Jak to dopadlo s Teamem Stronach, stranou "rakouského Babiše"?

Uskupení známého miliardáře přestal svět sledovat, jen co se dostalo do parlamentu. Právě současné dění ovšem naznačuje, co má sklon potkávat stranické projekty ambiciózních podnikatelů, když hned nedosáhnou vytčených cílů.

Ax2

Marek Benda

31.10.2013 12:29

A1

Frank Stronach v televizní debatě. Zády zde HC Strache. Foto Dieter Zirnig, flickr.com

„Mluví-li děda Frank o hodnotách, dej pozor, aby tě nenatáh´; z jeho Týmu zní blabla, po volbách bude v krámu tma“. V tomto duchu rapoval v předvolebním klipu předseda hlavní síly rakouské národovecké pravice Heinz-Christian Strache. A oním dědou nemyslel nikoho jiného než svého konkurenta s novou tzv. podnikatelskou stranou, miliardáře Franka Stronacha.

Stracheho rap byl pochopitelně součástí kampaně – zpěvák i Stronach cílili na podobné voliče. V těchto dnech, to značí měsíc po volbách, se nicméně zdá, že slova předsedy Svobodných docházejí naplnění. Team Stronach má za sebou už několik skandálů. Kritika uskupení z vnějšku i ze vnitř sílí. Nejasná zůstává finanční budoucnost strany a také ta politická jejího zakladatele, předsedy a sponzora v jedné osobě.

Zde v DR jsme se Stronachově Teamu věnovali podrobně už dříve – tady bylo pojednáno o počátcích fenoménu, tu o přípravách na volby, tady o podobnostech a rozdílech s iniciativou Andreje Babiše a zde o tom, jakou podporu nakonec získal.

Dnes už je téměř jisté, že Rakousku povládne opět velká koalice sociálních demokratů a lidovců a že jedenáct Stronachových poslanců odejde do opozice. Zbývá tak ještě rozebrat právě ty ony aktuální potíže Teamu. A zvláštní pozornost věnovat symptomům, jichž se lze za jistých okolností dočkat i v České republice.

První drolení
Již dva týdny po vyhlášení volebních výsledků oznámila nová poslankyně za Team Stronach Monika Lindnerová, že hodlá svůj mandát vykonávat jako nezařazená. K tomuto kroku se schylovalo už před volbami, neboť Lindnerová, která působila v letech 2002 – 2006 jako generální ředitelka veřejnoprávního rozhlasového a televizního média ORF, se záhy po oznámení své kandidatury v půlce srpna stačila se Stronachovým hnutím rozkmotřit. Důvodem bylo vyjádření člena vedení Teamu Roberta Lugara, že s Lindnerovou získá strana „kopí“ použitelné proti ORF a skupině Raiffeisen. Lindnerová, která pracovala v obou subjektech, toto stranické očekávání označila za „něco absolutně za hranou“ a v první reakci se chtěla dokonce vzdát kandidatury.

Rakouské strany a hnutí ale nemohly v té době již do pořadí na kandidátkách zasahovat; exředitelka rozhlasu a televize tedy na třetím místě spolkové volební listiny stronachovců zůstala a byla tak i zvolena.

Odchod Lindnerové ze Stronachovy poslanecké frakce vyvolal ostré reakce. Političce byly předhazovány „finanční zájmy“. Byla též obviněna z „výsměchu parlamentarismu“, protože mandát získala údajně bez jakéhokoli angažmá ve stranické kampani. Sám Stronach nakonec korunoval vše oznámením, že jestli si Lindnerová křeslo ponechá, „vážně zváží“, zda nebude osobnost z vlastního Týmu žalovat za „podvodné jednání“.

Kritika z regionů
S počátkem října též v Teamu propukly vážné spory o podobu stranické struktury. Frank Stronach chtěl od začátku do všech podstatných záležitostí strany mluvit. V kontextu dílčích úspěchů Teamu v jarní sérii zemských voleb a vstupu jeho zástupců do vlád v Korutanech, Solnohradsku a Dolních Rakousích navíc prosadil dualitu stranických a exekutivních funkcí na příslušné úrovni. Oblastní předsedové Teamu, kteří přešli do řečených vlád, tak byli sesazeni z vůdčích stranických postů.

Část členstva strany vedená dotčenými politiky – například Elisabeth Kaufmannovou-Bruckbergerovou, Hansem Mayerem či Gerhardem Köferem – začala v reakci požadovat dobudování stranických mechanismů do podoby, v níž by mohli i úspěšní zemští ministři a další funkcionáři zasahovat do důležitých celostranických rozhodnutí. Jmenované osobnosti přešly do Teamu z jiných stran s tradiční strukturou. A zkušenost s jiným než Stronachovým stylem práce spor přirozeně prohloubila. Hans Mayer se již před volbami distancoval od Stronachovy kritiky odborů. Köfer dokonce zvažoval secesi korutanského Teamu od zbytku strany.

Největší turbulence se podařilo uklidnit teprve nedávno, když vedení strany v čele se Stronachem, jeho zástupkyní Kathrin Nachbaurovou a dosavadním předsedou parlamentní frakce Robertem Lugarem svolilo k vytvoření nového orgánu – tzv. spolkového direktoria. Do něj by měly mít přístup jak členové zemských vlád, tak vedení regionálních organizací; primárně se ale orgán má zabývat finanční stabilizací strany.

Do jaké míry bude spolkové direktorium funkční a autonomní, to se ukáže až v příštích týdnech či měsících. Frank Stronach nyní sice spokojeně prohlašuje, že strana je „zase jedna rodina“, řada rakouských komentátorů si ale myslí přesný opak.

Spor o peníze
Popsané sesazení zemských stranických předsedů provázel také pokus o odstavení kont regionálních vedení Teamu. Předseda, zakladatel a hlavní sponzor strany v jedné osobě totiž přišel krom zmiňovaného i s požadavkem na navrácení části peněz vložených do jejího založení, provozu a proběhnuvších kampaní. Konkrétně se jedná o deset milionů euro, které chce Stronach dostat zpátky do deseti let.

Jádro příslušného sporu nicméně netkvělo toliko ve skutečnosti, že Stronach chce část peněz nazpět, ale i ve faktu, že je požaduje od regionálních organizací. S nimi ho přitom právně nepojí – zásluhou spolkového uspořádání Rakouska – žádný vztah. Frank Stronach půjčil před volbami na smlouvu jen celému Teamu Stronach, resp. jeho spolkové organizaci. Právě spolková strana se ovšem rozhodla hnát regionální organizace ke spoluúčasti.

Podle analýz rakouských znalců zde vzniká zajímavý právní oříšek, neboť dikce zákona o stranách a parlamentních frakcích nedovoluje převod státních příspěvků mezi frakcemi, zemskými organizacemi a spolkovým ústředím stran. S věřitelem a sponzorem takového kalibru jako Frank Stronach rakouské právo zjevně nepočítá. Sám Stronach navíc nemůže hnát stranu, jímž je předsedou, do konkurzu – naopak za ní přebírá ručení. Mnozí experti zde přímo hovoří o bílém místě v rakouském právu.

Stronach do důchodu?
A aby toho nebylo málo – nikdo dnes pořádně neví, jak se plánuje v budoucnu politicky zapojit sám Frank Stronach. Miliardář odjel bezprostředně po skončení voleb na dva týdny do Kanady, kde žil větší část života a kde vydělal svoje jmění. Osobně deklaroval, že hodlá být jako poslanec přítomen jen na těch parlamentních zasedáních, kde půjde o „důležité věci“. A dle své zástupkyně Nachbaurové se chce do roka z praktické politiky stáhnout úplně.

Zlí jazykové mu v této věci nevyčítají ani tak pohrdání parlamentem jako spíše ony „finanční zájmy“, jež tolik zazlívá vzpomínané poslankyni Lindnerové. Podle rakouského práva je totiž občan mající druhé bydliště v Rakousku a zdržující se v zemi méně než 70 dní ročně po dobu pěti let oproštěn od povinnosti danit osobní příjmy, jenž nabyl právě v cizině.

Franku Stronachovi bylo tento rok 81 let. V Kanadě žije i větší část rodiny. Vše může tedy být nakonec jinak. Ukáže-li se ale, že za jeho volným přístupem k získanému mandátu stojí popsaný kalkul, čeká Team už jenom krátká politická budoucnost. Zvláště rozpačitý dojem pak zanechává v tomto kontextu Stronachův předvolební rétorický závazek „vštípit Rakušanům špetku amerického patriotismu“.

Slova a zákonitosti
Co si vzít z této sondy do života jedné rakouské strany u nás v ČR? Kromě obligátního apelu na důkladnější zkoumání slov, života a činů osobností podobných Stronachově určitě obecně kritický přístup ke stranám postaveným na podnikatelském záměru jedné či několika osob, nikoli na ideových východiscích.

Odhlédne-li se od korupčních podezření – ty se prověří většinou spíše časem –, téměř vždy platí, že strana spojená pouze vyhlídky na vliv a penězi zakladatele sebou nese vyšší riziko rozbrojů, nepředvídatelných zvratů a odpadlictví. A také výrazy jako „pravda“, „transparence“ či „férovost“, jakkoli lahodně i z úst lidí typu Franka Stronacha znějí, neznamenají nic, nejsou-li prakticky naplňovány především skrze vlastní sebeomezení.

Právě se sebeomezením má Frank Stronach potíže. A v případě jeho českých kolegů se nezdá, že oni by v tom měli být úspěšnější. Navíc to nejspíš ani nemají v plánu ... třebaže jako on mluví tolik o „hodnotách“.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.