, 21.Ledna 2011, 03:59:37

Pane Mistríku, tak jsme si problém „krmení papoušků“ vyjasnili.

Nyní si i já dovolím pár stručných (a tedy i zjednodušených) poznámek přímo k sociálnímu státu

Jako sociální chápu ten stát, jehož jednou z funkcí je zajištění podmínek pro slušný (důstojný, lidský?) život i těch občanů, kteří si je z nejrůznějších důvodů (nemoc, invalidita, nezaměstnanost, stáří …) nejsou schopni zajistit sami

Pojetí (koncepcí, definic) sociálního státu je samozřejmě více a každé z nich je jistě kritizovatelné. Pokud tedy máte výhrady vůči pojetí mému, předložte, prosím, pojetí své - ať si tentokrát rozumíme

Pro mne je potřeba sociálního státu podmíněna především humanistickým viděním světa. Je pro mne zkrátka nepřijatelné, aby v jednom státě (v jedné společnosti) mohli žít vedle sebe lidé v dostatku (nadbytku) a lidé v bídě a v nouzi

Nevidím (zatím) jiný důvod pro omezování sociálního státu ve vyspělých zemích než ten, že je v zájmu nemnohých bohatnout i na úkor prostředků zajišťujících jeho fungování. V zásadě totiž, podle mne, platí, že ať jsou problémy společnosti (ekologické, surovinové, demografické …) jakékoliv, lze je redistribucí prostředků řešit tak, aby byl sociální stát zachován

A to koneckonců i proto, aby byl udržen sociální smír, aby byla společnost stabilní a každý z nás se mohl seberealizovat (třeba i podnikat)

Jenže, přiznávám, mám vážnou pochybnost o možnosti zachovat trvalý sociální stát v podmínkách společnosti postavené na honbě za ziskem. Generuje totiž příliš mocnou skupinu těch, v jejichž zájmu sociální stát (za určitých podmínek, v určitém stádiu vývoje) není

Možnost gruntovního řešení tak vidím až za hranicemi kapitalismu. Někde v konturách vizí Marxe

Tož tak …

František Jonáš - Třebíč

sociální stát a nebo stát vůbec.... Pátek, 21.Ledna 2011, 04:55:17

František Jonáš - Třebíč

sociální stát a nebo stát vůbec.... Pátek, 21.Ledna 2011, 04:51:24

Smazat

No myslím, že tu je docela zajímavá diskuse, ale....otázka už přestává stát, zda stát sociální a nebo nějaký jiný. On prostě u nás stát přestává plnit své funkce a stává se z něj podivný propletenec samospráv místních a regionálních , centrálních úřadů jako ministerstva a Hradní establishment, kde často poslední instancí je Ústavní soud a občané a ombudsman se nestačí divit. Všude je slyšet slovo korupce a nejen slyšet. Kde a co je státní správa?? Kde a co je spravedlnost a justice a do toho se skupina intelektuálů a nejvyšších členů ČSSD má bavit o tom jestli má být stát sociální?? Jistě je to třeba s přesahem i mimo Českou kotlinu, ale??? Snad bychom měli řešit věci domácí, taky.

Vyprázdnění ČSSD musí být opravdu veliké i v teoretické rovině, nebot ČSSD by neměla diskutovat, ale předkládat má totiž ve svém názvu sociální. Může ho však také změnit jako D z dělnická na demokratickou, tak S se může změnit třeba na státní nebo středová, aby to nebylo zavádějící. Ve stanovách se sice ČSSD hlásí k evropskému socialismu, ale kdo by se namáhal dodržovat stanovy.
Jinak může se stát, že časem ODS bude dělat také semináře o sociálním státu. Náš stát je ukázkou, kam až může dovést systém státu fenomén volného trhu aplikovaný všude a na všechno. Jen mne napadá k čemu jsou ministerstva se svými stovkami zaměstnanců a k čemu jsou i další instituce, když stačí mít větší nabídku, přeci ne???

Na závěr se říkává , že stát jsme my, ale jak se tak bavím s lidmi, tak už stát jsou zase ONI. A klíče zase tak nezrezivěly a může být , že se klíče už se místo klíčů použije něco jiného.

V této době džungle přestává už být skoro nálada na myšlenky a filosofii vůbec, ale když si institut bude chtít filosofovat může , proč ne je tu ještě demokratura v kulisách demokracie.

Martin Mistrík - Biolog, Olomouc

ad diskuse Pátek, 21.Ledna 2011, 07:32:54

Pane Molnáre,
v podstatě nemám žádnou lepší vizi zajištění sociálně altruistické společnosti než tu, kterou navrhujete. Jen ta míra je problém. Poukazuji totiž na fakt, že tak jak je v současnosti systém nastaven hrozí jeho kolaps s velmi závažnými následky. Pokud se vrátím k Vašemu podobenství: paní (ne)Moudrá je bohužel zadlužená až po uši a jestli něco zásadně ve svém životě nezmění tak za chvíli ji vše zabaví exekutor - kdo se pak bude starat o nemocná zvířátka? Řešení ať jde ve jménu trpících zvířátek něco zabavit místnímu vesnickému podnikateli mi nepřijde úplně správné. I kdyby se jí to díky jeho bezbřehému altruismu náhodou povedlo, bylo by totiž jen dočasné. Zvířátek je stále více a mají stále větší nároky.

Pro pana Jehličku, který má asi problém rozumět slovům co sám napsal, cituji jeho tvrzení:

„není to spíš tak, že sociální stát, který emancipuje od nutnosti a zajišťuje podíl na vyprodukovaném důchodu, lidi spíše osamostatňuje v jejich rozhodování?“

Nevím jak jinak si tuto větu vyložit než, že dochází k posílení svobody (nebo se osamostatnění v rozhodování nerovná svobodě?). Problém je, že tuto tezi považuji za problematickou, třebaže se zdá logická (Mimochodem, pan Štern tuto myšlenku, v paralelním textu zde na DR, rozvádí ještě více do hloubky a mluví přímo o posílení svobody). Faktem je, že emancipace od nutnosti a jakékoliv přehnané zajišťování může vést i k opaku než osvobození člověka. Hrozí totiž, že vše nakonec začne být nařízeno befelem a ze společnosti se stane ku kolapsu náchylná masa líných a navyknutých papoušků – a kruh se uzavřel…

Oto Novotný - politický analytik

ad pan Mistrik Pátek, 21.Ledna 2011, 10:03:8

Pane Mistriku, samozřejmě, že problém zadlužení sociálního státu nelze řešit jen potlačováním korupce, ale je to velmi důležitý moment, protože možná ještě více než špatně nastavená daňová soustava, umožňuje ohromné ztráty z veřejných systémů. A řešení korupce má mnoho pater: od nastavení nekorupčního systému veřejných zakázek, přes regulaci lobbingu, přijetí a uplatňování zákona o státní službě, financování politických stran, regulace odměn politiků v dozorčích radách,….., až třeba i k vnitřním normám politických stran. Ovšem druhou příčinou vytváření dluhů je opravdu špatně nastavená daňová soustava a nesmyslná tendence snižovat daně pod neoliberální fikcí, že nižší daně povzbuzují růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost. To je ideologie hlásaná kněžími neoliberalismu, ale nikoli realita. Žádná logická determinovanost růstu a konkurenceschopnosti nižšími daněmi nebyla empiricky prokázána, tedy alespoň ne tak, že ji lze povýšit na obecné pravidlo, i kdyby se za to dávala Nobelova cena. Někdy tohle opatření působí kladně jindy ne, ale hlavně příčiny růstu a konkurenceschopnosti jsou mnohem košatější. Jde o to, jak je onen ekonomický růst stimulován – to je zase komplex opatření, ve kterých asi nejdůležitější roli budou hrát investice do kvalitativních faktorů růstu (vzdělání, vědy technologické modernizace, ale i obrana a rozvíjení akademické svobody… atd.) Takže udržet a rozvíjet sociální stát předpokládá všímat si mnoha věcí, zkoušet, kombinovat, analyzovat a nedělat politiku pouze podle nadoblačných ideologických souřadnic pana Hayeka, anebo pana Marxe. Jakkoli ten první nesahá tomu druhému ani po kotníky, a protože ten druhý zůstává alespoň v něčem stále výzvou. (Např. že emancipace od nutnosti je cesta ke svobodě, což pan Mistrik zpochybňuje.) Tohle říkám přesto, že mě moc nepřesvědčuje ta levičácká rezignace, že dnes nemůžeme dělat dobrou politiku pro udržení a rozvíjení sociálního státu a musíme přemýšlet tzv. „antisystémově“ a „zničit kapitalismus“, tedy jít za (!) sociální stát. V řadě zemí takovou politiku dělají a docela to funguje. Emancipace od nutnosti, cesta ke svobodě je nekonečný proces lidského snažení….. a bez historické záruky.

Zdeněk Jehlička - Praha

ad diskuse Sobota, 22.Ledna 2011, 00:48:10

Oceňuji analýzu pana Novotného, nicméně dějinné procesy a jejich turbulence bez záruky obvykle jsou. To, co mi u současné levice chybí, a asi nebudu sám, je dlouhodobější vize. Jakýsi minimální (udržení dosavadních civilizačních výhod sociálního státu) a maximální program, který může být chápán ve smyslu dalšího rozvíjení individua. Je až paradoxní, že současná vysoká míra individualizace je důsledkem dlouhodobého působení sociálního státu!

Sociální stát je výsledkem sociálních bojů (na železničním viaduktu na Florenci byl dlouho načmárán výstižný nápis: práva vám nikdo nedá, práva si musíte vzít sami!). Je kompromisem mezi prací a kapitálem. A tak jako každý kompromis je časově podmíněn, dokud nedojde k přeskupení sil. Je spoluodpovědností levice, která tahá za kratší konec provazu, aby vychýlení ve prospěch kapitálu nebylo nezvratné. A bohužel její ostudou, pokud se občané její zásluhou sociálně posíleni staví proti ni.

A k panu Mistríkovi. Mé tvrzení, že "sociální stát, který emancipuje od nutnosti a zajišťuje podíl na vyprodukovaném důchodu, lidi spíše osamostatňuje v jejich rozhodování" a podtrhuji (zvlášť pro naši normalizační mentalitu), že stát jsme my, je přece něco jiného, než vaše zjednudušené "posílení státu vede k posílení svobody". Jakého státu a jaké svobody? I když chápu...Hayek! Když dva myslí totéž, není to totéž. A proto více promýšlet slova!

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.