↗

Již brzy mimo provoz? Kvůliu prodlužování životnosti bez veřejné konzultace byly chladící věže elektrárny Chvaletice terčem protestů již v roce 2016. Ekologové se nyní proti výjimce hodlají opět odvolat k ministerstvu životního prostředí. Foto Greenpeace.

Stejně jako před rokem, i letos dostala elektrárna Chvaletice od českých úřadů výjimku z dodržování evropských emisních limitů znečištění ovzduší. Krajský úřad Olomouckého kraje v úterý rozhodl, že elektrárna bude moct šest let vypouštět nadlimitní množství rtuti a osm let více oxidů dusíku, než povolují evropské předpisy.

Doba platnosti výjimky je stejná jako u předchozího rozhodnutí Pardubického kraje, kterou ministerstvo životního prostředí zrušilo loni v listopadu pro nezákonnost. Oproti minulému rozhodnutí úředníci odstranili povolení pro příliš vysoký denní limit vypouštění oxidů dusíku a přidali povinnost přezkoumávat výjimku každé tři roky.

Podle ekologů se však úředníci nevyrovnali s nejdůležitějšími problémy výjimky, konkrétně příliš benevolentním limitem pro jedovatou rtuť a příliš dlouhou doboru její platnosti. „Výjimka je bohužel stále nepřiměřeně dlouhá a emisní limit je nastaven příliš vysoko. To platí obzvláště u rtuti, kde již ministerstvo životního prostředí jednou konstatovalo, že výjimka ve výši 357% procent emisního limitu nebyla dostatečně odůvodněná,” konstatovala Laura Otýpková z organizace Frank Bold.

Greenpeace navíc upozorňuje, že například firma ČEZ žádá jen o výjimky pro rtuť a to pouze na dva až čtyři roky. Podle Greenpeace to vyvrací argumentaci provozovatelů elektrárny Chvaletice, že se nedá v tak rychlé době na limity pro rtuť připravit. Právě z těchto důvodů budou ekologové podávat odvolání, o kterém bude stejně jako loni rozhodovat ministerstvo životního prostředí.

„Je pozoruhodné, že ke snížení znečištění, které zvládnou elektrárny ČEZ do příštího roku, potřebují provozovatelé Tykačovy elektrárny Chvaletice neuvěřitelných osm let. Těžko říct, zda jde hlavně o lenost, snahu ušetřit na úkor našeho zdraví, nebo o naprostou neschopnost,” uvedl Jan Rovenský z Greenpeace.

Generální ředitel elektrárny Václav Matys novinářům sdělil, že firma rozhodnutí úřadu akceptuje. „Musíme si detailně přečíst uložené dodatečné podmínky a připravit se na jejich naplnění,“ řekl Matys.

Výjimka se nelíbí i některým politikům

Proti udělení výjimky elektrárně Chvaletice se vymezili také někteří politici. Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) Deníku Referendum řekla, že proti benevolentnímu postupu státu vůči majitelům uhelných elektráren vystupuje dlouhodobě. „Udělení výjimky pro elektrárnu Chvaletice dokazuje, že majitelé starých uhelných elektráren nebudou investovat a raději upřednostní byznys před zdravím obyvatel.“

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pak doufá v opětovný zásah ministerstva životního prostředí. „Jakákoliv výjimka pro uhelné elektrárny je z principu špatná. Místo prodlužování životnosti bychom je měli naopak utlumovat,“ dodala v rozhovoru s Deníkem Refderendum.

Veřejně se ohradili také pardubičtí Zelení, které do krajských voleb vede Robert Hrdina ze spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice. Právě tento spolek dlouhodobě bojuje za dodržování platných emisních limitů. Hrdina vyzval zastupitelstvo pardubického kraje, aby také podalo proti rozhodnutí olomouckého kraje odvolání.

„Kraj má teď poslední možnost postavit se k problému čelem. Až doteď bylo ticho po pěšině, současná koalice vedená Martinem Netolickým (ČSSD) ve věci nehnula ani prstem, neposlala žádné připomínky,“ vysvětlil Robert Hrdina.

Tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková Deníku Referendum sdělila, že případným odvoláním se ministerstvo bude zabývat standardně. „Nebudeme nyní každopádně spekulovat, jak řízení dopadne,“ uvedla.

O Chvaletice se vedou spory dlouhé roky

Elektrárnu, v níž se spaluje hnědé uhlí z povrchového dolu ČSA poblíž prolomením limitů ohroženého Horního Jiřetína, koupila Tykačova společnost v roce 2013. Přestože se původně počítalo s jejím uzavřením, ČEZ ji uhlobaronovi odprodal za 4,12 miliardy korun. Pokud Chvaletice nedostanou výjimku, nebo neprojdou rekonstrukcí, nesplní evropské pro limity znečištění ovzduší toxickými látkami a budou muset být v příštím roce uzavřeny.

Předmětem sporů je elektrárna již od roku 2016, kdy s cílem prodloužení provozu zahájila rekonstrukci třetího a čtvrtého bloku. Povolení tehdy získala od krajského úřadu v režimu takzvané nepodstatné změny, do řízení se proto nemohla zapojit veřejnost. Greenpeace tehdy na protest proti spornému postupu na několik dní obsadili chvaletickou chladící věž.

Elekterárna byla cílem protestních akcí také loni, kdy se poblíž ní konal takzvaný Klimakemp. Během něj po tři dny dvoustovka aktivistů blokovala vjezd do areálu.

Ekologové upozorňují, že uhelné elektrárny u nás největší měrou přispívají ke klimatické krizi, a proto s jejich postupným odstavováním počítá také platná Státní energetická koncepce. Kvůli výjimkám se může stát, že v provozu zůstanou nejen Chvaletice, ale i další elektrárny — například o poznání větší a špinavější Počerady, které stát navzdory nevoli ochránců klimatu Tykačovi také prodal a v roce 2024 tak přejdou do rukou jeho Severní energetické.

Proti možnosti starých elektráren žádat o výjimky se na jaře předloňského roku vedle ekologických organizací postavila také řada vědců a lékařů. Úplné zrušení výjimek tehdy v Poslanecké sněmovně navrhovali Piráti společně s TOP 09 a KDU-ČSL.

Iniciativa ovšem ve sněmovním výboru pro životní prostředí narazila na odpor politického hnutí ANO, ODS a Starostů. Piráti proto následně přišli s kompromisem, který omezoval možnost získat výjimky na pět let — tedy do roku 2025. I ten byl ale většinou hlasů politického hnutí ANO, ODS, SPD, ČSSD a KSČM smeten ze stolu.