Milion chvilek je aktivní navzdory koronaviru. Protesty ale ztratily na síle
Radka RybnikárováMilion chvilek omezil plánovaná setkání, protesty a další aktivity kvůli koronavirové pandemii. Členové spolku však našli nové způsoby, jak podporovat občanskou společnost. Podle politologů to však na změnu politického diskurzu nestačí.
Spolek Milion chvilek pro demokracii vstoupil do roku 2020 s ambiciózními plány. Ty ovšem narazily na pandemii nového koronaviru, jež na dlouhé měsíce zmařila řadu setkání i protestních shromáždění. Politologové varují, že pro hnutí bude nanejvýš náročné obnovit tempo a energii z doby před nouzovým stavem. Aktivisté však vsázejí na dlouhodobou spolupráci s místními skupinami i improvizaci.
Za poslední měsíce si Milion Chvilek podle jednoho ze svých zakladatelů, Benjamina Rolla, rychle našel cestu, jak rozvíjet občanskou angažovanost a demokracii navzdory koronaviru. Pozornost spolek zaměřil na monitoring a analýzu veřejného dění i šíření informací o politických kauzách. Během první vlny pandemie aktivisté vsadili i na dobrovolnickou činnost.
„Vytvořili jsme Mapu pomoci, kde jsme evidovali a propojovali lidi žádající o pomoc s dobrovolníky a organizacemi nabízejícími různé druhy podpory — od distribuce roušek přes nákupy a doučování po zdravotnickou a psychologickou péči,“ uvedl pro Deník Referendum Roll a upozornil, že díky pandemii Milion Chvilek získal čas k profesionalizaci svého týmu.
Politologové se však shodují, že pandemie hnutí uškodila, a to nejen kvůli tomu, že epidemiologická opatření znemožňují konání velkých demonstrací. „Lidé se obávají ekonomických dopadů pandemie, musí více hledět na vlastní situaci, přičemž protest Milionu chvilek byl víceméně pouze etický. A v krizových časech se lidé též více přimykají k vládě, pokud nedělá vyloženě něco špatného,“ řekl pro Deník Referendum politolog Josef Mlejnek.
Své hlavní téma — kritiku vlády Andreje Babiše — Milion chvilek ale neopustil. V rámci projektu „Ptáme se vlády“ členové spolku od občanů přebírali otázky k podezřelým vládním postupům. Vrcholem byla červnová demonstrace s odevzdáním vysvědčení vládě. Aktivisté také vyzvali opoziční demokratické strany, aby přišly s jasným plánem, jak příští rok zvítězit ve sněmovních volbách.
„Chceme, aby v další vládě neměli vliv populisté, extremisté, oligarchové a mafiáni. Se zástupci pro-demokratických stran jsme se osobně sešli. Byli jsme sice ujištěni, že jednání probíhají, ale zároveň bylo zřejmé, že nic není jisté,“ podotkl Roll. Zároveň vyjádřil naději, že se podaří promítnout energii aktivních občanů do volebních výsledků.
Spolek svou pozornost nyní zaměřuje k blížícím se krajským a senátním volbám, které jsou přípravnou zkouškou před volbami do Poslanecké sněmovny. Chce pomoci s úspěchem pro-demokratických stran a zvýšit volební účast o pět procent.
I proto vzniká takzvaná Milionová síť: platforma místních organizací po celé České republice. „Nyní již máme přes sedmdesát akreditovaných místních skupin, s nimiž můžeme úzce a dlouhodobě spolupracovat,“ upřesnil Roll. Kvůli koronavirovým opatřením ale aktivisté zrušili Štafetu pro demokracii — celostátní série protestních akcí a veřejných diskuzí. Ta měla regionální síť upevnit. Zatím není zřejmé, kdy se k projektu spolek vrátí.
Končí doba rekordních demonstrací?
Kriticky vidí nápad s místními skupinami politolog (a bývalý řadový člen ČSSD) Jan Bureš, podle kterého jsou plány Milionu chvilek založené na hluboce naivní představě. „Češi nejsou politicky aktivní, vnímají politiku jako záležitost politických stran, k níž se jako voliči vyjadřují ve volbách. Takto to fungovalo i dříve a představa, že se miliony lidí zapojí do místních organizací, je mimo realitu,“ řekl pro Deník Referendum.
Rovněž si politolog nemyslí, že bychom dnes měli prostor pro debatu o kvalitě demokracie. Politický boj se totiž odehrává na úrovni politických stran. „Dokud bude hnutí protestovat, ale zároveň nebude usilovat o politickou moc, tak tam moc šanci na změnu politického diskurzu nevidím,“ uvedl Bureš.
Dále upozornil, že podle posledních průzkumů jsou voliči s českou politikou spokojeni. V tomto směru se ovšem výsledky liší podle druhu otázky či metodiky. Například z průzkumu agentury Median pro studentskou iniciativu Svobodný listopad vloni na podzim vyplynulo, že spokojeno s politickou situací je pouze deset procent mladých do třiceti let.
Podle politologa Josefa Mlejnka z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je drobná lokální práce aktivistů sympatická, nemyslí si ovšem, že by záměr budování místních skupin dosáhl masového ohlasu. „Většinu lidí mnohem víc baví velký happening domněle svrhávající vládu než nějaká prakticky zaměřená, ale daleko méně spektakulární činnost,“ konstatoval politolog.
Jan Bureš dodává, že se spolek sám vyšachoval z politického boje již na začátku svého působení. „Když se po protestech na Letné volební preference ANO nehnuly, ukázalo se, že je třeba nabídnout jasnou alternativu. Hnutí Milionu chvilek se však nepřihlásilo ani k opozičním ‚nebabišovským‘ stranám. Ačkoliv jeho argumenty byly relevantní, do jisté míry přestalo být bráno vážně,“ míní politolog.
Milion chvilek pro demokracii za poslední dva roky pořádala demonstrace za odstoupení Andreje Babiše z funkce předsedy vlády. Největší se uskutečnila loňské léto na Letné v Praze za účasti přibližně 300 tisíc lidí. Jednalo se o největší protestní shromáždění v české historii od roku 1989.
Spolek nyní plánuje po celé republice akce k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. „Ukažme, že Česká republika je plná hrdých občanů, kteří odvážně a vytrvale hájí demokratické principy, na kterých stojí naše země,“ vyzývají aktivisté, kteří k úternímu odpoledni evidují čtyřiasedmdesát chystaných shromáždění.