Konec nerozložitelných kelímků či brček. EU schválila zákaz jednorázových plastů

Radek Kubala

Evropský parlament schválil zákaz vybraných jednorázových plastů od roku 2021. Zároveň nastavil nová pravidla pro chování státu a firem v oblasti nakládání s plastovým odpadem. Ekologové slaví, podle nich se jedná o historický okamžik.

Zákaz plastových kelímků, brček, tyček od létajících balónků, tašek, příborů nebo boxů na jídlo potvrdil ve středu Evropský parlament. Povolení prodávat tyto výrobky skončí v roce 2021, výrobci tak budou pro tyto produkty muset hledat jiný rychleji rozložitelný materiál. Zároveň parlament schválil nové cíle pro snížení spotřeby plastů či povinnost pro výrobce podílet se finančně na nakládání s odpady.

Členské státy zároveň musí do roku 2025 zajistit sběr až devadesáti procent lahví od nápojů, například pomocí systému vratných záloh. A zemím EU se také ukládá povinnost cíleně zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativních dopadech vyhazování plastů.

Ze 658 hlasujících europoslanců hlasovalo pro zpřísněný návrh Evropské komise 571. Pro byla také většina českých europoslanců, proti hlasoval jen Jiří Payne (Svobodní), zdrželi se Evžen Tošenovský, Jan Zahradil (oba ODS), Dita Charzanová a Martina Dlabajová (obě ANO).

„Snižovat jednorázové plasty je velmi důležité a já tento trend podporuji. EU musí být klíčovým aktérem při hledání řešení tohoto problému. Při hlasování jsem se však ve finále zdržela, protože návrh neodpovídá reálným podmínkám. Měli bychom dát trhu více času se přizpůsobit,“ řekla Markéta Dlabajová.

Naproti tomu Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) označil nastolené cíle za ambiciózní, ale dosažitelné. „Jsem přesvědčen, že směrnice jde dobrým směrem, že skutečně musíme změnit vzorce svého chování. Skvělý vynález 20. století se může stát naší noční můrou a měli bychom s tím opravdu začít něco dělat,“ dodal Polčák.

Krok Evropské unie přivítalo i české ministerstvo životního prostředí, které vede kampaň nazvanou Dost bylo plastů, která má podpořit ukončování závislosti České republiky na jednorázových plastových výrobcích.

„Bez plastových brček nebo míchátek se určitě dokážeme obejít a nikoho to nějakým způsobem určitě neomezí ani to nemá zásadní dopady do koncových cen nabízených výrobků. Naopak životnímu prostředí to pomůže zcela zásadně,“ okomentoval pozici vlády ministr životního prostředí Richard Brabec.

Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva pro Deník Referendum dodala, že způsob implementace směrnice musí vláda ještě promyslet. „Způsob, jakým bude uvedena do praxe v České republice, je otázkou až pro období její implementace. Nejprve musíme novelizovat obalový i odpadový zákon,“ řekla Pospíšilová.

Ekologové slaví

Rozhodnutí Evropského parlamentu schvalují zástupci českých ekologických organizací. Podle odpadového experta Hnutí DUHA Iva Kropáčka daly evropské instituce jasný signál, že doba jednorázových plastů končí.

„Je to konec společnosti založené na odhazování. Celá Evropská unie chce věci opakovaně používat a recyklovat. Vlády členských zemí by se neměly nechat ošálit vábením velkých znečišťovatelů, aby směrnici omezující plastové znečištění změkčili,“ řekl Kropáček.

Také podle Jana Freidinger z Greenpeace se jedná o historický moment. Varuje však před přehnaným optimismem. „Plastové znečištění je všude kolem nás, ve vodě, půdě i vzduchu, který dýcháme. Ale ještě není čas na oslavu, o nařízení budou hlasovat členské státy a již teď je vidět zřejmá snaha části průmyslu akceschopnost směrnice omezit. Na státy tlačí firmy, které jsou nejvíce zodpovědné za plastové znečištění, jako je Coca Cola, PepsiCo a Nestlé,“ řekl Freidinger.

Zároveň oba shodně varují před snahou europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM), která se při čtvrtečním projednávání návrhu rozpočtu Evropské unie na parlamentním výboru pro životní prostředí snaží prosadit financování rekonstrukce stávajících zařízení zpracovávajících směsný komunální odpad. Návrh europoslankyně Konečné by podpořil zejména spalovny.

„Prioritou Unie je nyní prevence, opakované použití a recyklace, takže návrh europoslankyně Kateřiny Konečné, patří do historie. Pokud by prošel, rozmělnil by jasné směřování Evropské unie,“ uzavírá Kropáček.