Opozice vládu neshodí. Co by si ale počala, kdyby přece jen uspěla?

Jan Gruber

Středeční hlasování o nedůvěře vládě skončí neúspěchem. Přesto je třeba se ptát, s jakými scénáři dalšího vývoje opozice pracuje. Její zástupci uvádějí, že jich existuje hned několik. Všechny jsou však podmíněny odchodem Andreje Babiše.

Poslanecká sněmovna se ve středu sejde na mimořádné schůzi, kde se zástupci opozičních stran pokusí vyslovit nedůvěru vládě Andreje Babiše. Tu vyvolali občanští demokraté spolu s Piráty, lidovci, TOP 09 a Starosty v reakci na uniklý návrh auditní zprávy Evropské komise, který uvádí, že premiér se nachází ve střetu zájmů a má nadále prospěch z aktivit koncernu Agrofert, jenž neoprávněně čerpal dotace v řádu stovek milionů korun. Babišův kabinet ovšem hlasování — stejně jako na sklonku loňského roku — bez obtíží ustojí.

Má-li opozice uspět, potřebuje dát dohromady alespoň sto jedna hlasů. S ohledem na vyjádření představitelů ČSSD a KSČM je ovšem nepravděpodobné, že se k ní poslanci těchto stran připojí. „My jsme jasně řekli, že platí koaliční smlouva a stranické předsednictvo rozhodlo, že budeme ve vládním projektu pokračovat,“ uvedl v pondělí lídr sociální demokracie Jan Hamáček. A komunistický předseda Vojtěch Filip poznamenal, že opoziční strany nenabízejí žádnou alternativu dalšího vývoje v České republice.

Navzdory očekávaným výsledkům středeční schůze se Deník Referendum ptal opozičních politiků, jakou mají představu o novém vládním uspořádání v případě, že by se jim podařilo kabinetu vyslovit nedůvěru. V této souvislosti je třeba připomenout, že příštího premiéra by znovu jmenoval prezident Miloš Zeman, neboť Ústava předpokládá, že ačkoli by se jednalo již o třetí pokus v tomto volebním období, iniciativa by na předsedu Sněmovny přešla až tehdy, kdyby prezidentova kandidáta poslanci odmítli dvakrát v řadě.

Bez Babiše se nabízí spousta variant vládního uspořádání

„Kdyby byla vládě vyslovena nedůvěra, mělo by politické hnutí ANO promptně reagovat a vyměnit Andreje Babiše na postu potenciálního premiéra. S ním má problém jak ČSSD, tak i mnohé opoziční strany, které uvádějí, že právě on byl důvodem jejich neúčasti na vládním projektu po sněmovních volbách. To považujeme za nejpřijatelnější variantu,“ napsal Deníku Referendum předseda Pirátů Ivan Bartoš s tím, že právě osobu trestně stíhaného premiéra v nezpochybnitelném střetu zájmů považuje za největší překážku.

Podobně se vyjádřil i poslanec KDU-ČSL Marian Jurečka. „Scénář by byl poměrně jednoduchý. My respektujeme vítěze voleb, proto bychom považovali za žádoucí, aby politické hnutí ANO vybralo ve svém středu jiného premiéra,“ řekl Deníku Referendum. „Následně by mohla proběhnout rekonstrukce vlády tak, aby v ní neseděl trestně stíhaný člověk, respektive vzniknout zcela nová koalice,“ doplnil. A závěrem podotkl, že lidovci se vládní spolupráci s politickým hnutím ANO — ovšem bez Babiše — nebrání.

„Zásadní bude rozhodnutí prezidenta, aby pověřil sestavením vlády zástupce politického hnutí ANO, který však nebude loutkou byznysových zájmů Agrofertu a nebude se chtít opřít o hlasy KSČM nebo SPD,“ upozornil Deník Referendum předseda poslaneckého klubu Starostů Jan Farský. Připomněl rovněž, že STAN dlouhodobě deklaruje ochotu tolerovat vládu bez extremistů a trestně stíhaných osob. „V čele kabinetu musí stanout silná osobnost, jež bude mít chuť provést potřebné změny — například v oblasti školství, ochrany krajiny nebo důchodů,“ shrnul.

Někteří zástupci opozice současně vyjadrují ochotu vydat se vstříc k předčasným volbám, pokud by se nepodařilo ve Sněmovně nalézt potřebnou většinu pro sestavení nové vlády. Jurečka uvedl, že by případné rozpuštění Sněmovny podpořil a danému scénáři se nebrání ani Bartoš. „Bude-li Andrej Babiš v duchu jeho prohlášení ,nikdy neodstoupím` tvrdohlavě trvat na tom, že svůj post neopustí, vidíme jako vhodné řešení úřednickou vládu a předčasné volby v nejbližším možném termínu,“ řekl.

Opozice vyvolala hlasování o nedůvěře Babišově vládě naposledy na sklonku listopadu minulého roku. Podnětem se tehdy stala reportáž portálu Seznam Zprávy o údajném únosu premierova syna na okupovaný Krym. Kabinet podle očekávání bez větších obtíží přežil, pro jeho pád se totiž vyslovilo jen dvaadevadesát poslanců, tedy o devět méně než bylo potřeba. Proti hlasovali zákonodárci z řad politického hnutí ANO a KSČM. Sociální demorkaté opustili jednací sál.