Druhá vláda Andreje Babiše (ANO) na svém pondělním zasedání schválila návrh státního rozpočtu pro příští rok. Ten počítá se schodkem čtyřiceti miliard korun. Příjmy rozpočtu jsou plánovány ve výši 1 578 miliard korun, výdaje se mají vyšplhat na 1 618 miliard korun. Oproti loňskému roku příjmová i výdajová stránky narostla o 112,8 miliard korun. Opozice rozpočet připravený ministryní financí Alenou Schillerovou (nestr. za ANO) dlouhodobě kritizuje. Vytýká mu především zmíněný schodek, nedostatek prostředků na investice a bujení státního aparátu.
„Tento rozpočet umožní kabinetu pokračovat ve splácení dluhů minulých vlád, a to zejména v oblasti důchodů, platů i v sociální oblasti. Prioritou jsou také investice do dopravní infrastruktury, školství, ale i vědy a výzkumu, které se nám v budoucnu vrátí. Klíčové je, že i přes mírné zpomalení ekonomiky nepočítáme v příštím roce se zvýšením schodku, a to i díky úsporám v provozní a personální oblasti,“ řekla šéfka státní kasy Schillerová.
Koalice politického hnutí ANO a ČSSD podporovaná KSČM za hlavní priority rozpočtu označila zvýšení průměrného starobního důchodu zhruba o devět set korun s tím, že do konce volebního období by měl dosáhnout hranice patnácti tisíc korun, nárůst rodičovského příspěvku o osmdesát tisíc korun pro rodiny s dětmi do čtyř let, které jej doposud nevyčerpaly, a posílení platů pedagogických pracovníků v regionálním školství. Rozpočet dále počítá s vyššími výdaji na výzkum vývoj a inovace, obranu a dopravní infrastrukturu.
Kabinet se rovněž shodl na růstu platů ve veřejném sektoru. Všichni zaměstnanci státu dostanou v příštím roce přidáno patnáct set korun přímo do tarifu. Jediného procentuálního navýšení se dočkají učitelé a nepedagogičtí pracovnici. Českomoravská konfederace odborových svazů je navzdory svému původnímu požadavku, aby platy státních pracovníků vzrostly alespoň o osm procent, s výsledkem jednání spokojena. Její předák Josef Středula uzavřenou dohodu zhodnotil jako „férovou“.
Vývoj deficitu státního rozpočtu v letech 1998 až 2020 (v miliardách korun). Zdroj MF
Jednání se Schillerovou a kritika opozice
Debata o rozpočtu započala na konci června, kdy vláda schválila rámce státního rozpočtu spolu se střednědobým výhledem hospodaření pro roky 2021 a 2022. Ministři ČSSD se tehdy zdrželi hlasování s tím, že Schillerové návrh jim neumožňuje naplňovat programové priority. O několik týdnů později vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) oznámil, že menší z koaličních stran požaduje pro své rezorty o dvacet miliard korun více, nejvíce pak – celkem jedenáct miliard korun – pro ministerstvo práce a sociálních věcí.
Přestože ministryně financí několikrát zopakovala, že požadavky ČSSD nejsou reálné, po sérii jednání nakonec ustoupila a výdaje státního rozpočtu oproti červnovému návrhu zvýšila o 17,5 miliardy korun. Nejvýrazněji si polepšil rezort v čele s Janou Maláčovou (ČSSD), který si přišel na dalších 5,9 miliardy korun. O více jak miliardu korun narostly také kapitoly ministerstva vnitra, obrany, školství a zemědělství. U dalších rezortů se plánované výdaje navýšily o méně než pět set milionů korun.
Rozpočet rezortů v roce 2019 a 2020 (v miliardách korun):
- MZV: 2019 – 8,127 / 2020 – 8,147
- MO: 2019 – 66,735 / 2020 – 75,500
- MF: 2019 – 23,617 / 2020 – 23,619
- MPSV: 2019 – 637,191 / 2020 – 688,239
- MV: 2019 – 77,605 / 2020 – 80,742
- MŽP: 2019 – 14,074 / 2020 – 15,831
- MMR: 2019 – 11,502 / 2020 – 26,672
- MPO: 2019 – 39,579 / 2020 – 49,682
- MD: 2019 – 72,555 / 2020 – 67,962
- MZE: 2019 – 57,416 / 2020 – 56,456
- MŠMT: 2019 – 205,759 / 2020 – 225,744
- MK: 2019 – 14,783 / 2020 – 15,050
- MZD: 2019 – 8,203 / 2020 – 9,196
- MSP: 2019 – 30,490 / 2020 – 31,733
Obdobně se vyjádřil i poslanec Jan Skopeček (ODS). „Vláda by měla začít vnímat realitu a předkládat rozpočty vyrovnané. To bychom ale nesměli mít na ministerstvu financí nemehla z politického hnutí ANO, která jej nejsou přes slušný ekonomický růst a rekordně nízkou nezaměstnanost schopna už roky připravit,“ shnrul. TOP 09 a hnutí STAN dále kritizovaly zvyšující se počet státních úředníků, snižování prostředků na investice nebo přehlížení problémů spojených s udržitelností zdravotního a důchodového systému. A před nárůstem mandatorních výdajů, jehož tempo je rychlejší než tempo růstu příjmů, varoval i Nejvyšší kontrolní úřad.
