Na budovu Akademie věd v Jilské ulici někdo křídou nakreslil ježka v kleci. To při troše představivosti dělá z předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové Velkou Vontku. Nevím, jak moc přiléhavé takové přirovnání je. Ale pokud už přirovnáváme postavy z univerza Rychlých šípů k současným akademickým činitelům, pak rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima jasně aspiruje na postavu Dlouhého Bidla.

Je to ambiciózní člověk s pochybnými morálními zásadami, který se obklopuje podivnými existencemi. Zbytek Bratrstva kočičí pracky pak může tvořit například bývalý prorektor a plagiátor Martin Kovář a děkanka FSV publikující v predátorských časopisech Alice Němcová Tejkalová.

Etický kodex UK se sice zmiňuje o přijímání darů pouze v jedné větě, a sice že osoba spjatá s univerzitou „nepřijímá dary nebo jiné výhody, pokud by tím jednal neeticky“. Nicméně o to stačí k tomu, abychom v podpisu smlouvy mezi univerzitou a společností Home Credit viděli krok, který je daleko za hranou. Home Credit totiž patří do exekučního byznysu, kvůli kterému je v současné době v exekuci okolo osm set tisíc lidí.

Nicméně exekucí je zasaženo daleko více lidí, podle projektu Rozděleni svobodou šestnáct procent respondentů uvedlo, že jejich domácnost čelila exekuci v posledních deseti letech. Sama společnost Home Credit navíc vede desítky tisíc exekucí, které jsou kvůli neplatným rozhodčím doložkám nezákonné.

Univerzity by neměly zavírat oči před následky byznysu, obzvláště takového, který má tak dalekosáhlé dopady na statisíce rodin, jako je ten exekuční. O dopadech na důvěru v demokracii ani nemluvě.

Kromě toho se Home Credit nezdráhá využívat konexí na politické elity ve svůj prospěch, pomocí kterých diktuje zahraniční politiku České republiky, zejména ve vztahu k Číně. Pokud je jedna firma schopná ovlivnit politiku celého státu, jak si můžeme být jisti, že svým ekonomickým vlivem nebude zasahovat do fungování univerzity?

Místo toho by si měla Univerzita Karlova vzít k srdci větu uvedenou v Rámcové smlouvě se společností Home Credit: „Strany se zavazují zdržet se všeho, co by mohlo poškodit dobré jméno a pověst Stran,“ a od smlouvy odstoupit, protože si lze jen těžko představit horší firmu, která by se měla stát „Hlavním Partnerem UK“ než Home Credit. Nebo by UK měla alespoň k seznamu superlativ, které používá pro svoji prezentaci, jako „nejstarší“ a „největší“, měla přidat slovo „nejprodejnější“.