Milion chvilek pro reformu volebního systému

Reforma nespravedlivého volebního systému, k jejíž přípravě vyzval spolek Milion chvilek pro demokracii pravicovou opozici spolu s Piráty, je bezpochyby žádoucí. Naděje na její prosazení – ač by většině stran pomohla – ovšem není velká.

Dříve než v sobotu zaplnilo téměř tři sta tisíc lidí pražskou letenskou pláň, sešli se zástupci Milionu chvilek pro demokracii, Mikuláš Minář a Benjamin Roll, s předáky občanských demokratů, Pirátů, lidovců, TOP 09 a Starostů, a vyzvali je, aby ještě v tomto volebním období připravili takovou změnu volebního systému, jež nebude nadále znevýhodňovat slabší politické subjekty.

Jde o požadavek srozumitelný a důvodný, platný volební zákon je totiž v mnoha ohledech krajně nespravedlivý. Stačí se podívat na výsledky posledního sněmovního volebního klání. Politické hnutí ANO získalo necelých třicet procent hlasů, ale v dolní komoře Parlamentu drží bezmála čtyřicet procent křesel. Naproti tomu Starostové, které volilo lehce přes pět procent lidí, mají jen tři procenta mandátů.

A lze pokračovat dál. Na šíření strachu a nenávisti ke všemu cizímu vystavěný projekt Tomia Okamury podpořilo přes deset procent voličů, TOP 09 zhruba polovina. Po přepočtů hlasů na křesla ve sněmovních lavicích ovšem strana založená Miroslavem Kalouskem a Karlem Schwarzenbergem dosáhla jen na sedm mandátů, zatímco Okamurovi xenofobní nohsledi jich obdrželi dvaadvacet, tedy více než třikrát tolik.

Ačkoli je český volební systém do Poslanecké sněmovny klasifikován jako poměrný, jeho stávající podoba – další ze smutných dědictví smluvně-opozičních časů – jej zásadně pokřivuje. Menší politické strany se na získání jednoho poslance nadřou o poznání více než ty, které osloví větší část společnosti, respektive jejich voliči nemají stejnou naději, aby byly náležitě zastoupeni.

Počet hlasů potřebných pro zisk jednoho mandátu (2017)
ANO – 19 232
ODS – 22 918
SPD – 24 481
ČSSD – 24 556
Piráti – 24 836
KSČM – 26 207
KDU-ČSL – 29 364
TOP 09 – 38 402
STAN – 43 693


Zatímco hnutí ANO stačilo na zisk poslaneckého křesla 19 tisíc hlasů, Starostové potřebovali na jeden mandát hlasů více než 43 tisíc. Foto Facebook STAN

Největší nespravedlností volebního systému je bezesporu rozdílná váha hlasů v jednotlivých obvodech, například v Karlovarském kraji je třikrát menší než v Praze. Pouze ve čtyřech ze čtrnácti z nich totiž zisk pěti procent skutečně zaručuje křeslo ve sněmovních lavicích. Příkladem může být výsledek Strany zelených před třinácti lety v Libereckém kraji. Ač obdržela téměř deset procent hlasů, nedosáhla zde ani na jeden mandát.

Problematická je ovšem i ona uzavírací klauzule, která umlčuje a zneviditelňuje mnoho relativně početných společenských proudů. V kombinaci s průzkumy voličských preferencí, jež realitu spíše tvoří, než popisují, navíc vede část lidí k obavám z propadnutí hlasu, respektive ke „strategické“ podpoře některé z partají, která má – prý – větší šanci překročit pětiprocentní hranici.

Tím ovšem nespravedlnosti zdaleka nekončí. Zmínit lze třeba přílišný vliv stranických sekretariátů na podobu kandidátních listin nebo nastavení státního příspěvku za hlasy a na činnost, na který mají nárok jen ty politické strany, jež získají podporu jednoho a půl, respektive tří procent voličů, ačkoli v evropských volbách je příspěvek vyplácen již při zisku jednoho procenta z celkové počtu platných hlasů.

Dnešní volební systém zkrátka výrazně pokřivuje vůli občanů vyjadřovanou u hlasovacích uren, čímž politiku jako takovou znevěrohodňuje. Jeho reforma, jež by nejkřiklavější vady napravila, je proto nanejvýš potřebná. Navzdory tomu, že by na ni všechny sněmovní strany – s výjimkou dominantního politického hnutí ANO – vydělaly, ovšem není pravděpodobné, že se ji v tomto volebním období podařilo prosadit.

Návrhy na snížení uzavírací klauzule – jak pro jednotlivé partaje, tak pro koalice – a změnu přepočtu hlasů na mandáty totiž Sněmovna vcelku nedávno rezolutně odmítla. Pro zmírnění hranice nutné pro vstup do dolní komory Parlamentu se vyslovili jen zástupci Pirátů, lidovců, TOP 09 a Starostů. A návrat k systému, který v České republice panoval před opoziční smlouvou, se dočkal ještě menší podpory. Pro hlasovali pouze Piráti, lidovci a Karel Schwarzenberg.

Nemá-li proto apel spolku Milion chvilek pro demokracii vyznít do ztracena, je třeba, aby jeho představitelé – ale i mnozí další, jimž zjevně nespravedlivá pravidla hry vadí – vynaložili na přesvědčování politiků řádově více úsilí. Současně si musí uvědomit, že pětice opozičních stran, se kterými se sešli, nedisponuje nezbytnou silou, aby reformu volebního systému prosadila. Že se neobejdou bez hlasů Okamurových rasistů, komunistických národovců a s Babišem se pelešících sociálních demokratů. A že i s nimi budou nuceni zasednout k jednacímu stolu.

A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Pondělí, 18.Listopadu 2019, 14:58:44

Znovu a znovu ta věčná víra, že imanentní problémy kapitalismu a jeho politického systému bude možno překonat jenom a pouze zavedením nějakého "lepšího způsobu voleb"...

Ano, způsob voleb v klasických parlamentních (reprezentativních) demokraciích trpí celou řadou zcela zásadních systémových vad. Které jsou většinou principiálně neodstranitelné.

Politologická teorie už dávno ví, že tyto imanentní vady politické demokracie existují, a že jsou zčásti natolik závažné, že značnou měrou zpochybňují samotný princip demokracie. Ví se o tom - ale fakticky to nikoho nezajímá. Dokud to celé pořád ještě n ě j a k funguje, dokud se otáčí kola produkce a konzumu, tak se nějakými "vadami na kráse" nikdo nehodlá zdržovat.

Ivo Horák - Praha 3

Tam a zase zpět Pondělí, 18.Listopadu 2019, 20:03:31

Jsem pro návrh. Jen si nějak nevzpomínám, kdo, kdy a proč u nás toho d´Hondta zavedl.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Způsob volby by neměl pro voliče představovat neřešitelné dilema Úterý, 19.Listopadu 2019, 00:52:45

(tento pocit se u mě při volbách do PS často dostavuje).

Z hlediska přitažlivosti voleb bych považoval za ideální, pokud by se i složitější politický názor mohl do způsobu mého hlasování jednoduše promítnout.

Jiná věc je pak přepočet voličských hlasů na mandáty. Kromě v článku zmiňovaného hlediska spravedlnosti je potřeba vzít v úvahu i snadnější či méně snadný (v některých volebních konstelacích pravidelně nemožný) vznik vládnoucí většiny a stabilitu z voleb vzešlé vlády.

Martin Profant - Praha 7

Ivo Horákovi Úterý, 19.Listopadu 2019, 13:09:19

Pro jistotu, pro ty, co si na rozdíl od vás opravdu nevzpomínají:

Změnu volebního systému provedla ČSSD jako koncesi ODS za oposmluvní vládnutí poté, co obě strany zjistili, že neprosadí změnu ústavy a většinový systém. Původně tehdy nižším intelektem či vyšší mírou korupce obdařená část poslanců sociální demokracie prosazovala původní návrh ODS, totiž vyšší koeficient u d'Hondta (pro nezasvěcené, čím vyšší koeficient, tím silněji d'Hondt působí ve prospěch stran s nejvyšším volebním výsledkem) a rozdělení Prahy jako volebního kraje (Praha byla bašta ODS a rozdělena na dva menší volební kraje by fungovala jako s většinovým systémem). Hodně se tenkrát přátelé z ČSSD snažili.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Myslím, že většina lidí bezpečně ví, které strany Úterý, 19.Listopadu 2019, 13:51:12

v PS nechce, a pak ví, které zhruba strany tam chce (pokud máte vybat jednu z nich, jste většinou v koncích).

Kdyby tedy šlo volit nějak takhle, považoval bych to z hlediska voliče za komfortní, za motivující k účasti ve volbách.

Přepočet na mandáty je jiný problém.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.