Senát vrátil Sněmovně návrh na zvýšení důchodů. Chce přidat seniorům nad 85 let

Novela zákona o důchodovém pojištění, která má zvýšit důchody v průměru o devět set korun, se vrací do Sněmonvy. Senát k ní přijal pozměňovací návrh, jehož cílem je přidat tisíc korun seniorům starším pětaosmdesáti let.

(jg)

25.07.2019 19:30

Malacova-4

Navzdory růstu penzí v minulých letech každý sedmý důchodce žije pod hranicí příjmové chudoby, upozorňuje Jana Maláčová. Foto FB J. Maláčové

Senát ve čtvrtek večer vrátil Sněmovně novelu zákona o důchodovém pojištění, jejímž cílem je zvýšit penze v průměru o devět set korun. Členové horní komory Parlamentu totiž k předkladu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) přijali pozměňovací návrh, který každému seniorovi, jenž je v důchodu více než pětadvacet let, přidá tisíc korun navíc.

„Mým cílem je odstranit nespravedlnost, kterou způsobila vláda. Ženy, jež odcházely do důchodu dříve než muži, často nesplňují stávající podmínku věku pětaosmdesáti let pro zvýšení penze o tisíc korun. Ačkoli jsou v důchodu déle než stejně staří muži, pobírají nižší důchody,“ řekl ke svému pozměňovacímu návrhu senátor Miloš Vystrčil (ODS).

Přestože Maláčová namítala, že délka pobírání důchodu není dobrým vodítek pro změnu jeho výše, neboť například průměrná penze jednaosmdesátiletých žen je o pouhých sto čtyřiadvacet korun vyšší než těch šestašedesátiletých, zákonodárci iniciativu předsedy poslaneckého klubu občanských demokratů jednohlasně podpořili.

Novela se nyní vrátí do Sněmovny a poslanci ji zřejmě projednají na zářijové schůzi. S ohledem na rozložení sil a nedostatek finančních prostředků v připravovaném rozpočtu lze očekávat, že schválí původní verzi návrhu. Dle odhadu ministerstva si navýšení penzí v příštím roce vyžádá zhruba sedm miliard korun, ve střednědobém výhledu pak více než dvaadvacet miliard korun.

Nárůst penzí bude z větší části dán zákonem stanovenou valorizací, podle níž se pravidelně navyšují o polovinu růstu reálných mezd a inflaci, což představuje přes sedm set korun. Dalších necelých dvě stě korun seniorům přidá přijatá novela. Průměrný důchod by měl v příštím roce činit přes čtrnáct tisíc tři sta korun.

Přibývá důchodců žijících pod hranicí příjmové chudoby
V minulém roce bylo vyplaceno přes tři a půl milionu důchodů zhruba dvěma milionům devíti stům tisícům lidí, přičemž největší počet činily důchody starobní, ty pobíralo pobíralo více než dva miliony čtyři sta tisíc seniorů. Žen pobírajících důchod bylo zhruba o půl milionu více než mužů. Jejich penze však za těmi mužskými zaostávaly o více než dva tisíce korun.

Důvody této nerovnosti jsou v zásadě dva. Za prvé ženy mají nižší důchodový věk než muži a ten je navíc odstupňován podle počtu vychovaných dětí, což se negativně odráží v době účasti na důchodovém pojištění. Za druhé je na vině neklesající gender pay gap, respektive nestejné odměňování žen a mužů.

Rozdíl v úrovni mezd totiž stále činí zhruba jednadvacet procent pro průměrnou a šestnáct procent pro mediánovou mzdu. Důsledkem toho jsou nižší vyměřovací základy pro výpočet ženských penzí. V absolutních číslech se jedná o téměř osm tisíc sedm set korun, vyjádřeno podílem o více než sedmadvacet procent.

Současně je třeba poznamenat, že navzdory růstu penzí, který nastartoval kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), každý sedmý důchodce žije pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce, téměř každého třetího příjmová chudoba ohrožuje a zhruba každý druhý pak pobírá důchod, jenž nedosahuje ani výše minimální mzdy.

V příštích letech se podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí míra ohrožení chudobou v důsledku zpomalení růstu mezd a ještě stále relativně prudkého tempa růstu penzí, které bylo dáno dnešní vyšší mzdovou dynamikou, sníží. Nicméně následně by měla dosáhnout více než třiadvaceti procent.

Za pozornost dále stojí i závěry letošní zprávy o důchodovém systému, jež konstatuje jeho vnitřní nerovnováhu. Ta je způsobena především tím, že lidé, kteří do něj vstupují, v budoucnu z jeho zdrojů získají daleko více peněz, než do něj vloží, konkrétně se jedná o rozdíl jednačtyřiceti procent. Zpráva uvádí, že vyrovnanost systému může zajistit růst odvodů zhruba o dvanáct procent, případně posunutí věku odchodu do důchodu.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.