Deník Referendum Svět

V úterý schválil výbor evropského parlamentu pro mezinárodní obchod INTA dohodu o volném obchodu EU-Vietnam. Proč by nás zrovna tato obchodní dohoda měla zajímat? Spojují se v ní hned tři druhy problémů: lidská práva, práva pracujících i ochrana životního prostředí. A jako bonus k tomu střet zájmů Jana Zahradila.

Dohoda vzbudila pozdvižení už v listopadu, kdy se ukázalo, že její zpravodaj ve jmenovaném výboru Jan Zahradil (ODS) neoznámil svůj střet zájmů. Zahradil, který je předním lobbistou vietnamských zájmů v Evropě, před projednáváním dohody „zapomněl“ uvést, že působí v radě „Konfederace svazů Vietnamců v Evropě“. Po tomto odhalení z funkce zpravodaje dohody odstoupil.

Zmíněna konfederace je de facto lobbistický spolek, který prosazuje zájmy Vietnamu v EU. Zahradil má s vietnamskými komunisty vřelé vztahy, zaslal jim například zdravici k jejich dvanáctému sjezdu.

Když jde o byznys, tak ani komunistická ideologie českým konzervativcům nevadí. Tomáš Tkačík, archív DR

Když jde o byznys, tak ani komunistická ideologie českým konzervativcům nevadí. Podrobněji se vztahům Zahradila s vietnamskými, ale i čínskými komunisty věnoval web Sinopsis.

Komunistický režim ve Vietnamu přitom má mnoho problémů s dodržováním lidských práv. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zaslal nedávno dopis, jehož adresáty byli Zahradil a belgický europoslanec Geert Bourgeois, který je zpravodajem dohody nyní.

Pánek vyzývá, aby EU neuzavírala dohodu, pokud Vietnam zásadně nezlepší situaci na poli lidských práv, svobody médií a nepropustí politické vězně. V listopadu byl například zatčen blogger a novinář Pham Chi Dung a za údajnou protistátní propagandu mu hrozí dvanáct let. Pozornost režimu si vysloužil zejména svou snahou oslovit europoslance ve věci dané smlouvy.

Proti uzavření dohody vystupují lidskoprávní organizace, upozorňující na to, že ve Vietnamu zavírají disidenty i za pouhé publikování nepohodlných informací na facebooku. Na problematiku upozorňují i progresivní europoslanci.

Ke kritikům se přidala i Mezinárodní organizace práce, která zdůrazňuje, že Vietnam stále neaplikoval potřebné změny, například svobodu shromažďování na pracovišti nebo konec nucené práce. Jako problematické vidí i ustanovení trestního zákoníku, který je nepřiměřeně přísný.

V neposlední řadě absentuje v dohodě prvek udržitelnosti, jak upozorňuje německá europoslankyně Anna Cavazziniová z frakce Zelených: uzavírat takové dohody bez závazných opatření pro ochranu klimatu a udržitelnost v době, kdy směřujeme k uhlíkové neutralitě, je škodlivé.

Francouzská organizace Veblen Institute zase upozorňuje, že záruky týkající se životního prostředí jsou v nezávazné části úmluvy, a jako bumerang ve všech obchodních dohodách se vrací institut arbitráží, který dává investorům nepřiměřeně zvýhodněné postavení

Česká debata se v poslední době věnuje hodně Číně. I vzhledem k vazbám, které dlouhodobě máme na Vietnam, by určitě stálo za to více sledovat i tuto zemi a aktivity její komunistické vlády, zejména dodržování lidských práv.

Samotnou kapitolou je potom tato konkrétní obchodí dohoda. Stejně jako Zahradil při lobbingu za vietnamský byznys zapomíná na antikomunismus ODS, odhodili ve stejné věci svůj odpor vůči velkému kapitálu i čeští komunisté. Předseda Filip se vloni potkal s premiérem Vietnamu a jednali mimo jiné i o tom, jak může přijetí dohody o volném obchodu urychlit.

Po úterním schválení dohody na výboru INTA by mělo v únoru následovat plenární hlasování, kde se dá předpokládat, že se podobně jako na výboru většinu podaří získat. Část dohody, která se týká ochrany investic, spadá do kompetencí parlamentů členských zemí, takže se k nim musí vyjádřit i ony.

Vzhledem k tomu, že na české politické scéně má dohoda podporu jak zprava, tak zleva, se v tomto směru nedá očekávat výraznější role České republiky. Jak se k dohodě postaví jiné země, jako například Rakousko, které již oznámilo, že nepodpoří dohodu o volném obchodu EU-Mercosur, je zatím otázka. Tak jednoduchou cestu, jako předvádí ruku v ruce ODS a KSČM v České republcie, však v rakouském parlamentu, očekávat nelze.