Severoirská Sinn Féin chce referendum o odtržení, inspirují ji Skotové

Čelní představitel severoirských republikánů chce nechat spoluobčany rozhodnout, zda se nepřipojit opět k Irsku. Velkopáteční dohoda s referendem počítá, dle znalců jde ale spíše o vynucené gesto. Čím dál reálněji se naopak jeví podobné hlasování ve Skotsku.

Petr Jedlička

31.01.2012 17:05

A1

Severoirští katolíci pózují s plakátem Martina McGuinnesse. Nápis v pozadí vítá návštěvníky Svobodného Derry. Foto archiv Sinn Féin, flickr.com

Obyvatelům Severního Irska by měla být dána možnost rozhodnout, zda chtějí setrvat ve svazku s Velkou Británii, nebo se znovu připojit k Irsku. Pro list The Irish Examiner to v pondělí uvedl čelní představitel severoirské odnože strany Sinn Féin a místopředseda severoirské vlády Martin McGuinness.

Příslušné referendum by dle politika mohlo konat už po příštích volbách.

„(Referendum) může být uspořádáno kdykoliv mezi léty 2016 až 2020 či 2021,“ uvedl McGuinnes doslova. „Nevidím, žádný důvod, proč by se konat nemělo,“ dodal s tím, že je přesvědčený, že myšlenku podpoří i Demokratická unionistická strana (DUP).

DUP volí především severoirští protestanti. Se Sinn Féin přitom dnes tvoří velkou koalici.

Britská vláda je k vypsání příslušného referenda vázána Velkopáteční dohodou z roku 1998, jež ukončila ozbrojený odboj Irské republikánské armády a dala zemi současnou autonomii. Podle dohody tak musí učinit za situace, kdy si většina Severoirů odtržení (resp. připojení k Irsku) přeje.

Může to projít?
To, zda většina obyvatel Severního Irska skutečně žádá odtržení, je dlouhodobě sporné. Průzkumy hovoří spíše pro opak. Dle BBC se ale Sinn Féin k referendu zavázala v posledním volebním programu (z dubna 2011). Podle znalců oslovených Reuters pak nyní, v čase, kdy o referendu o vlastní nezávislosti usilují Skotové, nemůže prostě mlčet.

„Lze to pochopit (...) ale prakticky to nemůže uspět,“ uvedla například Margaret O'Callaghanová, politoložka z Queen's University v Belfastu.

„I kdyby zde byla jasná podpora, což není, vstupuje do otázky změny ústavního statusu celá řada dalších faktorů: postoje severoirských unionistů, názor jihu (tj. irské vlády a vlastních Irů) či tamní finanční situace,“ doložila dále.

Připojení k Irsku podporují tradičně především severoirští katolíci. Ti tvoří dle sčítání lidu z roku 2001 40 procent severoirské populace. V posledních letech sice měli výrazně více dětí než protestanti (kterých bylo v roce 2001 46 procent), a tak mohou nyní tvořit i většinu; značná část z nich by ale nejspíše nechtěla připojení k zemi, jejíž finance musela minulý rok zachránit mezinárodní půjčka.

Reuters připomíná, že Británie je v Severním Irsku zároveň největším zaměstnavatelem. Místním je navíc poskytována bezplatná zdravotní péče, zatímco vlastní Irové musí u lékaře platit.

Martin McGuinness však s těmito argumenty polemizuje:

„Je chybou si myslet, že rozhodnutí člověka o vlastní budoucnosti předurčí jedno období, v němž vláda v Dublinu nezvládla uhlídat ekonomiku. Lidé si zvolí na základě možností, které přinese znovusjednocení s Irskem z hlediska politické stability a zisku kontroly nad vlastním hospodářstvím,“ řekl pro Irish Examiner.

Mezitím ve Skotsku
Debata o skotském referendu je dnes podstatně dále. Intenzivně se vede již loňského května, kdy tamní parlament ovládla Skotská nacionalistická strana (SNP). Stále ji ale provázejí spory nad každou ze zásadních otázek.

Britská média zmiňují nejčastěji pět sporných bodů: otázku načasování referenda; otázku práva jej vyhlásit; nejasnost, jak bude znít dotaz, k němuž se budeou hlasující vyslovovat; problém, zda budou moci hlasovat i 16-, resp. 17letí Skotové a otázku, co všechno (a jak) se při případném odtržení Skotska rozdělí.

První čtyři otázky jsou úzce propojené – předseda SNP i současné skotské vlády Alex Salmond totiž prosazuje, aby si o všech zmíněných náležitostech rozhodli sami Skotové, tj. parlament ovládaný jeho stranou. SNP chce přitom referendum vypsat až na rok 2014, kdy si má země připomínat 700 let od porážky anglických vojsk v bitvě u Banockburnu. Tři zbývající roky znamenají i dost času na kampaň, která má získat pro nezávislost většinu.

Britská vláda Davida Camerona i opoziční labouristé naopak upřednostňují co nejdřívější termín, neboť největší názorový tábor ve skotské veřejnosti (dle čísel ICM z ledna 2012 43 procent) si přeje zachování současného stavu.

Salmond a SNP navíc prosazují, aby si Skotové vybírali ze tří variant: nezávislosti, uchování současného stavu a maximální autonomie, tzv. statu devo max. Ten by znamenal, že britský kabinet bude i nadále řídit obrannou a zahraniční politiku celé země; ve všem ostatním si ale Skotové povládnou sami.

Četné pře se pak ještě vedou nad rozdělením výnosů z těžby ropy v Severním moři (SNP chce Londýnu odvádět jen deset procent zisků), nad záležitostmi společné měny a budoucími pravomocemi Bank of England, či nad otázkou, zda by Skotsko po referendu splácelo alespoň svou část britského dluhu.

Pozorovatelé připomínají, že britská vláda poskytla po příchodu nynější krize záchranné úvěry Royal Bank of Scotland, v níž nyní vlastní 84 procent akcí. SNP ale skotský podíl na britském zadlužení rozporuje.

Cameron loni na podzim Salmondovi otevřeně nabídl, že jeho kabinet hlasování podpoří (resp. sám vyhlásí), když bude skotská vláda souhlasit, aby se konalo brzy. To však Salmond v půli ledna definitvně vyloučil.


Další informace:
The Irish Examiner North in ‘united Ireland vote by 2016’
Reuters Sinn Fein wants referendum on united Ireland
BBC News Sinn Fein unity referendum pledge in assembly manifesto
Al Džazíra Does Scotland want a divorce?


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.