Až do úterního poledne se v Irsku protáhlo zveřejňování výsledků víkendových parlamentních voleb. A až do úterý, respektive čtvrtka, slavila svůj historický úspěch levice. Ve volbách uspěla nebývale kdysi militantní, dnes ale proměněná Sinn Féin, která získala čtvrtinu všech odevzdaných hlasů. Velmi se dařilo také Straně zelených, která zšestinásobila své poslanecké zastoupení, menším Sociálním demokratům a slušně si vedla i důsledně levicová aliance Solidarita — Lidé mají přednost před ziskem.

Zvláště zásluhou triumfu Sinn Féin byl v zemi nahlodán mocenský monopol dvou velkých středopravicových stran Fianna Fáil a Fine Gael, jež obě prosazují od 90. let neoliberální politiku a obecně se střídají u moci už od roku 1923, tedy téměř sto let.

V aktuálních volbách ztratila mandáty jak titulárně opoziční Fianna Fáil Micheála Martina, tak Fine Gael úřadujícího premiéra Lea Varadkara. Oslabila i malá irská Labour Party blairistického zaměření, jež často vstupovala s Fine Gael do koalic.

Předsedkyně Sinn Féin Mary Lou McDonaldová dala hned v neděli najevo, že už nechce, aby ze strany bylo věčně opoziční těleso: „Nemyslím si, že nám lidé dávali své hlasy jako vyjádření protestu. Vnímám to tak, že jde o vzkaz, že lidé chtějí jiný typ vlády (…) a my budeme jednat se všemi. Nemusím nutně být premiérkou, ale ano, je docela možné, že se jí stanu,“ řekla McDonaldová médiím po zveřejnění prvních výsledků.

Ještě ve středu to vypadalo, že Sinn Féin ve vládě skutečně bude. Ve čtvrtek ale bylo vše jinak. I když nechaly obě velestrany Sinn Féin vyjednávací iniciativu, čistě z levice vládní většina složit nelze. A jak Fine Gael (už na počátku), tak Fianna Fáil (právě ve čtvrtek) vládu s Sinn Féin odmítly.

Celkově vypadá poměr sil v nové 160členné sněmovně následovně:

↗

1. Fianna Fáil drží 38 křesel za 22,2 procenta hlasů (oproti minulým volbám —7 křesel, —2,1 procenta),
2. Sinn Féin 37 křesel za 24,5 procenta (+15 křesel, +10,7 procenta),
3. Fine Gael 35 křesel za 20,9 procenta (—12 křesel, —4,7 procenta),
4. Strana zelených 12 křesel za 7,1 procenta (+10 křesel, +4,4 procenta),
5. Labouristé 6 křesel za 4,4 procenta (—1 křeslo, —2,2 procenta),
6. Sociální demokraté 6 křesel za 2,9 procenta (+4 křesla, —0,1 procenta),
7. Solidarita — Lidé mají přednost před ziskem 5 křesel za 2,6 procenta (—1 křeslo, —1,3 procenta),
8. Nezávislí poslanci + zástupci stran s jedním mandátem: 21 křesel.

Aktuální situace

Vyjednávání o nové vládě vede aktuálně Fianna Fáil a její předseda Micheál Martin. Jeho první možností je dohodnout nějakou formu spojenectví s Fine Gael a částí nezávislých poslanců. Uspořádání tohoto typu drželo u moci i dosavadní vládu Lea Varadkara — pouze s rozdílem, že vládnoucí stranou zde byla Fine Gael.

Druhou možností je opakování voleb. A pak už jsou tu jen různé možnosti spolupráce Fianna Fáil s levicí: velká koalice bez Sinn Féin, ale se zelenými, opoziční smlouva Fianna Fáil se zelenými a Sinn Féin, menšinová vláda levice s podporou Fianna Fáil, nebo otevřená koalice Fianna Fáil + Sinn Féin s podporou menších levicových stran — varianta, kterou dnes Fianna Fáil vylučuje.

↗

Porovnání zisků a ztrát hlavních stran ve srovnání současných voleb s minulými. Grafika Guardian/RTÉ.

Noví poslanci se mají sejít na první schůzi 20. února. Vyjednávání o vládě po minulých volbách ale zabralo téměř sedmdesát dní. Pozorovatelé se přitom shodují, že do letošních jednání bude navíc daleko více vstupovat právě levice.

„I kdyby se Sinn Féin do vlády nakonec vůbec nedostala, nástup levice irskou politiku rozhodně ovlivní (...) Přinejmenším v tom, že hlavní strany se teď začnou více ohlížet po tématech, které vnímají jako nejvíce problematické řadoví občané,“ konstatovala v pondělním pásmu BBC analytička Larissa Kennellyová.

Galerie (9)