Vnitro chce zavést korespondenční hlasování. Proběhnout může již za dva roky

Ministr vnitra Jan Hamáček navrhuje zavést možnost korespondenčního hlasování ze zahraničí, zkrátit konání voleb ze dvou jen na jeden den nebo zcela zrušit doručování volebních lístků do poštovních schránek.

(jg)

22.10.2019 14:00

Volby-5

Diskuze o korespondenční volbě se vede již dvacet let. Za tu dobu vzniklo sedm vládních, senátních a poslaneckých návrhů, žádný ovšem zdárně neprošel celým legislativním procesem. Koláž DR

Korespondenční hlasování ze zahraničí, konání voleb jen v jeden den a zrušení doručování volebních lístků do poštovních schránek. Tyto a další novinky plánuje zavést ministerstvo vnitra v čele s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD). Návrh zákona o správě voleb, který rezort v minulých dnech předložil do mezirezortního připomínkového řízení, v neposlední řadě počítá i s elektronizací volebního procesu, zrušením místní příslušnosti u vydávání voličských průkazů nebo pilotním ověřování strojového sčítání hlasů.

„Naším cílem je především změnit základní koncepci soustavy volebních zákonů a pokud možno sjednotit úpravu. To znamená oddělit od úpravy volebních systémů úpravu správy voleb a té věnovat jeden obecný předpis společný pro všechny druhy voleb. Zákon proto vytvoří obecná pravidla parlamentních, prezidentských, krajských, komunálních a evropských voleb,“ shrnulo ministerstvo v důvodové zprávě s tím, že předložená novela ale nezasáhne do volebních systémů.

Ačkoli Hamáčkův úřad považuje kodifikaci celého volebního práva, jež je roztříštěno v několika zákonech, neboť ty vznikaly postupně, jak se rozšiřovala množina přímo volených orgánů, do jednoho předpisu za žádoucí, upozorňuje, že v minulosti již podobné pokusy selhaly a žádná z připravených verzí se nedočkala ani postoupení do legislativního procesu. Volební právo totiž zahrnuje dvě odlišné roviny – administrativní a politickou.

„Je nasnadě, že volební kodex, který by zahrnoval obě úrovně, je materií v běžných horizontech volebních období Poslanecké sněmovny v zásadě neprosaditelnou. Otevření všech částí volebního práva by znamenalo otevření diskusí, jež by ustrnuly v dohadech o volebních klauzulích, přepočítacích koeficientech a metodách alternativního hlasování na úkor svižného řešení méně zapeklitých partií administrativní části volebního práva,“ vysvětlil rezort vnitra.

Korespondenční hlasování proběhne poprvé v roce 2021
Nejvýraznější chystanou změnou je zavedení možnosti korespondenčního hlasování ze zahraničí. Voliči registrovaní ve zvláštních volebních okrscích jej budou moci využít při sněmovních, prezidentských a evropských volbách. Hlasování spočívání na principu dvou obálek – doručovací a úřední. Lidé vloží vyplněný hlasovací lístek do úřední obálky, tu spolu s identifikačním lístkem umístí do obálky doručovací, kterou zašlou příslušnému zastupitelskému úřadu, jenž ji předá zvláštní volební komisi.

Ačkoli se diskuze o uzákonění korespondenční volby v České republice vedou již dvacet let a za tu dobu vzniklo již sedm vládních, senátních a poslaneckých návrhů, žádný doposud neprošel zdárně legislativním procesem. Část odborné veřejnosti a někteří politici totiž varují, že takové hlasování není s to naplnit základní atributy volebního práva, jak je vymezuje článek osmnáct Ústavy, zejména zajistit tajnost volby, respektive zamezit ovlivnění voliče, například ze strany rodinných příslušníků.

Novela dále přichází s novinkou v podobě jednodenního hlasování, neboť Česká republika je posledním členským státem Evropské unie, která pracuje se dvěma volebními dny. Hamáček proto navrhuje, aby se všechny druhy voleb konaly v jediném volebním dni, a to v pátek od sedmi do dvaadvaceti hodin. Výpadek jednoho volebního dne pak chce kompenzovat zavedením možnosti hlasování v předstihu. To by probíhalo podobně jako korespondenční volba, uskutečňovalo by se však prezenčně u obecních úřadů.

Ministerstvo také plánuje zrušit doručování volebních lístků do domácností, ty by lidé obdrželi až ve volební místnosti. „Důvodem pro toto opatření je úspora papíru a financí,“ vysvětlilo s tím, že informovanost voličů zajistí skrze distribuci jednostránkového materiálu, jenž bude obsahovat údaje o termínu voleb, způsobu hlasování a kandidujících subjektech. Změna se – z důvodu složitosti systému a rozsahu hlasovacích lístků – nedotkne voleb do zastupitelstev obcí.

Vydávání voličských průkazů bude mnohem jednodušší
Zákon rovněž počítá s vytvořením nového informačního systému veřejné správy, Informačního systému správy voleb, coby jednotným zázemím pro administrativní činnosti ve volebních agendách. Ten bude zahrnovat jednotný seznam voličů, který nahradí dnešních zhruba šest a půl tisíce stálých seznamů, registr kandidátních listin a okrskových volebních komisí a nástroj ePetice, jenž umožní on-line zakládání a podporu elektronických petic pro nezávislé kandidáty. Rezort předpokládá, že systém v plném rozsahu zprovozní v roce 2022.

Díky systému, respektive jednotnému seznamu voličů, bude nově možné žádat o voličský průkaz on-line nebo u kteréhokoliv obecního nebo zastupitelského úřadu a současně si vybrat, kde si ho vyzvednout. Ministerstvo má současně v úmyslu zavést jednorázové změny příslušnosti k volebnímu okrsku, tedy jednodušší alternativu k voličskému průkazu, pokud člověk předem ví, kde se voleb zúčastní.

Novela dále vytváří prostor pro pilotní ověřování strojového sčítání hlasů. Poprvé by se metoda měla vyzkoušet při sněmovních volbách v roce 2021 na území jednoho pověřeného obecního úřadu. Ministerstvo si do budoucna od strojového sčítání hlasů slibuje ušetření práce volebních komisí a snížení chybovosti sčítání hlasů. Pokud se systém osvědčí je připraveno přistoupit k jeho zavedení v rámci jednoho druhu voleb, případně jej rozšířit i na volby další.

V neposlední řadě Hamáček navrhuje zrušit překážku výkonu aktivního volebního práva spočívající v omezení svéprávnosti. Podle rezortu vnitra není důvodné, aby volební zákony šly naproti praxi, jež je s ohledem na pojetí svéprávnosti v občanském zákoníku nežádoucí. Ten uvádí, že omezit svéprávnost lze jen tehdy, pokud by dané osobě hrozila závažná újma. „Z uplatnění aktivního volebního práva ale člověku žádná závažná újma nevznikne, odhlédneme-li od úvah ryze politologických,“ vysvětlilo ministerstvo v důvodové zprávě.





A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Kandidátní listiny Čtvrtek, 24.Října 2019, 18:40:0

Proti pokusu zrušit dodávání kandidátních listin voličům před volbami je nutno ostře protestovat. Iniciativy zabývající se právy a svobodami by měly ministrovi dát jasně vědět, že je to ohrožení demokratičnosti volebního procesu. Volič si nebude moct projít kandidující subjekty a včas se rozhodnout, kterému dá hlas. Je absurdní, že až ve volební místnosti bude řešit preference, tam, kde to volební akt umožňuje. Ještě méně představitelné je "panašování", tj. zaškrtávání kandidátů z různých subjektů umožněné při komunálních volbách.

Jediný účel tohoto návrhu je ušetřit za tisk listin (teď každý dostane do schránky a ještě jich musí být dost ve volební místnosti). To ale neomlouvá pokus ministerstva udělat z voleb formální akt bez skutečné možnosti výběru.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Pátek, 25.Října 2019, 11:39:46

To by ovšem znamenalo předpokládat, že průměrný volič nad svými volebními preferencemi a rozhodnutími skutečně přemýšlí. A že se ve skutečnosti nerozhoduje na základě svých apriorních, nevědomých preferencí, daných jeho osobnostně-emocionálním nastavením a determinováním.

Protože pokud by platil ten druhý případ, pak je už naprosto jedno jedno volič tu volební listinu dostane až do domu, anebo ji spatří až ve volební místnosti; tak jako tak víceméně mechanicky odevzdá hlas "té jedině správné", totiž své vlastní partaji.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.