Představitelé PPF to popírají, prý žádné politické vazby nemají a jde jim výhradně o business. Bagatelizují kritické hlasy, označují je za nepřátelské a tu a tam za ně hrozí žalobou pro poškozování svých ekonomických zájmů.

Debata o možné snaze PPF prosazovat zájmy Čínské lidové republiky nabývá na zvláštním významu v době, kdy Petr Kellner kupuje mediální společnost CME. Do ní patří televize Nova a televizní stanice v dalších postkomunistických zemích.

Pokud se prodej uskuteční, nelze vyloučit, že nový vlastník, který má obchodní zájem na dobrých stycích s Komunistickou stranou Číny, bude formovat veřejné mínění způsobem vyhovujícím Čínské lidové republice. Na to reagoval také americký senátor Marco Rubio a žádá americkou vládu, aby prověřila bezpečnostní dopady Kellnerovy akvizice.

Obavy z možného zprostředkování čínského vlivu a ovlivňování veřejného mínění jsou podložené dokumenty, které nedávno uveřejnilo Aktuálně.cz a z nichž vyplývá, že si PPF platila PR agenturu s úkolem vylepšovat obraz ČLR u české veřejnosti. Činila tak prostřednictvím účelově založeného think tanku a „nezávislého experta“, jinak tlumočníka blízkého Hradu.

Nedůvěra v nezaujatost PPF ve vztahu k Číně je daná nejen touto kauzou, ale také systémově. Odvíjí se od čínského politického systému a způsobu, jakým v ČLR strana a vláda manipuluje a vydírá zahraniční společnosti, které tam působí. Nejnovější trend v tomto směru je povinné zakládání organizací komunistické strany přímo v zahraničních podnicích.

Vedoucí úloha strany… a v zahraničních firmách

Evropská komise nedávno označila Čínskou lidovou republiku za našeho „systémového rivala“. Takové označení je motivováno skutečností, že se jedná o stát založený na vedoucí úloze komunistické strany, která usiluje o prosazení svého modelu na úkor demokracie a stávajícího mezinárodního uspořádání.

K upevňování svého mocenského monopolu používá komunistická strana různé prostředky, v krizových okamžicích sahá k hrubé síle, většinou se však snaží o „ideovou práci“. Od 40. let minulého století vytvořila propracovaný systém výchovy a získávání spojenců prostřednictvím propagace všeho druhu.

Úspěch KS Číny je založen na vytvoření husté sítě základních organizací pevně řízených na principu „demokratického centralismu“. Ty mají za úkol nejen sdružovat členy strany a být platformou jejich politické práce a politických školení, ale zároveň hrají celospolečenskou roli a de facto řídí, vychovávají a kontrolují celou společnost.

Na tom nic nezměnila liberalizace trhu a všudypřítomný konzumerismus každodenního života. V Číně se podařilo zachovat starý leninský systém státostrany převzatý se Sovětského svazu a zároveň tvořivě reagovat na měnící se situaci.

Místo toho, aby v prostředí tržního hospodářství ztratila vliv, daří se jí naopak infiltrovat soukromou sféru a deformovat její nezávislou podstatu. Podle čínského Zákona o podnicích mají dnes soukromé firmy za povinnost zakládat organizace komunistické strany, a ty pak dokonce mají právo zasahovat do rozhodování managementu.

Od roku 2015 se zakládání organizací komunistické strany uvnitř soukromých podniků stále víc týká i zahraničních firem. Ty jsou ze zákona povinné, pokud o to požádají minimálně tři zaměstnanci, firma musí umožnit založení komunistické buňky na své půdě a musí také vytvořit podmínky pro její činnost.

Evropská obchodní komora v Číně (European Chamber of Commerce) vydala v listopadu 2017 prohlášení, ve kterém kritizovala prosazování vlivu komunistické strany v podnicích se zahraniční účastí. Dala též najevo, že uvedené opatření by do budoucna mohlo omezit podnikání evropských firem v ČLR.

Ještě ostřeji reagovalo čínské Zastoupení německého průmyslu a obchodu. Odmítlo zasahování stranických organizací do vnitřních záležitostí německých firem a pohrozilo jejich odchodem z čínského trhu.

ZO KS Číny HomeCredit

Čínský provládní bulvár Global Times komentoval protesty ze strany zahraničních podnikatelských kruhů v Číně za pomoci argumentů převzatých od Organizačního oddělení Ústředního výboru KS Číny takto: „Stranické organizace umožňují zahraničním firmám lépe porozumět čínskému prostředí, usnadňují jim komunikaci s čínskými úřady a vůbec prospívají zdravému rozvoji podnikání“.

Uvedený názor, zdá se, sdílí také Home Credit. Počátkem ledna letošního roku se objevila zpráva, že se v budově integrovaných stranických výborů situované v supermoderní TEDA Modern Service District uvnitř zvláštní ekonomické zóny přístavního města Tiencin otevřely nové prostory, v nichž bude působit základní organizace KS Číny Home Credit China.

Během ceremoniálu otevření stranických prostor předseda ZO KSČ HC ujistil přítomné soudruhy z vyšších míst, že Home Credit coby zahraniční firma „přikládá budování stranické organizace velkou váhu a dává tím najevo, že je rozhodnuta pevně zakořenit v Číně a v Tiencinu“. Ze zprávy se také dovídáme, že v Home Creditu dnes již působí šest poboček komunistické organizace se dvěma sty jedenácti členy, kteří „pod vedením svého tajemníka pevně chovají v srdci původní ideu komunismu a jsou si vědomi svého poslání, a proto každý na své pozici usilovně pracuje, aby byl příkladem ostatním“.

Čínský Zákon o podnicích není dostatečně jednoznačný v tom, zda i v zahraničních firmách mají stranické organizace právo zasahovat do jejich rozhodování. Optimistická verze míní, že komunistické organizace zde pouze dohlížejí na dodržování čínských zákonů, hájí práva zaměstnanců, organizují pro ně volnočasové aktivity a zprostředkují komunikaci čínských zaměstnanců s managementem.

Pokud ovšem známe posedlost generálního tajemníka Si Ťin-pchinga „komplexní kontrolou a řízením“ všeho, je těžké si představit, že prosazuje rozšíření komunistických buněk do zahraničních firem jen proto, aby členové KS mezi zaměstnanci měli s kým jezdit na výlety. V čl. 19 Zákona o podnicích se také říká, že stranické organizace v podnicích „vykonávají stranické aktivity v souladu se Stanovami“.

Letmý pohled do Stanov pak napovídá, že smyslem Komunistické strany Číny je vybudovat komunismus; že jednou ze základních povinností člena strany je „klást zájmy Strany a lidu nade vše“ a že veškeré své úsilí musí napřít k podílu na zápase o „velké znovuzrození čínského národa“. 

Je možné věřit, že Home Creditu nejde o nic jiného než o business. Zároveň je ale evidentní, že lukrativní business v Číně se nemůže vyhnout těsné spolupráci s mocí, kterou představuje především komunistická strana.

Jak je zřejmé z mnoha oficiálních vyjádření generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, Čínská lidová republika dávno ví, co si Evropa teprve uvědomuje: že je naším „systémovým rivalem“ a usiluje o prosazení svého systému ve světě. V tomto směru je připravena využívat všechny dostupné nástroje — oblíbené televize ve střední a východní Evropě zcela jistě nevyjímaje.