Okolo pádu Prigožinova letadla zůstávají otázky
Petr JedličkaŠéf wagnerovců zřejmě skončil tak, jak se nejčastěji soudí — likvidací na příkaz Kremlu. Zcela vyloučit ovšem nelze ani fingovanou smrt. Zajímavé teď bude sledovat, zda se objeví něco z jeho archivu a co bude dál s wagnerovci.
Ruský gangster, selfmademan a lidová celebrita, notorický lhář, šéf wagnerovců a vůdce červnové vzpoury proti armádnímu velení Jevgenij Prigožin je po smrti. Nebo se to tak má alespoň jevit. Podle údajů z dispečinku byl registrován na palubě svého letadla, které se ve středu večer zřítilo kousek od Moskvy. Jednomu z nalezených těl měl také chybět stejný kus prstu, o jaký přišel Prigožin kdysi ve vězení.
Ve čtvrtek mluvil o Prigožinovi jako o mrtvém už i sám Vladimir Putin. A na řadě míst v Rusku vznikly spontánní pomníčky, s fotkami a květinami. Na jeden kdosi položil dokonce i kladivo, jímž se u wagnerovců pověstně popravovalo.
Viděno z odstupu dává vše smysl. Jak se pokládalo za nejpravděpodobnější už po červnovém pokusu o vzpouru, režim Vladimira Putina nejprve uklidnil situaci kolem wagnerovců, respektive jejich aktivit v Sýrii a Africe. A teprve potom se začal mstít.
Oficiálně Kreml jakoukoliv vinu odmítá. Příznačné je však, že Prigožinovo letadlo spadlo přesně dva měsíce po začátku pokusu o revoltu a že krátce před tím byl oficiálně odvolán i spřízněný generál Surovikin, který byl od vzpoury v domácím vězení.
„Ano, bylo to nevyhnutelné. Nikdo nikdy za dobu u moci neponížil Putina tak jako Prigožin. A to Putin neodpouští,“ uvedl pro Channel 4 ruský expremiér, dnes exulant Michaila Kasjanov.
„Jde tu o varování těm, kdo by se chtěli pokoušet o něco podobného (…) a také o vzkaz ruským elitám, které se rovněž často přemisťují v soukromých tryskáčích a mohou si připadat nedotknutelné dík svému bohatství,“ shrnula pro Deutsche Welle analytička Catrina Doxeeová.
Určité otázky ovšem stále zůstávají. Nejde ani tak o technikálie události — debata, zda bylo letadlo sestřeleno, zničeno výbušninou nebo úmyslně poškozeno, je v posledku nepodstatná. Běží zde zejména o reakci Prigožinových věrných a případně údajnou „Prigožinovu pojistku“ pro eventualitu smrti. Nu, a pak je tu možnost předstíraného úmrtí.
Pokud jde o reakce věrných, takřka ihned se objevila videa, na nichž jacísi ozbrojenci slibují odplatu. Dá se nicméně předpokládat, že na něco takového je Putinův režim připravený. Zajímavější by byla ona pojistka. Již dlouho totiž různými kanály kolují zvěsti, že Prigožin má připravený jakýsi kompromat, který bude v případě jeho úmrtí zveřejněný. Někteří si tím vysvětlovali i jeho dosavadní přežívání.
Bude teď záhodno sledovat, co vyplave na veřejnost. Jít může v podstatě o cokoliv. Vedle své wagnerovské kariéry byl Prigožin u vzestupu Putina a celého pitěrského klanu do nejvyšších mocenských pater, provozoval pro něj trollí farmy a viděl do celého kremelského aparátu. Byl to ostatně on, kdo jako jediný zevnitř ruské mocenské vertikály zpochybnil oficiální výklad invaze na Ukrajinu.
V případě možnosti předstíraného úmrtí jsou tu pak dvě varianty: zaprvé, Prigožin nahrál svou smrt sám, aby mohl zmizet — objevují se informace, že po pondělku opustil spěšně Afriku, kde natočil svůj poslední videovzkaz, neboť „byl pod tlakem“. Anebo zadruhé, Prigožin nahrál svou smrt za asistence ruského režimu, který ho chce dále používat, avšak v utajení.
Sílu konspiračních výkladů zde přiživuje fakt, že Prigožin nebyl se svými nejbližšími po vzpouře viditelně omezen na svobodě jako například zmiňovaný generál Surovikin a další. I když není úplně jasné, kde všude od 24. června byl a co dělal, létal prokazatelně do Moskvy, kde se měl setkat i se samotným Putinem, a do Petrohradu, kde byl během červencového summitu Rusko-Afrika.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko se ostatně po revoltě chlubil, že on sám přesvědčil Putina, aby Prigožina nechal žít.
Jak upozorňuje například Pavel Felgenhauer na Al-Džazíře, Jevgenij Prigožin i jeho pravá ruka u wagnerovců Dmitrij Utkin — člověk, který dal svým obdivem k německému nacismu wagnerovcům jméno a jenž měl být teď na palubě spolu s Prigožinem — měli své dvojníky a často cestovali pod falešnými jmény, zatímco pod jejich jmény létali náhradníci.
Je tak stále možné, že se Prigožin nebo i Utkin někde v budoucnu vynoří — ať už doopravdy, nebo jen domněle, na způsob Elvise Presleyho.
Vedle zmíněné pojistky a eventuálního kompromatu bude teď důležité sledovat, co se děje a bude dále dít se zbylými wagnerovci. Jedná se o Prigožinovi věrné velitele a jejich muže v Libyi, Mali, Bělorusku, Středoafrické republice a dalších zemích, kde organizace působí. O konci Jevgenije Prigožina to řekne zřejmě více než oficiální výsledky pitvy či vyšetřování pádu jeho letadla, které — podle slov Vladimira Putina — „nějakou dobu potrvá“.
Celá záležitost je natolik bizarní, že jsem sám v první chvíli byl nakloněn věřit tomu, že Prigožinova smrt je pouze inscenovaná. Ovšem - to by pak muselo znamenat, že pro dočasné zmizení Prigožina ze scény (ke kterému ostatně sotva existovaly nějaké nutné důvody) bylo obětováno letadlo i s deseti lidmi, včetně Prigožinova zástupce. Něco takového dost dobře nedává smysl, i na ruské poměry by to bylo příliš divoké.
Podle všeho tedy reálná je druhá varianta, která byla tak jako tak od samotného počátku ta nejpravděpodobnější: tedy že Putin nechal zlikvidovat toho, kdo se opovážil otřást jeho mocí.
To jediné co je na tomto scénáři nepochopitelné je až groteskní naivita Prigožina, který se i po svém puči proti Putinovi bezstarostně pohyboval na ruském teritoriu; a to dokonce letadlem! Čili sám Putinovi poskytoval dokonalé příležitosti ho zlikvidovat.
Tento fakt Prigožinovy bezstarostnosti je možno vysvětlit jenom dvojím způsobem. Za prvé na základě rysů jeho osobnosti. Nebude asi sporu o tom, že jeho způsob myšlení byl zcela primitivně strukturovaný. On byl typický warlord, dokázal myslet jenom v kategoriích boje a ryze osobní moci. Nějaké složitosti vysoké politiky mu byly bytostně cizí. On tedy mohl propadnout dojmu (který u něj sám Putin cíleně posiloval), že při jeho puči se jednalo jaksi jenom o "mužskou záležitost" mezi dvěma lídry, která byla ukončena a vyřízena tím, že si vše vysvětlili a navzájem odpustili. A nedokázal si představit že protřelý politik Putin je jako pavouk, který ho v tichosti opřede svými sítěmi smrti.
Byla by tedy možná tato varianta. Daleko pravděpodobnější variantou (kterou jsem sám od počátku předpokládal) je ovšem ta, že Prigožin skutečně měl na Putina nějaké kompromitující materiály, a jedině díky tomu se mohl cítit natolik bezpečný, že se bezstarostně pohyboval i na vlastním mocenském teritoriu svého kontrahenta.
V tomto případě se ovšem staví otázka, proč Putin i přes tuto hrozbu zveřejnění kompromitujících materiálů proti němu dal rozkaz k atentátu. Zde je opět možné dvojí vysvětlení. Buďto Putin tyto kompromitující materiály nepovažuje až za tak závažné, aby se jejich zveřejněním cítil nějak citelně ohrožen. (Je nutno si uvědomit, že Putinova mezinárodní reputace je tak jako tak už prakticky na nule, a v daném ohledu má už sotva ještě co ztratit.)
Druhá - a podle mého soudu pravděpodobnější - možnost ovšem spočívá v tom, že Putinova tajná služba mezitím ovšem také nezahálela. Kompromitující materiály totiž jenom tehdy zůstávají hrozbou, když se najde někdo, kdo se odváží je zveřejnit. Dejme tomu ale, že Putinovi agenti přišli na to, kdo tyto kompromitující materiály uschovává, kdo je pověřen tím je po Prigožinově smrti pustit na veřejnost. Tomuto člověku pak tito agenti mohli říci například něco takového: "Prigožin je tak jako tak fakticky mrtvý muž, na tom nemůžeš nic změnit. Máš jedinou volbu: buďto nám ty materiály prodáš, pak na tom můžeš bohatě vydělat. Anebo ne - a pak skončíš naprosto stejně jako on!" Což je ovšem nabídka, na kterou se jen velice těžko říká "ne".
Jistě, to všechno jsou pouhé fabulace; ale ze všech možných scénářů by mi právě tento připadal ze všech nejrealističtější.
V každém případě je jisté: od této chvíle je putinovské Rusko definitivně čistě "führerovský" stát, kde velký Vůdce osobně a podle vlastní libovůle rozhoduje o tom, kdo má být popraven a kdo smí přežít.
Celá tato záležitost s atentátem na Prigožina má ale ještě jeden aspekt, který si v tuto chvíli sotva kdo uvědomuje.
Je to sice jen spíše hypotetická možnost, ale dejme tomu, že by v Rusku přece jenom časem proběhl nějaký puč, a Putin by byl svržen. Například z důvodů naprosto zpackaného vojenského dobrodružství, které by se pro Rusko nakonec stalo neúnosným. Putin by byl tedy svržen, ale i tak by byl sotva vydán za svůj válečný akt mezinárodním soudům. A ani v Rusku samotném by nebyl souzen za válečnou agresi, neboť onen případný puč by zřejmě musel být podporován i vojenskými složkami, které samy za tyto válečné (zlo)činy nesou svůj díl viny. Ale i tak by bylo nyní možno Putina soudit i v Rusku za víceméně docela "obyčejný" kriminální čin: za desetinásobnou vraždu.
Nu, ale pokud bereme v úvahu možnost předstírané smrti, ať už by to byla fingovaná smrt s asistencí nebo bez asistence režimu, tedy možnost, která by vyloučila Putinovu pomstu, tak nám zde ještě logicky zbývá jedna další možnost, také vylučující pomstu, že totiž letadlo prostě havarovalo v důsledku technické závady. Vzhledem k tomu, že Putin měl jistě mnoho "dobrých důvodů" se Prigožina zbavit (byť vedle toho možná také pár důvodů, proč se ho nezbavovat), asi můžeme eventualitu nehody považovat za méně pravděpodobnou. Ale úplně ji pominout...? To už působí poněkud předpojatě...