Irové míří k volbám, zhodnotí úspěšnost politiky škrtů

V minulých volbách trestali Irové republikány z Fianna Fáil za bankovní krizi. Nyní vyjádří podle pozorovatelů názor na politiku pragmatičtější Fine Gael, jež se od roku 2011 řídila zcela doporučeními finanční Trojky.

(gkha)

25.02.2016 22:21

13537429673_03fd529e48_k

Irsku vládne od roku 2011 středopravicová koalice Fine Gael a labouistů v čele s Endou Kennym. Foto EPP, flickr.com

Irsko čekají v pátek po pěti letech volby do dolní komory parlamentu, takzvaného Dáilu, z nichž vzejde nová vláda. Do koaličních jednání budou dle průzkumů moci vůbec poprvé zasáhnout menší protestní uskupení. Pro celý evropský kontext však bude výsledek důležitý zejména v jiném ohledu: podle pozorovatelů ukáže, zda dají občané úspěšné země důvěru stranám, jež na ně v době hluboké finanční krize uplatnily přísnou politiku škrtů, nebo zda tuto politiku potrestají.

Irsku vládne od roku 2011 koalice složená ze středopravé Fine Gael vedené premiérem Endou Kennym a irských labouristů. Vítězka minulých voleb Fine Gael volí konzervativní rétoriku prosazování „dlouhodobého ekonomického plánu“, který má zemi dovést k zotavení se z finanční krize. Její argumenty posiluje i nynější ekonomický růst.

Podpora obou vládních stran v posledních letech spíše stoupala, a Kenny tak mohl oprávněně doufat, že svůj post jako historicky první předseda Fine Gael obhájí. Aktuální předvolební průzkumy ale naznačují, že koalice minulý volební úspěch nezopakuje a většinu v Dáilu, irském parlamentu, těsně nezíská.

Její vyhlídky ohrožují jak velké tradiční strany Fianna Fáil a Sinn Féin, tak menší uskupení jako Sociální demokraté nebo Nezávislí, kteří ostře vystupují proti úsporným opatřením. A právě menší strany s koaličním potenciálem mohou dle politologů hrát rozhodující roli během povolebních jednání.

Na nespokojenost Irů se sociálně-ekonomickými podmínkami ukazují navíc i nálady v občanské společnosti. Například během poslední soboty se v ulicích Dublinu sešlo dle některých odhadů až osmdesát tisíc lidí, aby protestovali proti zvyšování daní, rozpočtovým škrtům a kontroverzním poplatkům za vodu.

V Dublinu dodnes probíhají protesty proti škrtům. Foto RN, flickr.com

Pozorovatelé obecně připomínají, že zatímco ve Španělsku či Řecku vedla ekonomická krize k vzestupu protestních hnutí, Irové si zvolili o pár let dříve vládu, která přijala podmínky splácení dluhu bez velkého odporu a uplatňovala v minulých letech politiku austerity z přesvědčení. Nynější volby jsou tak v jistém smyslu vskutku i referendem o tom, jak tato politika na Iry zapůsobila.

Podle některých znalců mohou výsledky irských voleb napovědět leccos i o budoucnosti eurozóny. Pokud Fine Gael neuspěje, mohou se vlády i v jiných evropských státech začít obávat podobného testu důvěry ve společnou měnu a politiku. Prohra může též posílit tlak na změnu dosavadních ekonomických doporučení Trojky.

Krize v číslech a současný stav
Irsko je v posledních dvou letech dáváno za vzor země, které se díky škrtům podařilo úspěšně překonat ekonomickou krizi. Země se v roce 2010 ocitla na pokraji finančního kolapsu a byla nucena přijmout záchranný balíček Trojky – půjčku ve výši pětasedmdesáti miliard eur z nouzového fondu eurozóny a od Mezinárodního měnového fondu.

Následoval propad HDP o čtrnáct procent, nezaměstnanost překročila patnáctiprocentní hranici. O rok později Irsko z programu vystoupilo, předalo své rozpočtové hospodaření do rukou Trojky a zcela přistoupilo na její podmínky splácení dluhu, jež zahrnovalo drastické škrty ve veřejných výdajích. Dětská chudoba se zdvojnásobila, na půl milionu především mladých a vzdělaných lidí emigrovalo, mzdy klesly o patnáct procent.

Nyní zažívá Irsko znovu ekonomický vzestup. Podle údajů ministerstva financí z letošního února je nezaměstnanost na úrovni 8,6 procenta. Pětiprocentní ekonomický růst ročně je nejvyšší v celé EU, podařilo se také zmírnit vysokou míru emigrace. Někteří ekonomové ovšem odůvodňují trend spíše vnějšími faktory, které podpořily nárůst irského exportu: propadem ceny pohonných hmot či poklesem hodnoty eura.

Přijetí programu úspor a škrtů má také stále své kritiky z řad opozičních stran i občanských hnutí. Ti upozorňují, že škrty zasáhly ty nejvíce znevýhodněné, zatímco původci krize, bankéři a spekulanti, potrestáni nebyli. V oblastech jako je zdravotnictví, vzdělávací systém či sociální služby podle nich lidé na politiku škrtů dodnes doplácejí.

Stranická nabídka
Podobně jako před pěti lety jsou i nyní před pátečními volbami hlavním tématem předvolební kampaně ekonomické otázky a sociální politika. V roce 2011, to jest v době devastující ekonomické krize, potrestali voliči dominující stranu Fianna Fáil. Namísto ní ale zvolili ideologicky velmi podobnou, konzervativní a proevropskou, Fine Gael, která spolu s labouristy zvolila zmíněnou cestu bezvýhradného přijetí politiky Trojky.

Fianna Fáil, která v roce 2011 ztratila největší počet hlasů a která byla obviňována z nastalé krize, nyní doufá, že využije nespokojenost voličů a obnoví svou bývalou sílu. V současné době je sice nejsilnější opoziční stranou, je však otázkou, zda jí voliči odpustí chyby z minulosti.

Frustraci z vládní politiky by mohla využít také Sinn Féin, známá katolicky vlastenecká a socialistická formace, která podle pozorovatelů může přebrat část hlasů koaličním labouristům. Žádná z velkých stran ovšem se Sinn Féin, jež si s sebou nese historickou zátěž napojení na Irskou republikánskou armádou, vládnout nechce.

V úspěch doufají i menší uskupení vymezující se ostře vůči politice austerity jako Sociální demokraté, aliance Nezávislých nebo kandidáti ze skupiny People Before Profit. Podle posledních průzkumů nebudou mít Labouristé a Fine Gael dostatek křesel, aby si společné vládnutí zopakovali. A v tom případě mohou být menší strany rozhodující silou při tvorbě většinové koalice.

Variantou je také velká koalice ideově spřízněných Fine Gael a Fianna Faíl. Lídři obou stran ovšem spolupráci rivalů z dob občanské války dlouhodobě vylučují.

Bookmakeři stále sází na to, že premiérský post obhájí Enda Kenny, který je podle některých komentátorů jedinou osobností s potenciálem vytvořit stabilní koalici. Politologové se ale v posledních týdnech také shodují na tom, že stávající spolupráce s labouristy mu stačit nebude.


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

A jak to dopadlo Čtvrtek, 3.Března 2016, 19:43:3

Irské odpovědné orgány zveřejnily konečné výsledky voleb až dnes, tedy ve čtvrtek 3. běžna. V zásadě přitom odpovídají prognózám, které připomíná kolegyně Khazalová ve výše uvedené zprávě. Konkrétně tedy:

Největší stanou ve 158čelnné sněmovně zůstává pragmatická středorpavicová Fine Gael s 50 poslanci, oproti minulým volbám ale 26 křesel ztratila.

Druhá zůstává rovněž středopravicová, ale více republikánská Fianna Fáil s 44 křesly, která však oproti minulým volbám 15 křesel získala.

Menší strana dosavadní koalice -- labouristé -- bude mít už jen sedm křesel, a tedy přišla o 30.

Levicově a zároveň katolicky vlastenecká Sinn Féin naopak dosáhla nejlepšího výsledku ve své historii -- bude mít 23 křesel.

Kromě těchto čtyř subjektu bude zastoupeno v Dáilu ještě šest (!) malých uskupení vesněs obecně protestní či levicové orientace - Nezávislí (dvanáct poslanců), Nezávislá aliance (šest poslanců), Anti-Austerity Alliance-People Before Profit (šest poslanců), Independents 4 Change (čtyři poslanci), Zelení (dva poslanci) a Workers and Unemployed Action (jeden poslanec).

Žádná z tradičních koalic nemá po volbách většinu, a tak pozorovatelé očekávají složitá jednání.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

jak to pokračuje Pátek, 15.Dubna 2016, 09:49:13

Irsko nemá ani 50 dní po volbách stále řádného premiéra. Pokusy získat většinu pro sebe si odbyli jak Enda Kenny z Fine Gael, tak Micheál Martin z Fianna Fáil. Poslední pokus o zisk podpory učinil Martin ve čtvrtek 14. dubna, avšak neúspěšně.

Většina pozorovatelů má dnes za to, že v zemi vznikne velká koalice zmíněných dvou stran. Připomíná se ovšem, že velké koalice nemají v Irsku tradici a Fianna Fáil a Fine Gael ještě nikdy společně nevládly. Jednání tak zřejmě nebudou ani přes 50denní bezvládí rychlá.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

A jak to dopadlo Středa, 4.Května 2016, 12:33:22

V Irsku nakonec nastoupí menšinová vláda Fine Gael. Fianna Fáil ji podpoří výměnou za několik programových ústupků typu snížení ceny vody, zvýšení počtu policistů o 15 tisíc, ochrany plátců hypoték před bankami či řešení bytové krize. Premiérem zůstane předseda Fine Gael Enda Kenny. Irské povolební bezvládí tak trvalo více než dva měsíce.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Středa, 4.Května 2016, 17:24:32

Matně se mi vybavuje, že jsem četla v souvislosti s tou bublinou o podmínkách bankrotu Irsku a bylo to kruté.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.