Poučení z voleb pro SPÖ? Řešit lépe klima a překonat mediální blok

Autoři rakouského webu Kontrast.at rozebírají dvě z nejvážnějších slabin tamní sociální demokracie: pomyslné druhé housle, jež hraje u klimatických otázek zeleným, a nerovný přístup masmédií, které nadržují konkurenčním lidovcům.

C1a

Gerald Demmel

12.10.2019 09:35

Aktualizováno: 20.11.2019 23:58


Spoluautor: Thomas Hackl

Evropské progresivní myšlení

Screenshot-progressivepost

v Deníku Referendum


je projekt spolupráce našich novin s The Progressive Post, médiem Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS), volně navázané na PES – Stranu evropských socialistů. Českým členem FEPS je think tank Masarykova demokratická akademie. Prostřednictvím překladů z The Progressive Post budeme v Deníku Referendum představovat nejpodnětnější úvahy autorů promýšlejících vyhlídky a směřování evropské demokratické levice.

Rakousko si minulou neděli zvolilo novou sněmovnu. Vítězem volem je jednoznačně poslední lidovecký kancléř Sebastian Kurz, jehož ÖVP získala 37 procent hlasů. Kurzův bývalý koaliční partner, krajněpravicová FPÖ, přišel o deset procent hlasů a skončil na šestnácti procenty. Celkově ztratila koalice konzervativců a nacionalistů čtyři procenta. To je sice dobrá zpráva, mnozí však doufali v ještě větší pokles.

Obě strany si totiž prošly v minulých měsících četnými skandály. Ve skutečnosti pak sice část jejich voličů přešla k liberálům a část k zeleným – ti se dík všudypřítomnosti tématu klimatické spravedlnosti vrátili do parlamentu se čtrnácti procenty –, ne však k sociálním demokratům. Těm oslabení pravice ani téma klimatu nic nepřineslo. SPÖ získala pouze 21 procent hlasů.

Rakouské sociální demokraty vedla do letošních voleb Pamela Rendiová-Wagnerová. Vysněný triumf se ale nakonec nekonal. Foto archiv SPÖ

Příčiny nijak honosného výsledku Sociálnědemokratické strany Rakouska jsou komplexní. Zde se však budeme věnovat pouze dvěma jejich rovinám, které jsou pro budoucí fungování strany zásadní.

Klima: raději za kovářem než kováříčkem
Rakouská sociální demokracie brala vždy v posledních letech otázku klimatických změn vážně. Měla pro to i pragmatické důvody – téma ji přivádělo voliče, jelikož zelení nepřekonali v roce 2017 volební práh do sněmovny. Před letošními volbami se tak očekávalo, že část vlažnějších voličů sociálních demokratů k revitalizovaným zeleným vrátí. Ambicí SPÖ bylo alespoň část z skupiny, pro niž je téma změn klimatu klíčové, udržet.

To se uspokojivě bohužel nepodařilo. Ne, že by zde nebyla dobrá vůle. Klima bylo i dobře rozpracováno v programu. SPÖ prosazovala velký zelený investiční program, jakousi variantu Green New Dealu. Slibovala rozšíření veřejné dopravy i systému slev na ni, zavazovala se též k rozsáhlejší podpoře obnovitelných zdrojů energie.

Environmentální programy SPÖ a zelených se velmi podobaly. Potíž byla však (a stále je), že sociální demokraté nebyli vnímají jako hlavní strana ekologicky citlivé politiky, zatímco zelení ano. Voliči se tak rozhodli jít pomyslně namísto ke kováříčkovi ke kováři.

Otázkou, níž si musí sociální demokraté odpovědět, nyní je, jak posílit svoji kredibilitu v ekologických otázkách, nebo zda se raději nesoustředit na zcela jiná témata a nenechat klimatické pole zeleným.

Kam vane vítr doby, není obtížné říci. S Fridays for Future zažíváme největší mobilizaci mladých lidí za mnoho posledních let. Jako jeden z nejzávažnějších zdrojů obav do budoucna se přitom klimazměna týká i pracujících. Chce-li se stát sociální demokracie v budoucnu opět vůdčí silou, musí mít v otázkách ochrany životního prostředí jasno a být přesvědčivá.

Problém mediálního bloku
Dalším specificky rakouským problémem (i když nejen rakouským) je, že se sociální demokracii nedaří čím dál více dostat svá sdělení, svůj pohled na věci do médií. Hlavním důvodem je v Rakousku fakt, že konkurenční lidovecká ÖVP naopak získala ohromnou mediální moc. Odpočteme-li veřejnoprávní kanály, přísluší takřka všechny rakouské deníky a magazíny do středopravicového či konzervativního tábora. Tištěná média jsou buď vlastněna bankami a podnikateli, kteří ÖVP přejí, anebo závislá na reklamě od velkých podniků či od vlády.

ÖVP sama mluví o „kontrole sdělení“. V praxi to znamená, že novináři, šéfredaktoři a vydavatelé čelí každodenně enormnímu tlaku.

Není bez důvodu, že Evropské centrum pro svobodu tisku a médií vyzývalo k neutralizaci „orbánizace“ rakouských médií a k návratu k svobodnému kritickému informování, jež je esencí každé demokracie.

Již před volbami 2017 líčily noviny Sebastiana Kurze jako spasitelskou postavu a vedly soustavnou negativní kampaň proti SPÖ. Letos to přitom bylo podobné. Obraz pravého středu byl podáván jednorozměrně, a to jak v klasickém tisku, tak i v bulváru.

Každý drobný problém sociální demokracie byl naproti tomu rozpitváván, lídryně SPÖ vykreslována jako nekompetentní, k textům o SPÖ připojovány zesměšňující fotografie. Zprávy o ÖVP vyznívaly vždy pozitivně pro ni a byly doplněny perfektními fotkami.

Jestliže chce být rakouská sociální demokracie úspěšná, musí najít způsoby, jak oslovovat svoje dosavadní i potenciální stoupence účinně a bez popsané filtrace masmédii. Jednou z možností je vytvořit si vlastní úspěšné mediální kanály.


Z originálu Elections in Austria: climate crisis and media crisis vydaného v The Progressive Post přeložil a redakčně zpracoval PETR JEDLIČKA.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.