Rozhovor o Rakousku před volbami: Koalic se tentokrát rýsuje hned několik

S politoložkou Annou Pospěch Durnovou o očekávaných výsledcích nedělních voleb, dozvucích kauzy Ibiza i specifikách letošní předvolební kampaně.

V1

Petr Jedlička

28.09.2019 10:28

A2

Lidovecký předseda Sebastian Kurz řídí svou stranu vůdcovským stylem. Soudě dle průzkumů to voliči zatím oceňují. Foto Georg Hochmuth

Anna Pospěch Durnová

Durnov_

Anna Pospěch Durnová je česká politoložka. V minulosti pracovala na univerzitách v Lyonu, Essexu nebo Paříži, dnes působí na Institute for Advanced Studies ve Vídni, kde žije s celou rodinou.

Vedle výzkumné práce edituje též Rakouský politologický časopis (ÖZP) a britský Critical Policy Studies. V letošním roce byla oceněna Cenou města Vídně za přínos v oblasti sociálních věd.

Cestu k aktuálním volbám otevřel na jaře rozpad koalice lidovců a svobodných po propuknutí tzv. aféry Ibiza – po zveřejnění nahrávky, na níž tehdejší předseda svobodných de facto sliboval fiktivní dceři ruského oligarchy státní zakázky, pokud pomůže jeho straně ve volební kampani. Lze nějak stručně shrnout „život“ této kauzy po vládní krizi? Soudě dle průzkumů svobodné příliš nepoškodila... Zůstala kauza tématem rakouské veřejné debaty?
Abychom byli přesní, cestu k volbám otevřelo hlasování o nedůvěře vládě lidoveckého předsedy Sebastiana Kurze. To je poměrně podstatný detail, protože umožňoval Kurzovi v kampani stylizaci do role oběti. On nic neprovedl, on s Ibizou neměl nic společného, on byl přerušen v úspěšně započaté vládní práci zuřivou opozicí.

Zdá se, že tenhle narativ mu vychází, protože podle posledního průzkumu vede s velkým náskokem.

A Ibiza?
Aféra samotná žila poměrně krátkým životem: tím, že události na jaře nabraly rychlý spád – svobodní vyměnili předsedu, padla vláda, a pak se hned řešily evropské volby – zmizela aféra poměrně rychle z titulních stránek. Předsedou svobodných se stal místo Heinze-Christiana Stracheho civilnější Norbert Hofer a strana se začala tvářit, jako by se úplně očistila.

Nyní před volbami ovšem vychází každým dnem najevo nějaký další detail, který se týká toho, jak expředseda Strache zacházel s financemi své strany. Ukazuje se například, že jeho žena, která teď kandiduje jakoby místo Stracheho, pobírala deset tisíc eur měsíčně za funkci, která měla být čestná, a tedy bez nároku na honorář. Nebo že si Strache pravděpodobně navyšoval náhrady a podobně. Tyto detaily vrhají velmi špatné světlo na stranu, která si svoji popularitu založila na využívání lidové naštvanosti proti těm nahoře, proti elitám.

Svobodní soustavně nabádali své voliče a voličky, aby byli k manýrům těch nahoře obezřetní. Teď mohou ochutnat vlastní medicínu. Ve svém pátečním vydání odsoudily dané chování bulvární noviny Oe24 a Heute, což naznačuje, že jde o vážnou věc, která by mohla s výsledkem svobodných ještě zamávat. Ale uvidíme. Kauza Ibiza na každý pád ustoupila v tomto kontextu do pozadí.

Jaké aspekty aktuálních voleb se v Rakousku sledují s největším zájmem? Z průzkumů je zřejmé, že vedoucí postavení lidovců Sebastiana Kurze nikdo moc neohrozí, sociální demokraté a svobodní jsou za nimi s velkým odstupem. Oč tedy vlastně tentokrát jde?
Hlavním volebním tématem byl vlastně tak trochu Sebastian Kurz sám. Šlo o otázku, zda se má vrátit do čela vlády, protože je z rakouských politiků aktuálně ten nejschopnější, nebo zda nikoliv, protože je manipulátor s autoritářskými rysy.

V srpnu pak vyšlo díky reportáži rakouského týdeníku Falter najevo, že lidovci mají pochybně vyúčtovávané příspěvky straně – například velké částky od jednoho dárce byly rozděleny do menších částek, aby nespadaly pod kontrolu stranického financovaní. Nebo že vyúčtovávají vysoké náklady za kadeřníka a podobně. Velkým tématem voleb se tak následně stalo stalo financování politických stran a rakouské korupční prostředí obecně.

Soudě dle předvolebních šetření ale ani tato odhalení lidovce moc nepoškodila.
Uvidíme, jaký bude volební výsledek, ale ano. Lidovcům se totiž podařilo odhalení poněkud relativizovat, když oznámili, že na jejich centrálu byl spáchán hackerský útok, během něhož byla některá data odcizena a jiná změněna. Expert lidovců samotných na dané téma sice pak uvedl, že problémů identifikovaných týdeníkem Falter se hackerské změny pravděpodobně netýkaly, jeho výpověď však nezaznamenal každý. Poslední průzkumy pak skutečně naznačují, že Sebastianu Kurzovi daný mediální spin zřejmě vyšel.

Vývoj podpory rakouských stran od posledních voleb. Světlemodrou lidovci, červenou soc. dem., tmavěmodrou svobodní, zelenou zelení a růžovou liberální NEOS. Zdroj WmC


Byla letošní předvolební kampaň a předvolební atmosféra v zemi v něčem výrazně jiná než před minulými volbami?

Letošní kampaň byla kratší, než je obvyklé. Specifikem bylo také to, že Rakousko mělo od jarního pádu vlády úřednický kabinet, takže žádná ze stran nemusela vystupovat jako přímo vládní, jako přímo odpovědná za to, co vláda aktuálně provádí.

Třetím specifikem byla pak do určité míry nejasnost, kdo s kým chce po volbách vlastně vládnout.

Rakousko mělo v posledních letech, ba desetiletích vždy buď jednobarevnou menšinovou vládu, nebo velkou koalici, anebo vládu lidovci-svobodní. Tentokrát se rýsují i jiné možnosti?
Bude záležet na výsledku. Sebastian Kurz a jeho lidovci zvítězí, to už je takřka jasné. Ale není jasné o kolik. Otázkou jsou také výsledky ostatních stran. Již v kampani bylo ale cítit, že třeba malá liberální strana NEOS se viditelně snaží držet jak opoziční, tak potenciálně koaliční linie: tedy kritizovat Kruze za jeho kroky, za jeho vládnutí s pravicovými populisty i za jeho zavírání očí před radikálním křídlem svobodných, ale zároveň vystupovat jako strana, kterou je možné po volbách přizvat k jednacímu stolu a potenciálně i vládní spolupráci.

Dále se vedle tradičních scénářů mluvilo hodně o trojkoalici lidovci-NEOS-zelení, případně i lidovců jen se zelenými, přestože předseda zelených se nechtěl před volbami k tématu příliš vyjadřovat.


A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

A jak to dopadlo Pondělí, 30.Září 2019, 00:09:36

Výsledky jsou zatím jen předběžné, protože v Rakousku volí cca 15 procent hlasujících poštou, a jejich vůle bude známa až v dalších dnech. S hlasy odevzdanými ve volebních místnostech to ale vypadá následovně:

Lidovci 38,4 procenta
Soc. dem. 21,5
Svobodní 17,3
Zelení 12,4
NEOS 7,4

Lidovci tedy získali ještě více, než se čekalo. Svobodní naopak méně, zřejmě vinou i posledních skandálů popsaných v rozhovoru. Ostatní strany dostaly podle průzkumů. Pro soc. dem. je to historicky nejhorší výsledek, ale očekávaný. Navíc zůstává druhou nejsilnější stranou. Pro Zelené jde naopak o návrat do parlamentu ve velkém stylu, i když někteří doufali po posledním týdnu i v zisk více než čtrnácti procent hlasů.

Vládu budou určitě sestavovat lidovci, a to buď se soc. dem., nebo se svobodnými, nebo se zelenými. Koalice s NEOS by jim na většinu nestačila, trojkoalice lidovci-NEOS-zelení je zase zbytečná, protože lidovci dají dohromady většinu i se zelenými.

Pokud tedy vše nezmění ještě poštovní hlasy...

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Výsledky rakouských voleb v kontextu Pondělí, 30.Září 2019, 12:19:37

Souhrnná zpráva o nedělních výsledcích pak zde:

http://denikreferendum.cz/clanek/30204-volby-v-rakousku-vyhrali-lidovci-slavi-se-i-u-zelenych-svobodni-propadli

Pavel Krupička - Já jsem lid., A chci svá ekonomická práva.

Úterý, 1.Října 2019, 00:23:48

Zajímavé je, že je tam tak slabá a rozdrobená radikálnější levice. To v evropských zemích s delší tradicí liberální demokracie nebývá.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.