Podobně jako německá sociální demokracie (SPD), obměnila své vedení na aktuálním sjezdu také Alternativa pro Německo (AfD), německá krajní pravice. Stalo se tak minulý víkend v dolnosaském Brunšviku. Velkou většinou obhájil svůj dosavadní mandát první spolupředseda Jörg Meuthen — vysokoškolský učitel ekonomie a lídr strany z posledních eurovoleb původem z porúrského Essenu.

Druhé spolupředsednictví získal pak nově Tino Chrupalla — původně malíř pokojů, od voleb 2017 však poslanec z hornolužického Zhořelce.

Jak Meuthen, tak Chrupalla mají pověst politiků, kteří jsou přijatelní pro oba hlavní proudy v AfD: pro pragmatický, který chce z AfD udělat standardní nacionálně konzervativní stranu, i pro agresivně-národovecký, který AfD pojímá jako prostředek k „záchraně“ Německa a němectví, respektive k systémové změně.

Blíže mají však oba spolupředsedové k pragmatické části strany a z jejich sjezdových vystoupení to šlo znát. Klasicky se varovalo zejména před ohrožením evropské civilizace a Německa migrací a islámem i před posilováním strany zelených (B'90/Grüne). Dalším z nejčastěji zmiňovaných motivů však bylo, jak se vymanit z dosavadní izolace a získat podíl na exekutivě:

„„Nepotřebujeme nějaké okázale tvrdé výrazy (...) stačí nám rozum (...) Pokud chceme být ještě úspěšnější, zaměřme se na střed. CDU se posouvá stále doleva, a tak je tam místo. Bude to fungovat,“ řekl na sjezdu Chrupalla.

„Zažíváme dnes období imploze druhdy dominantních sil a posilování sil nových (...) Postavit vládu bez nás bude složitější a složitější, až to nepůjde vůbec,“ uvedl Meuthen.

Výsledky extremistů

Brunšvický sjezd byl hojně sledován i světovými médii, neboť v AfD posílala po nedávných saských, braniborských a durynských volbách skupina radikálů vystupující pod názvem Křídlo (Flügel). Spolupředsednického mandátu se navíc vzdával Alexander Gauland, jeden ze spoluzakladatelů strany, který má blíže tvrdě-národovecké části stany. Čekalo se tak, zda nepokusí Gaulandovo místo získat úspěšní východoněmečtí představitelé Křídla, například Andreas Kalbitz nebo Björn Höcke.

Žádný významnější střet se ale nakonec neodehrál. Cíl získat podíl na exekutivě a umožnit vznik pravicově-konzervativních koalic je podle zpravodajů ze sjezdu nyní v AfD sdílený.

Předsednickou protikandidaturu tak o víkendu ohlásili pouze méně významní radikálové jako Gottfried Curio či Nicole Hoechstová, známí spíše provokativními výstupy než reálným vlivem. A Gauland sám nakonec doporučil volbu Chrupally.