Sjednotí se pravice proti Babišovi? Politologové v úspěch projektu nevěří

Jan Gruber

Předsedové pravicových opozičních stran hovoří o nezbytnosti předvolební spolupráce s cílem porazit politické hnutí ANO. Ačkoli je záměr s ohledem na úskalí volebního zákona pochopitelný, politologové jsou ke sjednocení pravice skeptičtí.

Předseda ODS Petr Fiala oznámil, že hodlá před nadcházejícími sněmovními volbami, které by se měly uskutečnit za dva roky, jednat o spolupráci s dalšími pravicovými a středo-pravými politickými stranami. Se stejnou myšlenkou již o něco dříve přišel i bývalý kolínský starosta a lídr STAN Vít Rakušan. Dnešní opozice v integraci spatřuje cestu k vítězství nad doposud dominujícím politickým hnutím ANO v čele s premiérem Andrejem Babišem. Politologové jsou však skeptičtí. Upozorňují, že ODS, lidovci, TOP 09 a Starostové mají rozličné priority a prosté spojenectví mnoho nových voličů nepřiláká.

„Snahu o navázání bližší spolupráce považuji za smysluplnou. Sněmovní pravicové politické strany jsou zhusta zaměnitelné, jejich podpora se často pohybuje kolem pětiprocentní hranice a vposledku jim jde o holé přežití. Navíc si je třeba uvědomit, že náš volební zákon diskriminuje slabší partaje, jež na zisk jednoho mandátu potřebují získat daleko více hlasů než ty silnější,“ řekl Deníku Referendum politolog a politický komentátor Lukáš Jelínek, který působí v Masarykově demokratické akademii.

V posledních volbách do Poslanecké sněmovny obdržely zmíněné čtyři opoziční strany přes sedmadvacet procent hlasů, tedy jen o necelá dvě procenta méně než vítězné politické hnutí ANO. Pokud však jde o mandáty, zaostaly za ním o třicet křesel, když společně dosáhly jen na osmačtyřicet poslaneckých postů. Babišově politickému projektu na zisk jednoho mandátu stačilo zhruba devatenáct tisíc hlasů, občanští demokraté spolu s lidovci, TOP 09 a STAN ale potřebovali bezmála o deset tisíc hlasů více.

Program „anti-Babiš“ je vyčpělý

Ačkoli Jelínek předvolební matematiku považuje za legitimní důvod pro vytvoření koalice, poukazuje na nezbytnost důsledné ideové a programové práce, jež by byla s to překonat stávající rozpory. „Pravice se jistě shodne na odporu vůči premiéru Babišovi a plošném odmítání vládní politiky, ale zůstává otázkou, zda se dokáže vypořádat s odlišnými představami třeba o reformě školství nebo důchodového systému,“ uvedl. „Kdybychom důsledně rozebrali jejich programové dokumenty, mnoho styčných bodů nenalezneme,“ dodal.

Obdobně Fialův a Rakušanův záměr hodnotí i Daniela Vašátková z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci. „Může to být úspěšný projekt, ale pouze tehdy, pokud jediným programem sjednocené pravice nebude postava Babiše. Je nezbytné, aby říkala i něco jiného. Aby nabízela konkurenční vizi. Aby přišla s uvěřitelným příběhem. Zůstane-li u stávajících útoků na vládu, další voliče těžko získá. Mantra o trestně stíhaném premiérovi je totiž poněkud vyčpělá,“ vysvětlila Deníku Referendum.

„Domnívám se, že pokus skončí podobně jako před lety Čtyřkoalice, která se rozpadla kvůli vnitřním rozporům ještě před volbami,“ řekl Deníku Referendum politolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Milan Znoj. Podle jeho názoru je nepravděpodobné, že by se proevropští a v některých ohledech liberální TOP 09 a Starostové byli ochotni integrovat do jednoho bloku s konzervativní a euroskeptickou ODS, jež si s dělá nárok být jeho vůdčí silou. „Velkým problémem jsou i čistě osobní vztahy,“ poznamenal závěrem Jelínek s narážkou na vznik TOP 09 odtržením od KDU-ČSL nebo krach spojenectví STAN a lidovců.