„Mluví-li děda Frank o hodnotách, dej pozor, aby tě nenatáh´; z jeho Týmu zní blabla, po volbách bude v krámu tma“. V tomto duchu rapoval v předvolebním klipu předseda hlavní síly rakouské národovecké pravice Heinz-Christian Strache. A oním dědou nemyslel nikoho jiného než svého konkurenta s novou tzv. podnikatelskou stranou, miliardáře Franka Stronacha.

Stracheho rap byl pochopitelně součástí kampaně — zpěvák i Stronach cílili na podobné voliče. V těchto dnech, to značí měsíc po volbách, se nicméně zdá, že slova předsedy Svobodných docházejí naplnění. Team Stronach má za sebou už několik skandálů. Kritika uskupení z vnějšku i ze vnitř sílí. Nejasná zůstává finanční budoucnost strany a také ta politická jejího zakladatele, předsedy a sponzora v jedné osobě.

Zde v DR jsme se Stronachově Teamu věnovali podrobně už dříve — tady bylo pojednáno o počátcích fenoménu, tu o přípravách na volby, tady o podobnostech a rozdílech s iniciativou Andreje Babiše a zde o tom, jakou podporu nakonec získal.

Dnes už je téměř jisté, že Rakousku povládne opět velká koalice sociálních demokratů a lidovců a že jedenáct Stronachových poslanců odejde do opozice. Zbývá tak ještě rozebrat právě ty ony aktuální potíže Teamu. A zvláštní pozornost věnovat symptomům, jichž se lze za jistých okolností dočkat i v České republice.

První drolení

Již dva týdny po vyhlášení volebních výsledků oznámila nová poslankyně za Team Stronach Monika Lindnerová, že hodlá svůj mandát vykonávat jako nezařazená. K tomuto kroku se schylovalo už před volbami, neboť Lindnerová, která působila v letech 2002 — 2006 jako generální ředitelka veřejnoprávního rozhlasového a televizního média ORF, se záhy po oznámení své kandidatury v půlce srpna stačila se Stronachovým hnutím rozkmotřit. Důvodem bylo vyjádření člena vedení Teamu Roberta Lugara, že s Lindnerovou získá strana „kopí“ použitelné proti ORF a skupině Raiffeisen. Lindnerová, která pracovala v obou subjektech, toto stranické očekávání označila za „něco absolutně za hranou“ a v první reakci se chtěla dokonce vzdát kandidatury.

Rakouské strany a hnutí ale nemohly v té době již do pořadí na kandidátkách zasahovat; exředitelka rozhlasu a televize tedy na třetím místě spolkové volební listiny stronachovců zůstala a byla tak i zvolena.