↗

Jasným vítězstvím pravicových lidovců (ÖVP) vedených exkancléřem Sebastianem Kurzem skončila v Rakousku jak hlavní, tak korespondenční část předčasných parlamentních voleb. Potvrdily to už konečné výsledky zveřejněné v závěru týdne. Lidovcům se podařilo získat o šest procent větší podíl hlasů než při minulých volbách v roce 2017. Se ziskem 37,5 procenta navíc překonali průměrné předvolební odhady o tři až pět procent.

Druhá skončila rakouská sociální demokracie SPÖ v čele s Pamelou Rendiovou-Wagnerovou. Zisk 21,2 procenta hlasů znamená pro SPÖ ztrátu 5,7 procenta oproti minulým volbám a historicky nejhorší výsledek, zcela však odpovídá volebním prognózám a potvrzuje trend, jež strana dlouhodobě řeší.

„Podpora rakouské sociální demokracie klesá již řadu let, děje se tak ale pozvolněji než v Německu, Francii či dalších evropských zemích (...) Lidovcům se po Kurzově nástupu podařilo úpadkový trend otočit a dnešní výsledky ukazují, že nešlo o krátkodobý výkyv. Sociální demokraté zatím něco podobného nedokázali. Starší voliči jim odcházejí k lidovcům a mladší k zeleným. Díky ziskům nad dvacet procent má ale SPÖ stále prostor hledat v relativním klidu řešení,“ zhodnotil ještě v nedělním vysílání rozhlasového kanálu ORF Wien politolog Thomas Hanke.

Hlavním poraženým voleb jsou podle shody pozorovatelů nacionalističtí populisté ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) pozvednuté v devadesátých letech Jörgem Haiderem. Svobodné letos postihla řada skandálů a některé z nich těsně před volbami. Odvrátil se od nich bulvár a, jak vidno, i velká část voličů. Jedna výrazná skupina jejích někdejších stoupenců volila letos lidovce, jiná podobně výrazná zůstala doma. Se ziskem 16,2 procenta se FPÖ vrací na místo věčně třetí strany, které zastávala v zemi do roku 2013.

Čtvrtí zelení naopak mohutně slaví. Do minulých voleb šla jejich strana oslabená odštěpením skupiny kolem Petera Pilze a zůstala těsně pod čtyřprocentní hranicí pro vstup do sněmovny. Nyní o dva roky později získala 13,9 procenta, což je ještě o něco lepší výsledek než v jejím dosud nejsilnějším období kolem voleb 2013. Pilzova vzdorkandidátka přejmenovaná na JETZT naopak získala jen 1,9 procenta a ze sněmovny vypadla.

Pátý a poslední poslanecký klub bude mít liberální středopravicová strana NEOS. Ta posílila o 2,8 procenta na 8,1 procenta, avšak nedosáhla svého neoficiálního, leč zjevného cíle — získat tolik poslanců, aby mohla případně složit většinovou koalici s lidovci.

Co bude dále

Vůdčí postavení ÖVP potvrdila nakonec i korespondenční část hlasování, kterou v Rakousku využívá až šestina voličů — i po započtení daného balíku hlasů, který ještě vylepšil drobně výsledek zelených na NEOS na úrok velkých stran, je jisté, že příští vládu bude sestavovat Sebastian Kurz, stejně jako po minulých volbách.

„Jde o Kurzovo jednoznačné vítězství. To je už dnes zcela bez diskuze,“ shrnula v nedělním vysílá BBC Bethany Bellová, rakouská dopisovatelka stanice.

Při sestavování vlády bude mít Kurz na rozdíl od roku 2017 zřejmě ještě o jednu možnost navíc — vedle opětovné koalice se svobodnými bude moci vládnout i se sociálními demokraty, nebo se zelenými, anebo s jednobarevnou vládou menšinově.

Největší část komentátorů dnes předpovídá vládu se zelenými, třebaže jejich vedení se staví k dané možnosti zatím poněkud zdrženlivě. Byl to totiž právě Kurz, kdo se v roce 2017 demonstrativně postavil proti tradici velkokoaliční spolupráce lidovců a sociálních demokratů. Svobodní zároveň procházejí krizí a je otázkou, zda by si přáli po takové porážce do další vlády s ÖVP vystoupit.

V Rakousku je navíc vládní spolupráce s FPÖ stále ne-samozřejmou věcí. Novou koalici se svobodnými by si tak musel obhájit před veřejností i sám Sebastian Kurz. Jeho argument z období po volbách 2017, že s nikým jiným vládnou nemůže, letos už zjevně neplatí.

↗

Možnosti vládních koalic dle aktuálních výsledků v grafice ORF. Repro DR

Sociální demokraty čeká teď rozvažování, jak vést stranu dále. Z tradičních bašt uhájili tentokrát už jen Vídeň a Linec. Oproti volbám 2017, které pro ně nedopadly rovněž slavně, ztratili navíc vedení v Burgenlandu, kdysi silné pozice ve Štýrsku i na západě země.

U FPÖ sledují pozorovatelé teď s napětím, jak na nedělní porážku zareaguje personálně. Stranu vede od května Norbert Hofer, který se zviditelnil výrazně v prezidentských volbách roku 2016. Dlouho suvernéní vůdce Heinz-Christian Strache, který rezignoval až letos po aféře Ibiza, se ovšem stále hlásí o slovo.

Strache, který svobodné de facto zachránil po Haiderově odchodu v roce 2006 a jenž vydržel v jejich čele téměř čtrnáct let, se dnes prohlašuje za oběť spiknutí a naznačuje, že pokud mu svobodní nedají příležitost k návratu do nejvyšší politiky, bude kandidovat za rok v důležitých komunálních volbách ve Vídní s vlastní vzdorkandidátkou.

Řada skandálů před nynějšími volbami odhalila, že Strache měl v předsednické funkci četné papalášké manýry a aktuálně je i vyšetřován za machinace se stranickými penězi. Jeho nástupci Hoferovi přitom dala strana na posledním sjezdu pravomoc přímo postihovat členy, kteří se zpronevěří dobrým mravům a stranickým zásadám. Bude tak zajímavé sledovat, jak s ní v kontextu nedělní porážky a Stracheho vystupování naloží.

↗

Heinz-Christian Strache (vlevo) s Norbertem Hoferem, zde ještě společně oslavující Hoferův úspěch v roce 2016. Foto FB N. Hofera

Dalším tématem, které pozorovatele v souvislosti s povolebním vývojem enormně zajímá, je otázka ekologické politiky, respektive klimatických změn. Zatímco před volbami 2017 označovali Rakušané za nejvýznamější téma otázku migrační politiky, letos to byly právě změny klimatu. Těsně před volbami se přitom o klimatu hodně mluvilo (i v souvislosti s vystoupením Grety Thunbergové v OSN, podobně jako u nás) a v pátek se konaly v rakouských městech desetitisícové demonstrace za důslednější boj s klimatickou změnou.

Zelení získali nakonec o dvě procenta vyšší podporu, než měli podle posledních průzkumů. Velká pozornost se teď bude soustředit na koaliční jednání o daném tématu — na otázku, co si budoucí vládní strany z dané situace vezmou a jak důsledně se v tomto kontextu k problému postaví.

Další informace:

ORF Wahl 19: IM ZENTRUM Spezial

ORF Wie viel Experiment will Kurz?

Kurier.at So lief die Nationalratswahl 2019: Alle Ergebnisse im Überblick

Kurier.at Die Nacht der Wahl: Laute Partys und leere Zelte

Kurier.at Strache-Fans stinksauer: "Sei endlich mal ruhig"

AFP What happens next? Austria's Kurz faces tricky search for partners despite victory

AFP Austrian elections: Will climate crisis help Greens reverse shock losses?

BBC News Austria Kurz: Why young favourite could turn to Greens

Galerie (4)